Řepková trefila Superfinále. Ani Herbadentu se nebojí

„Životní branka! Důležitější jsem nedala," směje se autorka gólu, který vstřelila v prodloužení sedmého semifinále play-off do sítě bezmocné Ranochové. Obhájkyně titulu proto v Superfinále nečekejte, po výhře 4:3 se v něm poprvé v historii představí Chodov.

„Jana Vojáčková mně skvěle nahrála, rozhodla jsem se Ranochovou přehodit. Poté máme mezery v čase, holky říkaly, že míček padal do sítě dvě sekundy a já, že dvě hodiny," culí se útočnice, která ani neví, jak dlouhou dobu strávila pod těly radujících se spoluhráček.

„Euforie, štěstí… Do reálného času jsem se snad ještě nevrátila. Pořád si říkám, že zítra budeme hrát s Vítkovicemi. Výhra mi nedochází. Není snad možné, že jsme dokázaly postoupit," chrlí ze sebe devatenáctiletá neřízená střela, zvážní pouze ve chvíli, kdy si vzpomene na útrapy ostravského střetnutí. Považte, Pražanky v něm prohrávaly šest minut před koncem o dvě branky.

„Do Superfinále jsme chtěly a mohly postoupit už v předešlém zápase. Doma jsme ale prohrály 0:3. Bály jsme se vyhrát, nebyly na úspěch připraveny psychicky. Stejně vše vypadalo ze začátku i ve Vítkovicích," vysvětluje opora. Kde se vzala síla k obratu? „Nálada byla zvláštní. Sama jsem si myslela, že zápas asi neotočíme. Do toho jsem spálila snad čtyři šance," říká.

„Obrat byl o vůli, o chuti postoupit. Hrály jsme nadoraz, šlo o poslední zápas sezony. Teď vlastně můžu říci, že ne," rozzáří se sympatická blondýnka. Možná jí právě došlo, že poslední utkání sehraje až v sobotu v Superfinále. V hledišti bude plno, naproti favorizovaný Herbadent.

„Soupeřek se nebojíme. Každý tým extraligy může hrát s každým. Herbadent zná nás, my jej. Na obou stranách jsou nové hráčky, kvalitní florbalistky. Máme co dát Superfinále. Věřím, že sehrajeme výborný zápas," myslí si účastnice mnoha těžkých duelů, nikdy ale před tisíci diváky.

„Můj rekord je 630 lidí. Každá z nás ale chce nastupovat před plným hledištěm. Doufám, že mě nesrazí, naopak nakopne k co nejlepšímu florbalu," dodává Řepková.