Na padesáti snímcích autora, úzce spjatého s Pražským deníkem, můžete shlédnout momenty ze sportovních soubojů, v nichž se používá míče, míčku, balonu, či balonku. Ať už jde o klání fotbalová, stolně tenisová, basketbalová, volejbalová, házenkářská, vodně pólová, ragbyová, anebo pozemně hokejová. A právě z posledních dvou odvětví vzešli i patroni akce. Těmi se stali mistři republiky, Vojtěch Mára z Tatry Smíchov a Michaela Vostárková z pražské Slavie.

 „Výstava se moc povedla, fotky jsou krásné," řekla pozemní hokejistka.

 „Panu Růžičkovi přeji, aby zažil ještě mnoho podobných úspěchů. Výstavě pak další a další spokojené návštěvníky," dodala.

Pak si vzal slovo smíchovský ragbista.

 „Bylo by hezké, kdyby sem zavítalo co možná nejvíce mladých lidí, kteří by při ní jistě našli ve svém srdíčku lásku ke sportu," přál si Mára, který na snímky hleděl z odborného úhlu.

 „Přesně jsem si vybavil zachycené momenty. Koukal jsem, jestli jsem na hřišti správně nebo špatně postavený. A jednou jsem objevil i svůj přestupek proti pravidlům," usmíval se.

Akce konaná pod záštitou místostarosty Prahy 5 JUDr. Petra Lachnita potrvá v KC Prádelna do pondělí 5. srpna. Fotografie si můžete prohlédnout vždy od 10 do 16 hodin. Více informací naleznete na internetových stránkách: www.kcpradelna.cz.

Slovo autora

close Autor snímků Jiří Růžička. zoom_in Se stovkami snímků dnes třiapadesátiletého Jiřího Růžičky se mohli setkat čtenáři Pražského deníku. Zajímalo nás proto, jak se k fotografii dostal a jak náročná byla příprava výstavy?

 „Když jsme akci připravovali, tak jsem si uvědomil, že bude vlastně výstavou k mému osobnímu výročí. Je to přesně čtyřicet let, co jsem začal fotografovat," vzpomíná Růžička.

 „Nepamatuji si datum ani hodinu. Deníček jsem si nevedl a nevedu. Jen vím, že jsem tenkrát otci „zabavil" jeho Flexaretu," pokračuje.

 „Původně jsem fotografoval krajinu a zvířata, která mám rád. Občas jsem zkusil vyfotit kamarády na volejbale, nebo Závod míru, ale nijak vážně jsem se sportem nezabýval," popisuje své dávné zájmy.

 „První opravdu velkou sportovní událostí, kterou jsem nafotografoval, bylo mistrovství Evropy ve stolním tenise v Praze v roce 1986. Tenkrát jsem se právě vrátil z vojny. Vzal jsem svůj z druhé ruky zakoupený Nikon, půjčil si od kamaráda objektiv f4/200 mm, vyrazil do haly, a zjistil, že kluci z branického stolního tenisu jsou mezi pořadateli. Ti mě pustili ke stolům a až za dva dny mě nějaký starý a nerudný pořadatel vyhnal, že nemám akreditaci, co stojí hodně švýcarských franků," usmívá se autor, kterého naštěstí nepříjemná událost neodradila.

 „Pravidelně však jsem začal fotografovat až fotbal, ve chvíli, kdy se znovu rodila Bohemka. Přivedl mě k tomu kamarád Jarda Němec, který jí tenkrát pomáhal. Ten se také zabýval futsalem, takže jsem začal fotografovat i futsal. Potom ragby a pak jsem si řekl, že bych si mohl vyfotit svůj oblíbený volejbal," dostává se do nedávné doby.

 „Posléze jsem se potkal s Pražským deníkem a začal fotografovat všechny možné sporty, nejen míčové hry, ale i gymnastiku nebo lukostřelbu. Z našich bohatých zásob vznikla tato výstava," dodává.