Vhodný čas přišel o osm let později. Konec kariéry klepal na dveře a ona přemýšlela, jak nápad uchopit. „Nakoupila jsem látku, nakreslila návrh, zadala jsem ho švadleně k ušití a poté dres ručně nazdobila,“ popisuje náročný proces. Ze začátku se soustředila na jednodušší náměty. Zlom nastal v roce 2017, kdy na ni čekala osudová zakázka. „Gymnastce Emily Hrabákové jsem postavila choreografii na hudbu z filmu Avatar. Spolu s trenérem Přemkem Slezáčkem k tomu chtěli udělat i dres, a tak mě napadlo vše vizuálně spojit,“ vypravuje dnes 31letá žena. Fantasy dres se povedl a ohlasy na něj byly více než příznivé. „Vypadal úplně jinak, než je obvyklé. Měl příběh a to bylo zajímavé,“ míní Pálešová.

Náměty trikotů vznikají pokaždé jinak. „Záleží na hudbě a k čemu se případně váže. Třeba se inspiruji kostýmem herečky z příslušného filmu. Důležitý je typ holky. Snažím se vybírat takovou barvu, aby jí slušela,“ vysvětluje. Někdy mají zákazníci jasnou představu, jindy vše nechají na Pálešové. „Ale vždycky jim do toho mluvím. Potřebuji, aby se dres líbil i mně. Aby mě bavil celý proces výroby a zdobení. Samozřejmě nejdůležitější je spokojený zákazník,“ zdůrazňuje bývalá skvělá sportovkyně.

To je rozhodně výhoda – stále nezapomněla, jak je trikot pro gymnastky důležitý. „Primární je, aby se cítily dobře. Proto se snažím s holkama vždycky mluvit, pokud trikot není jako překvapení. V takovém případě vše ladím s rodiči nebo trenéry. Díky tomu, že mají originální dres, jsou zajímavější a více na očích,“ sděluje rodačka z Ivančic, která vytvořila trikoty pro českou olympioničku Anetu Holasovou nebo chorvatskou reprezentantku Tijanu Korentovou. Obě v nich závodily ve Světových pohárech.

close Zdobení dresu je pěkná piplačka. info Zdroj: archiv olympioničky zoom_in Zdobení dresu je pěkná piplačka. A nezapomíná ani na nastupující generaci. „Když vidím holčinu s pěkným dresem ode mě, taky bych si nejvíce přála v něm sama závodit,“ žertuje Pálešová. Dojetí nedokázala skrýt během Evropského Olympijského festivalu mládeže (EYOF), na kterém české holky skončily na výborném 7. místě v týmech a postoupily do tří finále na nářadích. „Snad se blýská na lepší časy. Pokud holky vydrží, tak v nich vidím budoucnost,“ říká na adresu Vanesy Mašové, Alice Vlkové a Soni Artamonové.

Možná se vedle restartu české gymnastické školy podaří založit i uznávanou výrobnu dresů. První předpoklad by tu byl – je to pěkná piplačka. „Vyrobit jeden dres na zakázku trvá někdy až deset hodin,“ prozrazuje Pálešová s dovětkem, že jen „Avatara“ zdobila o dvě hodiny déle. K tomu si připočtěte návrh, šití a shánění vhodných látek. „Takže jsme na tom strávily celý den,“ usmívá se. Času odpovídá i cena. Trikoty od běžných firem s dlouhým rukávem vyjdou nejčastěji na 3 až 4000 korun. Ty na zakázku ale až 15000 korun. „Cena u mě může být o něco vyšší. Vždy záleží na domluvě se zákazníkem,“ nastiňuje autorka padesáti ručně šitých trikotů nesvázaných konvencemi. „Vymyslet se dá vážně cokoli,“ slibuje.

Během kariéry stála Pálešová před mnoha výzvami, ani teď to není jiné. „Výroba dresů pro mě zatím byla přivýdělkem k mateřské. V budoucnu bych ráda, aby šlo o obživu. Vše chci rozjet do trochu větší firmy, ale zároveň udržet mód individuálního přístupu. Fabriky chrlí dresy s jednotným designem. To u nás bude každý vždy originální, protože nikdy neuděláme dva stejné, pokud nepůjde o týmové,“ zakončuje podnikatelka.