Těší ještě hokejistu Slavie obhajoba titulu?
Hokej nás všechny baví. Samozřejmě už ale bereme zisk titulu za splněnou povinnost. Nadšení po závěrečném finálovém hvizdu už není takové, jako když jsme vyhráli poprvé. Zvítězit jsme ale potřebovali. Pokud by nás přehrál Rakovník, tak by jel na divizi Trophy, o kterou léta usilujeme, právě on.

Měl jste před play-off alespoň radost, že se v něm nesetkáte s Liticemi, tedy s jediným týmem, který jste letos neporazili?
Na Litice jsem nemyslel. Spíš mě mrzelo, že finále uniklo Bohemians. Na derby bych se moc těšil.

V semifinále jste narazili na Hradec Králové a v prvním duelu na východě Čech vyhráli až na samostatné nájezdy.
To bylo hodně vyrovnané střetnutí a za výhru musíme vděčit našemu brankáři. On nám dal sebevědomí a položil základ postupu.

Doma už to bylo jednoznačnější. Nebo se výhra 6:3 rodila složitě?
Hlavně v první půli jsme se trápili. Po změně stran jsme ale využili nedisciplinovanosti soupeře, který šel po zelené a žluté kartě do dvojnásobného oslabení, které jsme využili k odskočení ve skóre o tři branky. Pak už jsme všechno kontrolovali.

Finále bylo stejné jako loni, kdy jste Středočechy uběhali. Spoléhali jste na to také letos?
Částečně. Věděli jsme o tom, že má Rakovník ve svém středu více zkušených hráčů, u kterých je právě toto největším problémem. Mnohem více jsme ale bojovali s vlastní psychikou. Bylo na nás vidět, že se bojíme o účast v Trophy. To nám svazovalo ruce.

Čím jste duel, ve kterém jste prohrávali 0:1, otočili?
Byli jsme jednoznačně aktivnější, vytvořili si velikou územní převahu a postupem času i šance. Tři z nich jsme naštěstí využili. Náš problém celé sezony byl ale stejný. Dostávali jsme se do (střeleckého) kruhu, ale v něm místo důrazné střelby nesmyslně přihrávali.

Postup do divize Trophy vám ve finále svazoval ruce. Považoval jste ho ale za hlavní impuls boje o mistrovský titul?
Postup do Trophy nám samozřejmě dodal sebevědomí. I bez něj bychom ale vyhráli základní část. Nedá se proto říct, že by nás postup zásadně nakopl a měl by výrazný vliv na to, jak dopadla extraliga. Nicméně šlo o nejsvětlejší okamžik celé sezony. Kvůli pohárům hokej hrajeme.

Pojďme se vrátit v čase. Postup do Trophy se zdál po úvodní remíze 2:2 s chorvatskou Mladostí na Poháru mistrů evropských zemí skupiny C utopií.
To bylo takové nešťastné utkání. Nehráli jsme zle, měli vyhrát, neproměňovali jsme ale šance, soupeři kontrovali z brejků. Herně to bylo dobré, jen ta koncovka.

Věřil jste po remíze v postup?
Ano, méně už po prohře s Banbridge HC 0:2. Naštěstí se situace ve skupině vyvinula tak šťastně, že nám výhra nad Grammarians HC stačila k postupu do zápasu o všechno. Soupeři z Gibraltaru byli slaboučcí, a tak jsme je smetli 6:0 a těšili se na švýcarský Rotweiss Wettingen.

To byl pro Slavii neuvěřitelný zápas. Vždyť jste prohrávali už 0:2 a posléze 1:3 na nájezdy.
Soupeři doplatili na to, že měli ve svém kádru hodně mladých hráčů, kteří neznali atmosféru pohárů. I my jsme dlouho o Trophy usilovali, prohrávali, abychom teď své zkušenosti zúročili.

close TAKTO slavili červenobílí postup do divize Trophy. zoom_in Výhra 4:3 na nájezdy vyvolala velikou euforii. Najdete se vůbec na pozápasové fotografii?
Ano, já jsem ten úplně vespod chumlu. (směje se)

Jaký to byl pocit?
Dobrý, tedy do momentu než na mě všichni naskákali. Pak už se mi docela špatně dýchalo. (směje se)

Vzpomněl jste si po postupu na jediný mráček letošního ročníku, tedy na halu, ve které jste skončili až třetí? Napomohl neúspěch pozdějšímu triumfu?
To bych neřekl. Když jsem přemýšlel o důvodech postupu do Trophy, o tom, proč jsme to dokázali letos, tak jsem dospěl k tomu, že jsme měli velké štěstí na los. Naši soupeři nedosahovali takových kvalit jako v minulosti.

A čím si z odstupu vysvětlujete špatný výsledek z haly?
Doplácíme na to, že jsme občas trochu ukonejšeni tím, že „jsme Slavia" a myslíme si, že se to všechno vyhraje samo. Pak podceníme přípravu, máme malé nasazení. Ostatní týmy nás chtějí porazit a my jim to svým přístupem zbytečně umožníme.

Myslíte si tváří v tvář výsledkům, že jde slávistický pozemní hokej nahoru?
Optikou pohárové matematiky ano. Můj pohled ale není vyloženě optimistický. Vidím stále veliké rezervy jednotlivých hráčů. V předvedené hře a v přístupu k ní máme stále obrovské mezery. Jsme zkušenější, kádr máme dobrý, pokroky bychom ale mohli dělat daleko větší.

Jak můžete napřesrok uspět v divizi Trophy?
Jediným reálným cílem pro nás může být záchrana. Mám ovšem veliké obavy, jestli se nám to podaří. Kvalita ostatních týmů bude hodně vysoká. Snad se mýlím.