Přestože Šmahel zaběhl kvalitní čas, za traťovým rekordem 10:58,9 Vlastimila Zwiefelhofera z roku 1979 daleko zaostal. Tomu se totiž jako jedinému podařilo Velkou kunratickou pokořit v čase pod 11 minut. Zwiefelhofer, který je po Emilu Zátopkovi na dlouhých tratích druhým nejúspěšnějším českým běžcem, drží z pěti nejrychlejších časů čtyři. Nejvíc se mu v roce 1988 časem 11:11,6 přiblížil Zdeněk Kurka.

Když je řeč o Zwiefelhoferovi, je třeba zmínit, že je rekordmanem Velké kunratické i v počtu vítězství. Závod na trati přes tři kopce a tři potoky vyhrál devětkrát. Poprvé v roce 1974 a následně v letech 1977-1983. Na druhém místě v počtu triumfů jsou Jan Procházka, Pavel Faschingbauer a Jaroslav Obešlo, kteří zvítězili šestkrát.

Kunratickou nic nezastaví

Vraťme se ale do současnosti. V závodě na ženské distanci 1900 metrů kralovala Bára Stýblová z Lokomotivy Beroun, která pak ovládla i klasickou trať, při níž dámy zdolávají stejně jako muži pověstné stoupání na Hrádek.

Závod, jehož se tradičně zúčastňují i sportovci z jiných odvětví, ale například i populární osobnosti a kumštýři, je unikátní i v tom, že za celou dobu existence od roku 1934 nebyl vynechán ani jeden ročník. Velká kunratická probíhala za nacistické okupace, listopadových dnů roku 1989, po ničivé povodni v roce 2002 i během epidemie covidu v letech 2020 a 2021. Velkou kunratickou prostě nic nezastaví.