Dlouhodobá strategie klubu dává větší prostor vytrvalcům, kterým udělila olympijskou stopku změna disciplín.

Josef Kratina.„Vytrvalci mají v jednotlivcích pouze dvě možnosti víceboj, nebo soutěž družstev na čtyři kilometry. Na provoz družstva nejsou peníze a ve víceboji se ani jednomu muži či ženě nepodařilo prokousat sítem Světových pohárů. I když Lucie Hochmann Záleská měla k postupu blízko," vzpomene výkony pětadvacetileté cyklistky dukelský trenér Josef Kratina.

Hochmann Záleskou na cestě za brazilským snem zastavily čtyři Evropanky. Do Ria se jich podívá osm a ona okupovala dvanáctou pozici.

Na Pražany v současné době zbývají 'pouze' medaile z mistrovství světa. Jarmila Machačová byla nejlepší v Minsku 2013 v bodovacím závodě, Martin Bláha a Vojtěch Hačecký získali o rok později v kolumbijském Cali stříbro v bodovacím závodě dvojic.

Kratinova doména

Pokud chcete jezdit na mezinárodním poli, musíte začít u mládeže. Právě talenty jsou doménou Josefa Kratiny, který se k nim nedávno přesunul od mužské složky, kde doplnil Petra Hejhala.

„Nemyslím si, že je natolik těžké sehnat děti. Cyklistika je baví. Pokud máte fungující tým s dostatečným tahem na branku, nezůstane dráha nikdy prázdná," nechce se vymlouvat na nedostatek financí Josef Kratina.

O jeho slovech svědčí čísla z posledního Pražského poháru, kde se o cenné kovy utkalo na šedesát závodníků, třicet z Dukly.

Pouze jedna hala

Horší situace je se zázemím. „Halu máme jen jednu. K tomu můžeme využít ještě otevřenou dráhu na Třebešíně," vypočítává dukelský lodivod a neopomene dodat, že ani motolský, ani třebešínský ovál nesplňují nejpřísnější kritéria.

„Standardní dráha má mít 250 metrů. Naše stopadesátka je vlastně jen tréninkovým objektem," vysvětlí Josef Kratina, jenž si uvědomuje, že potřebný ovál v České republice jen tak nenavštíví. Schází totiž 'maličkost', 300 milionů.

„V Brně je betonová čtyřstovka, která není pro závody družstev nebo sprinterů příliš vhodná," vysvětlí muž, který lokalizuje nejbližší vhodnou halu do Vídně.

Nerozhodují jen nohy

Ač s halou či bez haly, pražské děti jezdí a nevedou si vůbec špatně. „Podařilo se nám dát dohromady skupinku, kterou dráhová cyklistika baví. Nemluvím jen o dětech, ale i o jejich rodičích, kteří nás podporují, ale nepletou se do věcí, jež přísluší trenérům," děkuje Josef Kratina

Své povídání zakončí osobním vyznáním: „Kouzlo vytrvalostních závodů v dráhové cyklistice je ve strategii. Třeba muži jedou padesát minut, absolvují pomyslnou bitvu, kterou nerozhodnou jen nohy, ale také hlava."

Dáša odpočívá jen ve čtvrtek. Ví proč. Chce na olympiádu

Dagmar Hejhalová.O sportu měla téměř jasno, její otec připravuje na Dukle nejmladší dráhové cyklisty. Ještěže tak, třináctiletá Dagmar Hejhalová prokazuje pověst velikého talentu, vždyť dokáže porážet podstatně starší děvčata.

Dášo, bylo v tvém případě vůbec možné, aby ses nevěnovala cyklistice?

Asi ne. (směje se) Táta pracoval vždycky s kolama. Jednou jsem zkusila závody a začaly mě hned bavit.

Táta tě trénuje od pěti let. Nedochází mezi vámi k 'ponorce'?

Někdy se pohádáme. Beru ho ale jako trenéra a snažím se ho poslouchat. Je na mě asi přísnější. Chápu ho. Chce, abych byla nejlepší.

Co maminka?

Ta do cyklistiky nemluví. Chodí mi fandit, ale nikdy mně s ničím v závodě neradí.

Pokud chce být člověk dobrým dráhovým cyklistou, kolik času musí své vášni obětovat?

Na kole trénuji třikrát týdně čtyři hodiny. K tomu chodím jeden den do posilovny nebo běhat a každý čtvrtek mám volno. O víkendu jsou většinou aspoň jedny závody.

Vyrazíš se někdy ve čtvrtek projet na kole?

Ne! (směje se) Snažím se odpočívat, protože je toho na mě dost.

Tvojí doménou není jen dráha. Na čem všem závodíš?

Dělám ještě bike, cyklokros a silnici.

Co tě nejvíce baví?

Dráha. Začala mě bavit před dvěma lety. Všichni byli proti tomu, abych ji jezdila a já kroužila po ovále a měla radost. Chtěla bych jednou objíždět velké závody v zahraničí a vyhrávat na nich.

Jak natolik vytížená slečna zvládá sedmou třídu?

No, jedničkářka nejsem. Nějakou trojku občas mám.

Dráha je prý o strategii?

Musí se nad ní hodně přemýšlet. Každá chyba vás může stát první místo.

Kolik času zabere taktická příprava?

Nikdy nevíte, co se na dráze stane. Na závod myslíme proto už dopředu. Obvykle se ale v něm stejně všechno změní.

Věnuješ se víceboji. Šest disciplín. Ve které je tvá největší síla?

Nejlepší jsem na dvoustovce, jsem spíš rychlá než vytrvalá.

Porážíš i starší závodnice. Jaké to je?

Jde o skvělý pocit. Díky tomu vím, že mohu být dobrá a něčeho velkého dosáhnout.

Máte na Dukle dobrou partu?

Je tady naprosto skvělý kolektiv. Když se někomu něco stane, je to všem strašně líto a pomáhají mu. Každý bojuje za náš tým, aby byl co nejlepší.

Trávíte spolu čas i mimo dráhu?

V létě jezdíme na soustředění. Makáme na něm, je ale i o zábavě. Užijeme tam hodně srandy.

O té je dráhová cyklistika?

Taky, já bych chtěla jednou vyhrát mistrovství světa a podívat se na olympiádu.

Čtěte také: Rychlost přináší maximální uspokojení, řekl sprinter Jirka