Královna snowboardcrossu z loňských her v Soči musela sjet trať ve švýcarském Saas Fee v daném čase, ale byla o 0,237 vteřiny pomalejší a musela splnit výzvu. Tou bylo vydělat hrou na ukulele na večeři pro sebe a celý realizační tým.
"Večeře bude, ale dostanou jenom housky nebo rohlíky. Víc toho nebude, ale oni jsou kluci skromní a oni to zvládnou," smála se Samková poté, co ze svého tradičního klobouku po odehrané tříminutové písničce nasbírala padesát korun.
Dříve zpívala ve sboru a hrávala na saxofon. Ukulele si koupila letos v červnu a teprve se na něj učí hrát. "Trénovala jsem až posledních pár dnů a byla jsem hodně nervózní. Formu jsem ladila na tohle vystoupení," řekla Samková.
Ve spodní části "Václaváku" si sedla na židličku, dala před sebe klobouk a spustila nesměle písničku Amerika. "Lucii mám ráda. Ameriku zpíváme s kamarády a má jenom tři akordy," vysvětlila výběr. Po prvním rýmu se lekla svého hlasu z reprobedny a zbytek hrála bez mikrofonu. "Moc jsem se slyšela a málo hrálo ukulele, o to víc to bylo falešnější. Mikrofon odhalí víc špatností, proto jsem to dala bez," řekla.
Byla nervóznější než při finále OH
Po chvilce se okolo Samkové, fotografů a kamer udělal hlouček lidí. "Kdo to je?" ptala se paní a když se dozvěděla, že olympijská vítězka Samková, tak dodala: "Aha, já ji nepoznala. Má nový účes." Po písničce obecenstvo zatleskalo.
Na ulici hrála snowboardistka poprvé a byla nervóznější než před olympijským finále. "Bylo to hrozný. První sloka byla naprosto strašná. Lidi stojí přímo před vámi. Proto jsem se radši koukala na hmatník a dělala, že tady nikdo není."
Neuměla si představit, že by se zpíváním a hraním na ulici živila. "Zůstanu radši u snowboardu a hrát si budu doma a maximálně zahraju klukům z týmu na soustředění v jídelně," řekla a doufala, že "koncertovat" bude hlavně na prkně. První závod Světového poháru ji čeká už příští víkend v rakouském Montafonu.
