Jen jednu věc nepředpověděl. Že bude hvězdou klání, a jako jediný položí dvě pětky. „Tak moc jsem zase nesnil,“ řekl člen letos (v devatenácti duelech) neporaženého týmu.

Bylo něco, čeho jste se před finále obávali? Našla se nějaká vaše Achillova pata?
Tatru jsme si dobře zanalyzovali. Trénovali jsme stoprocentně. Akce pilovali do absolutní dokonalosti. Ne, soupeři nás vlastně neměli čím zaskočit.

Motivovala vás loňská křivda? Sparťané nesměli nastoupit do finále kvůli chybnému nasazení náhradníka v play-off. Na prohřešek upozornilo vedení Tatry.
Zapomenout se na to nedá. A to ještě dlouho. Do zápasu jsme ovšem šli s čistou hlavou, i když v šatně na loňské události pár poznámek padlo.

Cítíte satisfakci?
Určitě. A když se podíváte na výsledek, tak ještě větší. Ukázali jsme, kdo je tady číslo jedna. Loňským mistrem měl být někdo jiný než Tatra.

Finále se hrálo za deště na těžkém terénu. Napadá mě: ideální britské počasí.
Já bych byl spíš zastáncem starého systému a finále hrál v létě. Fanoušků by bylo více. I hra by byla pohlednější a útočnější. Jinak nám stav hřiště nevadil. Naopak jsme mu podřídili taktiku.

Dá se vůbec vyjmenovat, v čem všem jste byli lepší?
Začínalo to obranou. Tahem dopředu. Měli jsme větší chuť skórovat. Byli jsme hladovější. V každém mlejnu, při jakékoli standardní situaci jsme chtěli dominovat.

A byli jste disciplinovanější. Ragbisté Tatry zjevně neunesli vývoj utkání…
Ti hráli jako vždycky, tedy zákeřně. Neunášeli své emoce. A Sparta byla disciplinovaná – tak jako nikdy.

Teď vás čeká pověstný třetí poločas (oslavy). Budete také v něm nejlepší?
Třetí poločas na nás určitě čeká. Jaký bude, ale nikdo netuší. Sparta pro nás připravila společný program. Těšíme se. Spousta hráčů končí. Chceme se s nimi důstojně rozloučit. A kdy večer vyvrcholí, je ve hvězdách.

A vaše příští působiště už je jasné?
Vůbec ne. Před koncem soutěže jsem nechtěl nic řešit. To by nebylo vůči ostatním správné. Koncentroval jsem se na jediný cíl.

Zatím jste hrál nejlépe ve třetí francouzské lize. Máte vyšší ambice?
Upřímně: za rok v Česku jsem šel výkonnostně dolů. Ideální by bylo začít tam, kde jsem skončil. Pak teprve mohu pomýšlet na vyšší mety.