Tříleté panování pozemních hokejistek Slavie v české lize skončilo. A mohlo za to zas play off. „Vyřazovací boje neumíme. Vybouchly jsme i před čtyřmi lety,“ vzpomíná Pavla Nešporová na prohru s Budějovicemi. Tentokrát slávistky nestačily ve finále na Rakovník. „Není to tragédie. Když ne my, tak Rakovník. Nikomu jinému bych to nepřála, ale za rok jim to nandáme,“ říká Nešporová.

Ještě převládá smutek ze ztráty titulu?

Spíš člověk začne přemýšlet, proč to tak bylo a proč to nešlo. Nebyl to náš standardní projev.

Proč se to tedy nepodařilo?

Máme generační propad. Jsem v sedmadvaceti třetí nejstarší a pak máme holky okolo sedmnácti. Je to obrovská mezera. Jsou herně velmi šikovné, ale nezvládly jsme ten tlak. Bolí z pozemního hokej záda? V šestnácti jsem říkala, že jsem v pohodě. Teď už došlo k únavě materiálu, ale není to tak strašné.

Pracujete na letišti v cargu. Jak daleko je odtud k pozemnímu hokeji?

Hodně, ale já hraji od první třídy. Za totality jezdili ragbisté s pozemními hokejistkami na zájezdy. A tatínkovi se narodila holčička, a tak jsem šla na pozemní hokej.

Slávistky hrají i ragby. Nelákaly vás?

Říkaly, jestli bych neudělala tatínkovi radost, ale za potrhaný obočí a uši mi to nestojí.

V osmnácti jste strávila rok v Irsku. Co vám to dalo?

Zkušenost to je k nezaplacení. Vandruji do všech hráček, ať po škole na rok odjedou na zkušenou.