Od té doby oslavila dvacáté narozeniny a absolvovala těžkou přípravu na evropský šampionát věkové kategorie juniorek, do které ještě posledním rokem patří.
Do polských Katovic, kde se celý minulý týden turnaj konal, odjížděla i díky dubnovému úspěchu jako jedna z adeptek na medaili. Její cesta soutěží ve váhové kategorii do 63 kilogramů začala v pátek 20. června ráno a skončila večer vítězným utkáním o třetí místo.
Sympatická zápasnice a odchovankyně brněnského zápasu, připravující se od března letošního roku v Centru sportu Ministerstva vnitra v Praze, tak naplnila očekávání a získala svou druhou velkou medaili v kariéře. Třetí místo obsadila také v roce 2010 na mistrovství Evropy kadetek. „Jsem strašně unavená a zároveň strašně šťastná. Oproti seniorské Evropě to byl tady v Polsku rozdíl v tom, že se ode mě hodně očekávalo. Ten tlak nešlo necítit a i když jsem sem přijela v asi nejlepší formě, v jaké jsem kdy byla, bylo otázkou, jestli to ustojím. A jsem hrozně ráda, že se to povedlo," popsala své pocity bezprostředně po zisku bronzové medaile Hanzlíčková.
Její cesta za úspěchem ale nebyla v Polsku vůbec jednoduchá, i když se na první pohled zdálo, že si den před soutěží při kontrole váhy velmi dobře vylosovala. Největší favoritky dle papírových předpokladů - Němka Nadine Weinauge a Švédka Therese Persson - byly v rozlosovaném pavouku v opačné polovině než česká reprezentantka. Možnost potkat se s některou z nich tak vycházela až na případné finále. Navíc Adéla Hanzlíčková díky postavení ve vrchní části pavouka nemusela absolvovat kvalifikaci a byla nasazena rovnou do čtvrtfinále.
Jak se ale ukázalo právě v kvalifikačním kole, papírové předpoklady jsou něco jiného než realita a všech 11 zápasnic ve startovním poli mělo své kvality. Jak německá, tak švédská reprezentantka totiž prohrály své první zápasy. Pro Němku to byl konec turnaje, Švédka díky tomu, že prohrála s pozdější vítězkou, dostala možnost zápasit v repasáži, kde ovšem prohrála s Ruskou a také skončila v poli poražených.
Českou reprezentantku čekala ve čtvrtfinálovém duelu Maďarka Eliana Szabo a zápas to byl, co se bodových zvratů týká, velmi divoký. Obě zápasnice měly v průběhu utkání možnost ukončit souboj položením soupeřky na lopatky, obě ale také horlivě bojovaly a z nebezpečných situací se dokázaly dostat. Po prvním kole maďarská zápasnice vedla 4:1, druhé dějství ale přineslo obrat a Adéla Hanzlíčková se dostala do vedení. O to ovšem opět přišla a ještě půl minuty před vypršením časového limitu prohrávala. Pak ovšem přišel pro ni typický přehoz z postoje, po kterém Maďarka skončila přímo na lopatkách. Česká zápasnická naděje tak proklouzla do semifinále, ve kterém se jí postavila Ázerbájdžánka Elmira Gambarova.
V úvodu semifinálového střetnutí se zdálo, jakoby Hanzlíčková volila taktičtější styl zápasu a nechtěla se dopustit zbytečné chyby. Obě soupeřky se během dvou a půl minuty snažily o vytvoření co nejlepší pozice pro útok, ani jedné se to ale nedařilo, přičemž česká zápasnice byla napomínána pro pasivitu. Pak ale půl minuty před koncem kola Ázerbájdžánka přece jen nastoupila a ze svázání v postoji Hanzlíčkovou přehodila do lopatkové pozice, ve které po asi patnáctivteřinovém boji zápas ukončila. Brána do finále se tak pro českou reprezentantku uzavřela.
