V naší malé zemi se rodí výjimeční lidé s neméně výjimečnými osudy. Za povšimnutí stojí i fakt, že země čítající kolem 10,5 milionu obyvatel produkuje špičkové sportovce všeho druhu. Na úspěchy „zlatých hokejových hochů“, na rychlé nohy Martiny Sáblíkové či wimbledonský triumf Petry Kvitové jsme si jaksi automaticky zvykli.

Málokdo ale tuší, že špičkové české reprezentanty produkuje i sport našincem dosud nepolíbený a možná neprávem opomíjený. Jde o bojové umění Brazilské jiu-jitsu (BJJ).

Začátkem tohoto roku se čeští reprezentanti dostali mezi světovou elitu tohoto sportu a zřejmě nejvýraznější stopu na lednovém světovém open turnaji BJJ European 2012 v portugalském Lisabonu zanechal právě průkopník BJJ Ladislav Rybníček, který ve své kategorii purple belt obsadil absolutní prvenství, v kategorii open class bez rozdílu vah pak získal senzační stříbrnou medaili.

Ale i ostatní čeští bojovníci se v tvrdé světové konkurenci rozhodně neztratili. Za Tiger Team Gracie Praha se srdnatě bili Michal Bittner, Jakub Šafra a výraznou českou stopu zanechal i Jaroslav Moltaš z Alroundfighters.

Při této příležitosti poskytl Ladislav Rybníček našemu Deníku rozhovor.

Mohl byste našim čtenářům objasnit podstatu BJJ, respektive z jakých prvků nebo stylů vychází?

Jde o bojové umění, bojový sport a sebeobranný systém, který se zaměřuje na úchopy a hlavně boj na zemi .Umění bylo odvozeno z japonského bojového umění Kodokan judo na počátku 20. století, který se sám vyvinul z japonské jiu-jitsu v 19. století. Dále podporuje zásadu, že menší, slabší člověk může úspěšně bránit vlastní život proti většímu, silnějšímu útočníkovi pomocí správné techniky, především uplatňováním páčení a škrcením porazit jinou osobu.

Čekal jste vzhledem k nabité světové konkurenci tak velký úspěch v Lisabonu? Uvážíme-li fakt, že BJJ je u nás v podstatě v plenkách…

Předem bych chtěl upozornit, že jsem se zmíněného turnaje ani původně neměl účastnit. K rozhodnutí odjet do Lisabonu a takříkajíc to zkusit jsem dospěl na takové první pokusné zkoušce zhruba před půl rokem na London open class, kde jsem jakožto nejstarší závodník získal dvě zlaté medaile. To už jsem se pral i o generaci s mladšími soupeři. Byli to právě přátelé z Tiger Team Gracie Praha, kteří mne inspirovali k přípravě na turnaj v Lisabonu. Ale abych odpověděl na vaši otázku, takový úspěch jsem rozhodně nečekal a je to pro mne svým způsobem vyznamenání za tu obrovskou dřinu.

Jak se vlastně připravuje závodník BJJ na tak špičkový světový podnik. Jaké musí mít zázemí a podmínky…?

Samotná příprava zabere 3 4 měsíce, a to poměrně intenzivního tréninku. V BJJ jde o výjimečnou souhru technických dovedností a síly. To vše je potřeba skloubit a přesně načasovat na konkrétní datum. Rovněž je zapotřebí se vejít do vlastní váhové kategorie, v které chcete soutěžit. Rád bych zde rovněž uvedl, že většina závodníků u nás, ale i ve světě nejsou profesionálové. Svoji roli tak hraje i finanční složka zajištění celé přípravy, a to až po samotnou akci. Vzhledem k cestování se nejedná zrovna o levnou záležitost. V mém případě jsem se rovněž musel vypořádat s povinnostmi v domácí federaci, s rolí trenéra, rozhodčího a v neposlední řadě se svým civilním povoláním a soukromým životem.

Působíte jako velice aktivní a energický muž, což může být pro mnohé inspirativní. Například pro mladé, kteří se v bojových sportech doslova vzhlížejí a stává se z nich trend této doby. Myslíte si, že právě BJJ by časem mohlo konkurovat dosavadním mainstreamovým bojovým sportům jako jsou kickbox, thajbox, karate atd.?

