Trenére, jak z odstupu hodnotíte loňskou sezonu?
Pozitivně. Pro někoho bylo možná překvapením, jak dobře jsme hráli, pro mě ale ne. Sice jsme měli poměrně mladý kádr, který byl ale na druhou stranu dosti zkušený. Kluci hráli poměrně dlouho pohromadě, byli tedy zkušení. Když se do toho přidali protřelí hráči jako Votroubek, Sedmák a Hruban, tak mělo mužstvo dostatečnou kvalitu. Naším cílem ale nebylo umístění, nýbrž to, aby bylo družstvo konkurenceschopné, což se podařilo.

Odešli Sedmák, Hruban a Soukup. Mrzí vás obzvláště ztráta některého z nich?
To je těžká otázka. Už třicet let působím v basketbalu a v kolektivním sportu jako takovém. V něm platí jedna věc, každý z nás je nahraditelný a dříve nebo později také bude nahrazen. Jde tedy o součást života. Proto se neohlížím za těmi, kteří odešli, ale pracuji s těmi, kteří zůstali. Těm se otvírá prostor hrát místo Sedmáka nebo Hrubana.

Přišli Meno, Petrák, Fait, Křivánek, Šafarčík, Feštr a Truhlář. Proč právě oni?
Kromě Borise Mena nejsou pro mě ostatní hráči noví, ale pracujeme s nimi už poměrně dlouho v mládežnických celcích USK. Máme zde nastavenou poměrně úzkou spolupráci právě s juniorkou a kdykoliv to bylo možné, tak kluci trénovali s námi. V zásadě tedy vím, co od nich mohu čekat, co zvládnou a co ještě ne. Jsou to mladí hráči, které hodíme do vody a uvidíme, jak poplavou.

Proč jste chtěl mít v kádru Borise Mena?
Basketbalový tým je jako polévka. Kdyby se do ní dala jen mrkev, tak nebude dobrá. Proto jsme vzali Borise, kterého dobře známe z MNBL, o kterém víme, že je poctivý pracant v tréninku, pozitivní duch šatny a rozhodli se udělat z něho důležitou ingredienci naší směsi.  Boris není typickým pivotem, dokáže hrát uvnitř brankoviště i venku, je skvěle atleticky vybavený, dokáže přesprintovat celé hřiště, má dobrý příčný pohyb, doskok a může vystřelit z mnoha míst palubovky

Má současný kádr na obhajobu loňských pozic?
Těžko říct, i když si myslím, že budeme asi hrát o něco níž. Tým se opravdu hodně proměnil, je ještě mladší než loni a my jsme ve fázi, kdy mužstvo skládáme. Ještě stále není tak docela jasné složení základní pětky, kdo si bude s kým rozumět. Potřebujeme více tréninků a zápasů. Na druhé straně hoši velmi pilně trénují, jsou dobře fyzicky připravení. V týmu funguje dobrá chemie, která sice není úplně vynikající, ale je dostačující. V basketbalu vše přichází se sebedůvěrou, ta se ale rodí ruku v ruce s vítězstvími. Uvidíme tedy, kolik jí během roku získáme. Chci, aby kluci hráli každý zápas na vítězství, pokud tak budou k utkáním přistupovat, výhry se nakonec dostaví.

Družstvo nejvyšší soutěže jde do sezony jistě s konkrétním cílem na konečné umístění. Jaký je ten váš?
Hlavní cílem je stejně jako každý rok dostat se do nejlepší osmičky a tím do play off. Pak existují individuální cíle, které jsou o každém konkrétním hráči. Jde nám o to, aby se jedinec během roku zlepšil jak technicky, takticky, tak fyzicky. Pokud se to podaří, celkový cíl se podaří splnit.  Dalším cílem je pak hrát v USK především s domácími hráči. Všechny celky MNBL tvrdí, že to nejde. A my jich chceme ukázat, že nemají pravdu, a tím udělat i něco pro celý český basketbal.

Proč by měli diváci přijít na Folimanku?
Byl bych rád, kdyby dorazili. Léta jsem trénoval v Německu, kde jsem byl zvyklý na pětitisícové návštěvy. V Česku soupeříme o diváka. Fanoušků tu není neomezené množství a dávají přednost sportům jako je lední hokej. Kluci ale v přípravě opravdu tvrdě pracovali, zasloužili by si podporu. Pokud bych chtěl na něco pozvat diváky, pak na to, že uvidí velmi mladý tým. Naše zápasy proto nebudou postrádat řadu omylů, nečekaných zvratů, ale i krásných akcí, risků, které by si zkušenější hráči nedovolili (směje se).