Hanzlíčkovou v tu dobu trápilo nejen prohrané semifinále, ale také zranění pravého oka, které si s sebou do Katovic přivezla ze závěru přípravy v Brně. Otok se s každým dalším rozcvičováním a zápasem zvětšoval a českou zápasnici více omezoval. „Bohužel na to pravé oko Adéla už skoro nevidí a bolí ji z toho hlava. Myslím, že spousta závodnic by na žíněnku asi ani nenastoupila, ale ona o tom nechce ani slyšet. Je obdivuhodné, jaký je bojovník," nechal se krátce po semifinálovém utkání slyšet trenér Adély Hanzlíčkové Milan Hemza.
Jeho svěřenkyně k boji o bronz skutečně v pátek večer nastoupila. Proti ní stála domácí reprezentantka Agnieszka Król a také domácí fanoušci. Ti ovšem rozhodně nebyli vůči Hanzlíčkové nepřátelští. Česká zápasnice měla ten večer v hale poměrně dost fanoušků a podle trenéra Hemzy dokonce i některé mezi polskými diváky. Mohlo za to právě nateklé oko, které zdobil velký barevný monokl. Han-zlíčková díky němu byla mezi fanoušky velmi populární, v průběhu dne se s ní fotili a na žíněnce jí vyjadřovali podporu a respekt za to, že dále bojuje.
A česká reprezentantka tuto podporu v boji o bronz potřebovala. Podobně jako čtvrtfinále, bylo utkání o třetí místo velmi napínavé a plné technických akcí. O tom ostatně svědčí i stav 4:4 po prvním kole. Hanzlíčková přitom vedla 3:0, pak ale opět připravila trenéru Hemzovi i fanouškům perné chvilky, když neuhlídala jeden z útoků srdnaté Polky a na chvíli skončila v lopatkové pozici, velmi blízko ukončení zápasu. Díky své bojovnosti se ale dokázala zachránit a zápas pokračoval i do druhého kola. To již Adéla Hanzlíčková opanovala a za stavu 10:4 dovolila soupeřce už jen zkorigovat na 10:6. Po šesti minutách těžkého boje tak mladá česká zápasnice zvítězila a propukly oslavy.
„Obrovské díky patří trenérům v čele s Milanem Hemzou, ale také trenérům z pražského centra sportu, kde se mi hodně věnují Jarda Zeman a Pavel Sklenář. A nemůžu zapomenout na trenéry z Brna Pavla Kučeru a Milana Žáčka, kteří mě vlastně objevili a vychovali pro další rozvoj, dalšího brněnského trenéra Milana Veleckého, a také na mou tréninkovou partnerku Lenku Hockovou," vyjádřila se šťastná reprezentantka po zisku bronzové medaile.
Cesta Adély za bronzem
Čtvrtfinále
Eliana Szabo (Maďarsko) vs. Adéla Hanzlíčková
Vítězství na lopatky za stavu 8:9 z pohledu Maďarky
Semifinále
Adéla Hanzlíčková vs. Elmira Gambarova (Ázerbájdžán)
Prohra na lopatky nedlouho před koncem prvního kola za bodového stavu 0:4 z pohledu Hanzlíčkové
Finále o třetí místo
Agnieszka Król (Polsko) vs. Adéla Hanzlíčková
Výhra na body v poměru 10:6 z pohledu Hanzlíčkové
Adéla má srdce na pravém místě, sebevědomí jí dodávat nemusím, usmívá se trenér Milan Hemza
Jen slova chvály má pro Adélu Hanzlíčkovou její trenér Milan Hemza.
S Adélou Hanzlíčkovou jste i dle jejích vlastních slov prošel náročnou přípravou. Jak tato příprava probíhala?
