Po dvou brankách Laciné a Patersonové v samotném závěru duelu a po následném penaltovém selhání dokázaly hráčky Pragy vyrovnat sérii na 1:1.
Rozhodující utkání se tak hraje příští sobotu znovu na hřišti v pražském Edenu.

„Po mé brance na 3:1 už jsem doufala, že si budeme věšet na krk zlaté medaile,“ klopila oči střelkyně sešívaných Renata Capouchová.

„Vedení nás trochu ukolébalo, vyklidily jsme pole, hrály pasivně, za což jsme v závěru zaplatily krutou daň,“ litovala.

„Trochu se nám to sype. V obraně nám citelně schází Klára Poloprutská. V prvním poločase se zranila další opora zadních řad Týna Košová, ani Adéla Mejzlíková nemůže hrát na sto procent,“ vypočítávala.

„Šancí jsme ale přesto měly na dva zápasy. Pokud chceme být mistryněmi, musíme je v posledním finále proměňovat,“ nabídla recept na vítězství zjevně zklamaná Capouchová.

„Po závěrečném hvizdu jsem si myslela, že jsme vyhrály. Vůbec jsem si nevšimla, že se jde na rozhodující penalty,“ přidala úsměvnou historku střelkyně důležité branky Pragy na 3:2 Kateřina Laciná.

„Gól jsem dala s obrovským štěstím. Míček došťouchla do branky na poslední chvíli. Vlil nám ale krev do žil a my začaly hrát lépe,“ popisovala hráčka, která si byla dobře vědoma řady chyb.

„Po vedoucí brance byla naše hra nepochopitelně laxní a my po právu třikrát inkasovaly. Nakonec jsme se ale vyburcovaly a utkání zlomily,“ radovala se střelkyně, která dala v penaltovém rozstřelu střetnutí ještě jednu zápletku, když neproměnila úvodní penaltu.

„Nestresovala jsem se. Věřila jsem holkám, především pak gólmance, že moji chybu napraví. Přeci se Slavií neprohrajeme dvakrát na penalty,“ smála se Laciná.

DAVID NEJEDLÝ