Přesto nezapomněl na své kořeny. Před nedávnem přislíbil účast v národním týmu pro zářijové pokračování kvalifikace mistrovství světa proti Rusku a Bosně.

A poslední víkend v červenci věnoval omladině.

V Praze na Folimance pořádal třetí ročník kempu, jež nese jeho jméno. „Jsem v plné přípravě a nohy samozřejmě trochu cítím. Děti jsou zvídavé a aktivní. Dá se říct, že mě nabíjejí,“ vysvětlil rozehrávač.

Vrací se na kempu vzpomínky na dětství?
Přiznám se, že často nevzpomínám. Jako malý jsem se podobných kempů ne-účastnil. Jak jsem trochu povyrostl, celé léto jsem trávil v reprezentacích a nic jiného nestíhal.

Ani prostředí Folimanky, kde jste basketbalově vyrůstal, s vámi nic nedělá?
Cítím určitou nostalgii. Ze školy jsem chodili rovnou na Folimanku. Prakticky jsme tady trávili celé odpoledne. A pořád jsme hráli basket. Je fajn, že existuje takové místo, i když v horkém létě připomíná skleník.

A nyní jste si s sebou přivezl asistenta Wizards Ryana Richmana. Co to pro vás znamená?
Je skvělé, že přijel. Kempu dodává na prestiži. Je to výborný, mladý a ambiciózní trenér, který nám má co dát. A navíc bude letos ve Wizards naším ofenzivním koordinátorem.

A mohl by pomoci vaší pozici ve Washingtonu…
(směje se) Těžko říct, máme spolu výborné vztahy. Tým ale není rozdělený na skupiny, které by šly proti sobě. Bohužel odešel jeden z asistentů, Chad, což byla moje pravá ruka. Rozebírali jsme spolu moji hru, mohl jsem si mu postěžovat. V zámoří je důležité mít někoho, kdo vám naslouchá. Teď budu mít zase Ryana a další, kteří mi fandí.

Vaši pozici v klubu ztížil příchod Austina Riverse. Jak ho vnímáte?
Vím, že rádi píšete, že jde o mého konkurenta. Za prvé je to můj spoluhráč a za druhé spíš křídlo. V NBA se ovšem už hraje jinak, všechny pozice se prolínají.

Myslíte často na to, že vám po sezoně končí smlouva?
Díky za připomenutí. Nesmím na to myslet. Některé věci ovlivnit můžu, jiné ne. Teď řeším přípravu a pak uvidím, jak budou role rozdané. Rozhodně nebojuji o poslední šanci.

Do národního týmu se vracíte týden před kempem Washin-gtonu. Výhoda, či handicap?
Dva ostré zápasy před kempem mi mohou jen pomoci. Loni jsem se na mistrovství Evropy taky dobře rozehrál a cítil se skvěle. 

Stejný názor sdílejí také v klubu?
Mluvil jsem s nimi, nedělal bych nic za jejich zády. Moje důvody chápou. Půjde o těžké zápasy ve skvělém tempu a proti dobrým soupeřům. Ve Washingtonu nás nikdo neodrazuje od reprezentace. Za jejich přistup jim musím poděkovat.

Budou vás sledovat?
Možná, ale ani skvělý výkon mi v jejich očích nepomůže.

Budete v kontaktu s vaším kamarádem Janem Veselým a pokusíte se ho zlákat k návratu do národního mužstva?
Už jsme ve věku, kdy se nepřemlouváme, abychom reprezentovali. Samozřejmě chci, aby hrál, protože jde asi o nejlepšího spoluhráče, se kterým jsem nastupoval. A když jsme spolu, tak je reprezentace o 50 procent kvalitnější. Ale rozhodnutí je jen na něm.

Do výborně rozehrané kvalifikace se vrátíte jen na dvě utkání. Mohou být rozhodující?
Postup je ještě daleko. Jak Rusko, tak Bosna se ale dají porazit. I když Rusko bude hodně silné a v Bosně se nikdy nehraje snadno. Pamatuji se, když jsme tam v šestnácti hráli kvalifikaci a atmosféra byla pekelná. Kluci odvedli skvělou práci, nebylo snadné dvakrát porazit Finsko. Na jejich výsledky musíme navázat.