Příprava byla opravdu náročná, na druhou stranu ale ne dostatečně dlouhá. Adéla totiž začala pravidelně, tedy dvoufázově trénovat teprve od 1. března tohoto roku, kdy přestoupila z Brna do Centra sportu Ministerstva vnitra v Praze. Já za ní dojíždím z Ostravy a v Praze se jí věnují také další trenéři, především Jaroslav Zeman, bývalý velmi úspěšný řeckořímský zápasník a medailista z mistrovství Evropy i světa, a také Pavel Sklenář jako bývalý reprezentant ve volném stylu. I těm tedy patří díky za Adély přípravu.
Jak jako trenér prožíváte samotný soutěžní den? Je ještě čas na udílení nějakých větších rad, nebo již spíše „jen" uklidňujete a dodáváte sebevědomí?
Adélka má srdce na pravém místě, takže sebevědomí jí dodávat vůbec nemusím, někdy spíše naopak. Soutěžní den začíná rozcvičkou a poté přípravou na utkání. Soupeřky většinou již známe z ostatních turnajů, tak si řekneme, jak zápasí, kde mají slabiny a jaké používají chvaty. Stanovíme si plán, který se ale pak vždy mění podle situace v utkání.
Na Adélu byl po úspěchu na mistrovství Evropy seniorek poměrně velký tlak, přece jen se od ní v nižší věkové kategorii očekával dobrý výsledek. Jak se s tímto tlakem vyrovnávala? Bylo na ní vidět, že jej pociťuje?
Seniorské mistrovství Evropy byl pro ni velký úspěch, ovšem výsledek ne vždy musí odpovídat výkonnosti. Pravdou je, že v dubnu měla ve Finsku také velké štěstí, což ale na druhou stranu k dobrým výsledkům vždy patří. Co se tlaku před juniorským šampionátem týká, tak jak jsem již řekl, Adéla je hodně sebevědomá závodnice a po příznivém rozlosování turnaje její touha po dobrém výsledku ještě více vzrostla.
Jak jste na tom byl s nervy v den turnaje vy? Jak obecně prožíváte zápasy svých svěřenců?
Kdybych řekl, že jsem žádné neměl, tak bych lhal. Vždy se ale snažím zachovat si klid, abych nervozitu nepřenesl i na své svěřence.
Naplnila nebo předčila Adéla vaše osobní očekávání před šampionátem?
V dobrý výsledek musíte věřit vždy. Bohužel se Adéla v závěrečné přípravě doma v Brně zranila na pravém oku a do Polska si přivezla velký otok kolem oka. Měla monokl, jako kdyby závěrečnou přípravu absolvovala s Vladimirem Kličkem. V den turnaje na oko skoro neviděla, při rozcvičení okolí oka ještě více natékalo a museli jsme ho celý den ledovat. Ale i přes toto nepříjemné a bolestivé zranění a přes vysokou výkonnost jejích soupeřek Adéla očekávání naplnila, a některá dokonce předčila.
Co bylo nejsilnější zbraní vaší svěřenkyně na mistrovství Evropy, díky čemu se jí podařilo vyzápasit bronz?
Byla to především bojovnost a vrozená pohyblivost, díky níž se dokáže dostat z pozic, které by pro ostatní závodnice znamenaly prohru.
Co se naopak ukázalo do budoucna jako slabina, na které bude potřeba pracovat?
Především si musí osvojit více technické činnosti, tedy takzvaných chvatů.
Jaký bude nyní váš program v příštích týdnech?
Adéla teď bude mít týden volno, které využije na nezbytnou a zaslouženou regeneraci. V rámci přípravy na srpnové mistrovství světa juniorek v Chorvatsku se zúčastníme mezinárodního turnaje a týdenního soustředění v Madridu. Závěrečnou přípravu na světový šampionát pak budeme absolvovat doma. Pokud budeme mít dostatek financí, měli bychom se od druhé poloviny srpna zúčastnit mezinárodního soustředění v Polsku. Začátkem září nás pak čeká vrchol letošní sezóny v podobě mistrovství světa seniorek v Taškentu. Máme tedy ještě velký kus práce před sebou.
Petr Vurbs
