Prožíváte Kačenčiny zápasy?

Roman: Jako každý otec. Ale vzhledem k tomu, že mám za sebou dlouhou kariéru, jí po prohře hlavu neutrhnu. Děti musí mít z každého zápasu i tréninku radost. Pokud mají, jsou pilné a trochu talentované, úspěchy se dostaví.

Kačenka: Taťka je pořád u mě, pozitivní a koncentrovaný. Spousta rodičů mých kamarádů na ně vytvářela tlak. Já ho nikdy necítila.

Žádné ambice?

Roman: Plány si nedáváme. Kačka se i ke squashi dostala náhodou. Dali jsme ji na tenis a v areálu byly také squashové kurty.

Kačenka: Bylo mi sedm a hned jsem měla úspěchy. Což mě povzbudilo. Navíc squash je ohromně rychlý. Ani na chvíli se při něm nenudíte.

Roman: Respektovali jsme její volbu a na tenise nebazírovali. Je jedno, jaký sport dítě dělá, kolik peněz si v něm možná vydělá, důležité je, aby dostalo do života řád.

Opravdu šlo všechno hladce?

Kačenka: Spolužáci mi vyčítali, že na ně nemám čas. Ve třinácti jsem si proto dala pauzu.

Ani tehdy jste nezatlačili?

Roman: Každý musí zjistit, jestli mu sport chybí, nebo ne. Trochu jí ale ujel vlak. Což naštěstí pro Kačku znamenalo další výzvu.

Uvažujete, že by Kačenka jednou reprezentovala Česko?

Roman: Ano, jsme Češi. Nevěděli jsme, jestli Kačenka zvládne hrát pod německou vlajkou. Známe případ Francouze, který to nedokázal. Na druhou stranu má v Německu zázemí.

Kačenka: Umím líp mluvit i psát německy. Jsem ale ráda za české kořeny. Nechci na ně zapomenout.

Odpovědnost ke jménu?

Kačenka: Vím, co táta dokázal. Jsem na něj hrdá a šťastná, že jsem jeho dcera.

Nešla byste lidově řečeno z lepšího na horší?

Kačenka: Ne, v Česku jsou lepší squashisté než v Německu. Na mistrovství Evropy sedmnáctiletých skončili druzí a my sedmí.

Roman: Němci se většinou věnují jen jednomu sportu, nejčastěji fotbalu. Všestrannost moc nepěstují. Pokud je pozvu na squash, zvítězím. (směje se)

Hrajete i spolu? Kdo vyhrává?

Kačenka: Samozřejmě já!

Roman: Když hrajeme s rozhodčím, prohraju, pokud bez něj, vyhraju.

Kačenka: Protože mi klidně skočíš na záda.

Roman: Používám fotbalové triky. Pokud nastoupíte proti Messimu, musíte ho při prvním souboji přejet. Kačenku při úvodní výměně přišpendlím na zeď a je hned opatrnější. (smějí se)

Otec obránce, dcera triumfuje útokem. Změna filozofie?

Kačenka: Jsem rychlá, ale nemám takovou kondici. Snažím se donutit soupeřky, aby běhaly ony.

Roman: A správnost změny potvrdil výsledek turnaje.

Možná ho prokážou i další akce. Máte squashový sen?

Kačenka: Pokud se squash dostane na olympiádu, ráda bych byla u toho. Nejdůležitější ale je, jak moc mě baví.

Názor Romana Týceho na český fotbal„Samozřejmě ho sleduji, i když ne každý ligový zápas. Jsme malá země, nemůžeme být pořád ve špičce. Němců je 80 milionů, fotbal z nich hraje polovina. Vybírají si z jiného počtu. Nemáme ale špatné fotbalisty. V pohárech se týmy jako Sparta nebo Plzeň dokážou prosadit. Asi ne výrazně v Lize mistrů, která vyžaduje víc prostředků, v Evropské lize ovšem odehrají kvalitní utkání a čas od času porazí celek kalibru Interu Milán. Jsem přesvědčený, že čeští trenéři dělají svou práci dobře. Je třeba podporovat mládež. Dostat dorosty na vrcholné akce. Pokud na nich přijdou úspěchy, ozvou se velké kluby, nejenom „zahraniční". Naši soupeři na mistrovství Evropy měli hráče z top klubů. My jen Tomáše Rosického, který předtím rok nehrál. Což se muselo projevit."

Čtěte také: Špičkový squash v Praze? Nájezd juniorů nebo exhibice Koukala s Američanem