„To rozhodnutí se rodilo už dlouho, asi od mistrovství světa v minulém roce,“ vysvětlila.

Proč jste si řekla, že je konec, dál už nic?

Ukázalo se, že tělo už je unavené. Hned v prvním zápase v Brazílii jsem si udělala výron.

Zdraví už neslouží?

Za poslední čtyři roky jsem měla dvě operace obou kolen. Sezonu vydržím, ale hodně to bolí. Rok je dlouhý, navíc tím, že v létě je nároďák, není moc času na oddych. A já bych potřebovala zařadit nějaká speciální cvičení, abych posílila svaly. Na to ale právě nezbývá vůbec čas, protože basketbal je neustálý kolotoč.

Nehrozí, že kolena zase během sezony povolí?

Já doufám, že ne, že letní příprava bude taková, že vydržím. Samozřejmě volnější a že budu dělat právě ta speciální posilovací cvičení.

Nebude vás mrzet absence u obhajoby titulu na Evropě?

Určitě ne! Jsem unavená, už šest let jsem neměla jediné volné léto. Budu samozřejmě držet holkám palce, ale myslím, že stýskat se mi nebude.

Klubová kariéra ale pokračuje…

Ano, ještě mám smlouvu na USK, takže ještě rok určitě zůstanu.

Rok je maximum?

Jsem domluvená s přítelem na rodině, takže ještě tuhle sezonu a tím to končí.

Václav Hrubý u mužů USK oslaví letos 41. narozeniny. To u vás nehrozí?

U ženských je to jiné, chlapi nemusejí mít děti a rok a půl nebo dva kvůli tomu stát.

Prý byly problémy přemluvit vás i na tu klubovou úroveň…

Ne, minulý rok jsem podepsala smlouvu plus roční opci ze své strany. Takže jsem se musela do února rozhodnout, jestli ji chci uplatňovat. Po zvážení a domluvě doma jsme se rozhodli, že ještě rok budu na USK absolvovat.

Co je tedy teď prioritou?

Rodina. Na konec června plánujeme svatbu, takže už pomalu budeme zakládat rodinný život.

A dál?

Asi by mě lákala spolupráce s vysokoškolským centrem, možná i USK, ale přesně to nevím. O nějakých možnostech už jsme se s trenérem Blažkem bavili.