Balažovič: Vyhrát je rok od roku složitější

Devět minut chybělo do konce finálového utkání ČLAF, hráči Prague Panthers vedli nad úhlavním rivalem Prague Black Hawks 34:28. U míče byl ale quarterback Jestřábů Ferni Garza, který jedenácti yardovým pasem vybídl ke skórování šestadvacetiletého wide receivera Daniela Balažoviče, jež vyrovnal na 34:34. 

Danieli, jak z vašeho pohledu vypadala rozhodující akce finále?

Byla to naše klasická akce. Upozornil jsem našeho quarterbacka, že jsem v routu často volný. On mi to tam dal a já už míč jenom chytil. 

Tři čtvrtiny utkání jste prohrávali. Jak vám bylo?

Zápas mi připomínal rok staré finále. Samozřejmě, že vaší psychice nepomůže prohrávat. Člověk ale nesmí ztrácet hlavu. Nakonec jsme se dostali do vedení. Začala nám fungovat obrana a my už vedení udrželi. Právě ve zlepšené hře obrany vidím hlavní důvod obratu.

Čtěte také: Fotbalisté Prague Black Hawks obhájili titul

Jste dvojnásobní mistři. Byla obhajoba těžší?

Letos jsme měli veliké problémy v obraně. I ve finále jsme obdrželi moc bodů. Vyhrát je rok od roku složitější. Všichni hráči na sobě pracují daleko víc než před léty. ČLAF jde nahoru.

Trenér Leško mluvil o ztrátě motivace u svých svěřenců. Cítil jste ji i vy?

Určitě. Americký fotbal u nás není bohužel na takové úrovni, aby se jím mohli hráči živit. Každý z nás má spoustu jiných aktivit, ať už pracovních nebo soukromých. Účast na tréninku se oproti loňsku opravdu hodně snížila.

Motivovala by vás více například účast v rakouské nejvyšší soutěži, kterou hrají i Prague Panthers?

Myslím, že ano. Domácí soutěž nás už výkonnostně neposune.

Krejbich: Po prohře nemohu končit

Každý sport má svou legendu. Toto označení si plně zaslouží hráč amerického fotbalu s příslušností k Prague Panthers, sedmatřicetiletý linebacker Daniel Krejbich.

 „Jsem hrozně zklamaný. Podruhé za sebou jsme ve finále prohráli o bod. O ten bod ani tak nejde. Spíš o to, že jsme byli letos na finále daleko víc připravení než loni, a přesto to nestačilo," litoval promarněné šance Krejbich.

 „Kluci z Black Hawks hráli to, co jsme od nich očekávali. Rozhodlo jen pár maličkostí. V klíčových momentech jsme udělali vždy nějakou chybu. Vyrobili jsme zbytečné fauly, neproměnili extra point," vypočítával chyby veterán, který se letos potýkal s četnými zraněními.

 „Během sezony jsem zvažoval konec kariéry. Kdybychom vyhráli, tak bych asi i skončil. Po prohře ale nemohu odejít," dodal odhodlaně veliký bojovník.

Hlavní rozhodčí finále Michal Rosíval: S naším výkonem jsem opravdu spokojený!

Sedmička rozhodčích vedla finálové utkání roku tuzemských amerických fotbalistů Prague Black Hawks versus Prague Panthers. Šlo o pány Klimeše, Martinčeka, Kroulíka, Gazdíka, Moravce a Valentu. Jako hlavní vše koordinoval velezkušený Michal Rosíval.

Pane rozhodčí, kolikáté finále jste odpískal?

Přiznám se, že už je ani nepočítám. Odhadem šlo tak o desáté.

Připravujete se nějak speciálně na takto důležitý zápas?

Jelikož připravuji organizaci celé akce, tak musím přiznat, že týden pomalu nespím (směje se).

Jak probíhá v americkém fotbale komunikace mezi rozhodčími?

Je to stejné jako u potápěčů, vše podstatné si sdělíme rukama.

Jak moc musí být rozhodcovský tým sehraný?

Asi mohou na hřiště přijít náhodní, kvalitní rozhodčí. Jen si musí sudí před zápasem jasně domluvit komunikaci. V českém americkém fotbale nás ale není tolik, abychom se během sezony nepotkali.

Dokážete sledovat utkání takříkajíc očima diváka?

Čím je zápas lepší, tím je to složitější.

Byl ve finále nějaký okamžik, který vás na chvíli vyvedl z míry?

Ano, ve třetí čtvrtině nastala krizová chvilka. Hráči nedokázali dlouho bodovat a začali být nervózní. Jinak jsem s naším výkonem opravdu spokojený.

Jak byly spokojeny oba týmy?

Samozřejmě byli hráči Black Hawks spokojenější. Ani kluci z Prague Panthers ale nehledali příčiny porážky u rozhodčích.

Americký fotbal je tvrdá hra. Jak moc ostré výrazy při ní padají na adresu rozhodčích?

Možná byste se divil, ale například v kopané používají hráči daleko horších výrazů.

Čiháková: Prohrát o bod, no to je prostě hrozný! 

Nejen o americkém fotbale bylo finálové utkání ČLAF Prague Black Hawks versus Prague Panthers. Mezi čtvrtinami bavila diváky svými akrobatickými kousky skupina JNS Cheerleaders.  

 „Deset let jsem dělala sportovní gymnastiku. Pak už jsem ji ale nemohla vykonávat vrcholově. S kamarády jsem šla na americký fotbal, uviděla roztleskávačky, jejichž vystoupení se mi moc líbilo. Zkusila jsem to a už u tohoto odvětví zůstala," popisovala svou cestu do JNS Cheerleaders jednadvacetiletá studentka Veronika Čiháková.  

A tak jí začala dřina.  

 „Trénujeme minimálně osm hodin týdně. Tím, že se dnes pohybují v našem sportu i kluci, se náročnost akrobatických kousků výrazně zvětšila," vysvětlovala sympatická blondýnka.  

 „Na finále jsem se moc těšila. Naše skupina se totiž obyčejně roztleskávání nezúčastňuje. Jezdíme na klasické soutěže, ať už tuzemské nebo zahraniční," objasňovala dívka, jíž nebyl výsledek utkání rozhodně lhostejný.  

 „Jsem trochu zklamaná. Fandím totiž Prague Panthers. Prohrát o bod, no to je prostě hrozný," mrzelo Čihákovou.