Trenére, s čím vstupovala Dukla do sezony?

Po zisku titulu u nás skončili tři hráči, kteří se na něm výrazně podíleli. Ať už šlo o Dana Čurdu, Jana Landu a Zdeňka Poláška. Když jsem si to v hlavě srovnal a vzal za ně do kádru tři juniory Syřínka, Sýkoru a Skopala, vycházelo mi, že kádr oslabil. Považoval jsem za favorita Lovosice, ty byly pro mě tak jasné, že jsem očekával, že ztratí minimum. Ostatní celky jsem viděl jako vyrovnané, včetně nás. Jestli ale budeme druzí nebo šestí, jsem netušil. Jsem rád, že jsme dokázali překročit svůj stín.

Jak se to podařilo?

Měli jsme slušnou přípravu. Ale ani v ní jsme nedosahovali nějaké skvělé výsledky. Na prvním přípravném turnaji jsme prohráli s Jičínem o osm branek. Týden na to už jsme s nimi ale remizovali. Obrovský impuls přišel v prvním zápase ve Frýdku-Místku. S nimi jsme loni dvakrát prohráli a nyní vyhráli o třináct branek.

Následovala nešťastná domácí remízová ztráta s Lovosicemi.

Jako ztráta se to může jevit z dnešního pohledu. Tehdy jsem to tak neviděl. Samozřejmě zamrzí dostat vyrovnávací branku tři vteřiny před koncem. Při pohledu na Lovosice jsem to ale bral jako bod s největším aspirantem na titul. Potěšilo mě, že jsme i tento zápas sehráli velmi dobře a měli v něm úseky, ve kterých jsme jasně dominovali. Odjeli jsme do Plzně, kde jsme formu potvrdili a začali si věřit. Bylo vidět, jak klukům pomáhalo to, že jsou mistry. Posouvalo je to směrem k většímu sebevědomí. Nechci to přeceňovat, ale zatím to funguje.

Ani vaše dobrá forma, ale na úspěch v evropském poháru nestačila.

Přesto jsme nezklamali a to především v „domácím“ utkání ve Veselí, kde jsme ze sebe vydali absolutní maximum, kterého jsme schopni. Dokázali jsme vést o sedm branek, ale nakonec o dvě prohráli. Bylo nám jasné, že všechno vyjít nemůže.

Výsledkově je ale zřejmé, že český mistr na dánský tým nestačí.

Výsledkově ano, herně si ale myslím, že jsme v určitých úsecích stačili. Pokud se podíváte na další vývoj poháru, vidíte, že už jsou Dánové mezi šestnácti nejlepšími. Je to těžké, dánská liga je kvalitnější než naše. Když si srovnám individuální schopnosti hráčů, vidím, že mají daleko vyšší techniku míče, než naši kluci. Hned pětice Dánů měla techniku odhodu úplně někde jinde. Neříkám, že jde o nějaký super zkušený celek, ale má odehráno víc těžkých utkání.

Co jste si říkali po vypadnutí?

Nic zásadního. My jsme byli zklamaní, že jsme vypadli, ale ne z výkonu. Klukům jsem říkal, že se nemají za co stydět. Soupeř byl lepší. Tečka. Z utkání je třeba vzít si to pozitivní.

Na konci roku přišla série utkání, která jste vyhrávali jen těsně, nejčastěji o gól. Co se dělo?

V té době přišla opravdová herní krize. Za prvé jsme byli už unavení. Nejsme plně profesionální tým, a tak je pro nás náročné hrát dvakrát a v jednom případě i třikrát týdně. Přišlo první vážné zranění. Ztráta Jakuba Kastnera se ukázala pro náš herní styl citelnější, než jsme čekali. Přišly školní povinnosti, nemoci a najednou nás na tréninku nebylo patnáct, ale třeba devět. Přišel i tlak a drobné uspokojení. Kluci čekali, že se vše zvládne za dvacet minut a pak si zahrají pro radost a ono to tak nebylo. Dostavila se i drobná ponorka.

Následovalo vypadnutím z Českého poháru v Hranicích. Jak moc vás mrzí?

Musím přiznat, že hodně. Český pohár jsme vyhráli naposledy před dvěma roky. Loni jsme vypadli s Třeboní, letos v Hranicích. Věřím, že kdybychom v Hranicích uspěli, opět bychom měli šanci na celkový triumf. Pravda je taková, že hraničtí byli lepší. Nás nakoplo až domácí extraligové vítězství s Frýdkem, po němž následovalo super vystoupení v Lovosicích a velice dobrý výkon doma s Plzní.

Můžete zhodnotit jednotlivé hráče?

Nositelem výkonnosti je jednoznačně Tomáš Petržala. Skvělou formu si drží Milan Kotrč s Radkem Horákem. Ostatní je doplňují. Ať je to Martin Lehocký, Kamil Piskač, kterému forma vystoupala především v těchto dnech, až bych si přál, aby odjel na Mistrovství Evropy. Chtěl bych ale někoho vyzdvihnout a označit ho za dukelského „Skokana roku“, jde o Radka Mráze, který se z hráče s několika minutovou účastí na hřišti, vypracoval v základní kámen, bez kterého si současnou sestavu Dukly nedokážu představit.

Mluvil jste o stabilní výkonnosti Radka Horáka. Tomu v poslední době zvlhl střelecký prach.

Radek se dostal maličko do fáze vyhasnutí. Je pravda, že je jedním z hráčů, který nesleze ze hřiště. Stojí na něm defenziva celku. Ve všech systémech obran, které praktikujeme je naprosto klíčový. Najednou mu už tolik sil do útoku nezbývá. Na druhou stranu je i tam platný, když odkrývá prostor pro Radka Mráze. Teď si ale odpočine a bude všechno v pohodě.

Jak se vám jeví mladí hráči?

Devizou tohoto týmu, je to, že v něm dokáže každý hráč akceptovat svou pozici. Zažil jsem spoustu talentovaných kluků, kteří chodili na vedení s tím, že se cítí opomenuti. Odešli proto na hostování a zapadli. U nás mladí jako je Syřínek, anebo Sýkora svou pozici berou, vidí cestu svých předchůdců a uvědomují si, že si šanci musí vysedět. Za to bych je rád pochválil. Pomáhají tak dobrému klima v týmu.

Vedete tabulku, jste ale s něčím nepokojen?

Spokojený jsem s postavením v tabulce, nespokojený s určitými prvky v naší hře. Po zranění Jakuba Kastnera nám odešel dynamický přechod do rychlého útoku. Hra se změnila. Ani počet branek není nějak mimořádně dobrý, na to jak výborně chytají gólmani a pracuje celá obrana. Rád bych také našel alternaci k Jakubovi Svitákovi na hrot obrany.

Co vás čeká v nejbližších dnech?

Do přípravy nastoupíme třetího ledna. Pak odjedeme na soustředění do Břví u Prahy. Poté nás čeká přátelský zápas s Plzní. Jedeme na turnaj do Michalovců. Pak budou následovat tři přípravná utkání v Praze a osmého února ostrý extraligový start v Karviné.

David Nejedlý