Jak už jsem se zmínil, BJJ vyžaduje na jedincích určitá specifika. Předpokladem je, že většina z výhod většího, silnějšího soupeře pochází z dosahu a silnějších úderů, které po uchopení a následném škrcení, páčení nebo znehybnění značně zeslábnou. BJJ umožňuje širokou škálu technik uchopení, škrcení, páčení a hodů. Tento systém manévrování a manipulace je možné přirovnat k šachové technice. Proto někdy na mladé nepůsobí dostatečně „akčně“, ale zkuste si zajít na jeden trénink BJJ a budete vyřízený už po samotné rozcvičce. O samotném zápasu ani nemluvím. Věřte, jde o hodně tvrdý a bolestivý sport, který vás ale mnohému naučí. Tím teď nemyslím jen fyzickou stránku a podstatu věci, naučí vás něco o sobě samém, o úctě k protivníkovi, pokoře a fair-play. Jde i o určitou životní filozofii.

Tím trochu nahráváte na otázku, zda se před očekávanými duely závodníci provokují, hecují nebo dokonce častují, řekněme, neuváženými vyjádřeními jako například v boxu a výše zmíněných sportech?

Za celý svůj život jsem se nesetkal v rámci bojových umění s více přátelským prostředím. Víte, když se podíváte na záznamy nebo fotografie z turnajů a akcí BJJ, máte pocit, že jde o velký svátek a happening. Na tatami jde samozřejmě vše stranou, ale mimo něj jsme jedna velká rodina.

Opusťme nyní oblast české kotliny, teorie a praxe boje. Kam podle vás kráčí, respektive kam se ubírá světové BJJ?

Vše se odvíjí od trendů, které určuje světová federace IBJJF. V současné době právě zmíněná federace tlačí na MOV, aby se BJJ stalo olympijským sportem. V roce 2016 bude BJJ na OH v Rio de Janeiru představené jako kandidátský sport pro nadcházející OH v roce 2020. Všichni bychom si moc přáli, aby právě touto cestou se náš sport ubíral. Malinko ještě odbočím k nám, jak říkáte do české kotliny. Právě s ohledem na připravované projekty bychom uvítali vetší zájem ze strany státu, konkrétně pak začlenění po ČSTV. O to se snažíme již několikátým rokem marně, přestože splňujeme veškeré náležité parametry a kritéria. Podpora na takové úrovni je všude ve světě samozřejmá a byla by ostuda, kdyby například český reprezentační tým v BJJ odjížděl do Ria na náklady jednotlivců.

Čechům chybí pověstný pohled tygra

Jste zřejmě naším nejúspěšnějším reprezentantem BJJ, a to i neurazte se - přes pokročilejší věk. Budete za čtyři roky v Riu reprezentovat ČR, nebo se budete věnovat výchově třeba nového nástupce Ladislava Rybníčka?

O aktivní účasti přemýšlím spíše v oblasti teorie, ale rádi bychom vyslali do Ria konkurenceschopný tým dvou, tří nebo čtyř bojovníků a jakéhosi realizačního týmu, kterého bych chtěl být členem. Je mi ale už nyní jasné, že času je málo a konkurence mladých bojovníků je ve světě více než velká.

Takže laicky řečeno, žádný druhý Ladislav Rybníček na obzoru zatím není?

Takhle bych to zrovna necharakterizoval. Objevit se může kdokoli, výjimečný talent, kterému se sejdou všechny nutné faktory, o nichž jsem hovořil. Je třeba ale mít na vědomí, že naše základna je ale stále malá, i přes relativní nedávné úspěchy, není zatím příliš z čeho brát. Souvisí to i trochu s českou mentalitou. Nejlepší světoví bojovníci v BJJ pocházejí z Brazílie, obecně z Jižní a Severní Ameriky, Portugalska. Mají temperament, touhu, vášeň a rvavost v dobrém slova smyslu v očích, klasik by řekl „pohled tygra“. To našincům chybí a hlavně to musejí dohánět. Zkrátka chce to více odhodlání, vůle a chtíče. A hlavně se nebát závodit. Trénink je důležitý, ale zkušenosti získáte jedině rvačkou, bitvou, výhrou i prohrou a toho se řada Čechů bojí. 

LUKÁŠ VINCOUREK