„Je to nejhůře padavá kuželna v Praze,“ konstatuje dlouholetý hráč a archivář oddílu Václav Kašpar. Jeho tvrzení dokládají statistiky elitní skupiny pražského přeboru. Hostující maximum družstva Rapidu (2351 bodů) se krčí hluboko pod celkovým průměrem soutěže. „Na výkony má vliv i mráz a vůbec všechny teplotní výkyvy,“ připojil Kašpar. V uplynulé sezoně áčko Pragovky na domácím „plánu“ neztratilo bod a potřinácté se radovalo z titulu mistra Prahy.

Zlatý věk klubu se datuje do osmdesátých let, kdy se v modrobílém dresu sešla sestava nabitá reprezentanty. Během šesti let pragováci vybojovali pět titulů mistra Československa.

„Vždycky tu byla dobrá parta, se kterou mělo třeba cestování na Slovensko své kouzlo,“ vzpomněl nejlepší český kuželkář devadesátých let Jaroslav Pichl.

Nezapomenutelný zážitek přišel v roce 1980. Ve východoslovenském Šariši se na pražského rivala vypravilo 800 diváků! Tu sezonu postupoval první tým mužů do nejvyšší soutěže s plným počtem bodů.

Před instalací automatických stavěčů v roce 1972 si kuželky na Pragovce stavěli sami hráči, ligové hvězdy nevyjímaje. „Kromě toho jsme před zápasy připravovali dráhy a leštili je,“ připomíná dvojnásobný mistr ČSSR Jiří Sýkora.

Téměř po celou dobu své existence Pragovka registrovala nejméně stovku členů.

V polovině devadesátých let Praga přenechala ligu pražskému Slavoji. Ale v nejvyšší krajské soutěži jen těžko nachází konkurenci, na letošním zlatém tažení se podíleli Rostislav Kašpar, Josef Adamec, David Kašpar, Petr Kašpar, Miroslav Klement, Jan Pergler a Jiří Sýkora.