Role patrona utkání se totiž ujal legendární fotbalista červenobílých Stanislav Vlček.

 „Zápas se mi moc líbil. Holky hrály opravdu famózně. Vím, že měly před střetnutím z Olomouce trochu strach, ale překonaly ho, což se vždycky cení," viděl vše v pozitivních konturách obávaný útočník, který ale sám není nikterak skvělým volejbalistou.

 „Nemůžu říct, že by mě tento sport nebavil, hrál jsem ho ale pouze na pláži. Tam jsem ale pokaždé exceloval," usmíval se bývalý český reprezentant, jenž měl jasno i v tom, co by si měli z utkání odnést fotbalisté sešívaných.

 „Holky v koncovce druhé sady prohrávaly už o sedm bodů, a přesto vyhrály. Kdybychom takto bojovali i my, byli bychom v tabulce podstatně výš," nepochyboval Vlček.

A co by si chtěly vzít od fotbalistů volejbalistky červenobílých?

 „Snad jejich platy. Anebo alespoň nějakého toho sponzora pro volejbal," zasmečovala šestadvacetiletá smečařka Slavie Lucie Vinecká, kterou, stejně jako její kamarádky, Vlčkova účast na zápase značně motivovala.

 „Zájem tak významného sportovce vždycky potěší. S holkama jsme se navíc shodly, že je to i moc hezký chlap," přidala ženský pohled na věc. Pak už hovořila pouze k utkání.

 „Zápas byl především o nasazení a taky trochu o štěstí. Proti Olomouci se nám hraje vždycky dobře, jelikož jsou Hanačky podobně psychicky labilní jako my. Důležité bylo, že jsme dokázaly maximálně eliminovat vlastní chyby. A lépe skládat než soupeřky," shrnula vše podstatné zjevně dobře naladěná Vinecká.

VC Slavia Praha – SK UP Olomouc 3:0 (26, 26, 20)

Slavia: Janderová, Caithamlová, Smolková, Hanzlová, Vašutová, Ančincová, Pillerová, Jeřábková, Vinecká. Trenér Vojík.