Michaela Vondráčková se narodila před pětadvaceti lety ve Slaném. Ve druhé třídě přišla na basketbal, chytila ji hra, zaujal kolektiv a už zůstala. Stěhování do Prahy přišlo na řadu v sedmičce. „Vůbec se mi nechtělo," přiznává. „Mamka mi donesla letáky dvou tříd se zaměřením na basketbal. Vybrala jsem si podle loga," vypráví, jak se ocitla mezi rudými.

Od sedmnácti bydlela sama 

Hovoří o BA Sparta, do ligy ale nakoukla pod hlavičkou téměř stejnojmenného BLC. „Mezi oběma kluby panovala řevnivost," vybaví si výroky o falešné a pravé Spartě. Hráčky ale nevraživost necítily. „Jde o nafouklé bubliny. Stejně přišly problémy s penězi a kádry se mezi sebou přesouvaly," líčí rozehrávačka, která si před odchodem do Karlových Varů zahrála nejvyšší soutěž také za BA.

V lázeňském městě se nejprve složitě potýkala s řádem internátu. „Od sedmnácti jsem bydlela sama. Najednou přišla paní vychovatelka a zhasla v deset hodin světla," popisuje těžkosti. Brzy na ni ovšem čekaly zajímavější zážitky, včetně setkání s osudovým mužem.

Nemůžete hrát tak bezhlavě 

Těžko říct, jestli budou následující historku jednou vyprávět manželé Vondráčkovi svým dětem. Končí sice svatbou, začíná ale třemi stehy. „Hrály jsme zápas. Byla jsem taková zlobivá holka a měla připomínky

k rozhodčím," vysvětluje basketbalistka. „Po nájezdu pod koš jsem se dostala do kontaktu a rozsekla si obočí," líčí střet, při kterém tekla krev a každý by čekal nosítka, nikoliv jiskru. „Slečno Muchová, nemůžete hrát tak bezhlavě," ozvalo se nad sympatickou brunetkou. Byl to hlas sudího Marka Vondráčka…

Za zlomové angažmá považuje Trutnov 

Mladé sportovkyni se otočil svět i náhled na něj. Temperamentní žena dokázala pochopit dokonce sudí. „Je jednoduché podívat se třikrát na záznam a říct, jak měla být situace posouzena. Oni se musí rozhodnout ve vteřině," říká. „Jelikož jsem ale emotivní člověk, občas stejně vybuchnu," zazubí se.

Za zlomové angažmá považuje Michaela Vondráčková Trutnov. Malé městečko udělalo z bezejmenných děvčat celebrity. „Tak bych se nenazývala," ohradí se.

Trutnovský tým čeřil vody nejvyšší soutěže

I když… „Šly jsme nakoupit a zdravili nás fanoušci. V restauraci po nás pokukovali," vypočítává. A nemuselo zůstat jen u pohledů. „Nabídku k sňatku jsem sice nedostala, pozvání na zmrzlinu ale přišla," culí se. Nekývla na ně, byla a je zamilovaná.

Trutnovský tým čeřil vody nejvyšší soutěže. Všechno vyvrcholilo dvěma třetími místy. Oslavu chtěla Vondráčková stvrdit obvyklým rituálem. „Vždycky jsem si přála stříhat síťku," prozrazuje.

„Po prvním bronzu mě ale v Nymburku zastavil pořadatel," povídá s upřesněním, že na palubovku měli zanedlouho nastoupit muži. Zázraky se občas dějí. Byrokratický organizátor se brzy změnil v dobráka. Síťku uschoval a hráčce odevzdal. Při zisku dalšího cenného kovu už se ale o zajetý obřad připravit nenechala.

V Edenu vyznávají útočný styl

Každá pohádka jednou končí. „Basket je kolotoč. Slavia má letos vyšší ambice než Trutnov, proto jsem přestoupila," dostává se Vondráčková do Edenu.

Odborníci hovoří o překvapení, ona se průběžné třetí příčce nediví. „Když jsem podepisovala smlouvu, věděla jsem, jak dobré budu mít spoluhráčky," vyhrkne.

Není na všechno sama 

Co ji šokovalo, byla kapitánská páska. Když se ale rozhovoří o svých povinnostech, odhalí důvody volby slávistického vedení. „Ženy musíte hlavně vyslechnout. Pokud se jim nedaří, podpořit je. Jsem hecířka."

A není na všechno sama. Výčet můžeme otevřít trenérem. „Martin Stavěl byl postavený před těžkou pozici, vždycky trénoval chlapy. Je ale komunikativní," oceňuje opora útočně naladěného týmu. „Body zatím dáváme," zaklepe. „Máme skvělou pivotku Krystal Vaughnovou, která je pod košem prakticky neubránitelná. K tomu střelkyně zdálky," odhalí žena, jež věří v zisk další medaile. Nezbývá než popřát hodně štěstí.

Čtěte také: Basketbalistky USK jasně ovládly reprízu finále v Nymburku