Pravidla neporušil, ale ani tímto fíglem nedokázal, že v soubojích s osmiveslicí z Cambridge historicky prohrává. V tradičním klání univerzitních veslařských posádek je před sobotním 153. ročníkem skóre 73:78.

K plichtě v cíli došlo jen jednou od roku 1829, kdy se jelo poprvé. Podle legendy se prý tehdy rozhodčí závodu natáhl pod strom a usnul. Neviděl tak, která z lodí protnula cílovou pásku na prvním místě.

Ať už je to pravda nebo ne, na schrupnutí moc času neměl. Trať o délce čtyři míle a 374 yardů (asi 6,8 kilometru) totiž veslaři zvládají zhruba za čtvrthodinu. Traťový rekord drží časem šestnáct minut a devatenáct sekund posádka Cambridge. Atraktivitou regatě snad mohou konkurovat jen horské etapy cyklistické Tour de France. V televizi sleduje boje Oxfordu s Cambridge na devět milionů lidí.

„K tomu na břehu údajně stojí čtvrt milionu diváků,“ popisuje předseda Českého národního svazu veslařů Jiří Kejval. „Jsou schopní tam stát několik hodin, potom se kolem nich osmiveslice proženou ve vzdálenosti asi tři sta metrů a jde se domů. Angličané prostě veslování a všechno, co je spojeno s tradicí, milují.“

V pravidlech klání stojí, že závodu se smí účastnit jen studenti jedné či druhé univerzity a výhradně veslařští amatéři. „Poslední dobou mi ale přijde, že se malinko švindluje,“ myslí si Kejval. „Za Oxford už v minulosti startoval například čtyřnásobný olympijský šampion Matthew Pinsent.“

Z tohoto důvodu se tak objevila obvinění, že studenti jsou na školu přijímáni ne kvůli akademickým schopnostem, ale právě kvalitám u vesla.

Pro každého je totiž pocta být u toho. „Je to asi i největší vrchol, čeho vůbec může veslař dosáhnout. Samozřejmě olympijské zlato je o trochu výš, ale už jen účast v takové posádce je velice ceněná,“ uzavírá Jiří Kejval.