Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Od rodinného krbu – Hráčky vodního póla sestry Vopálkovy

Praha /ROZHOVOR/ – Vodní pólo nepatří v Čechách mezi nejpopulárnější sporty. To ale neznamená, že se mu nevěnují skvělí sportovci, mezi které patří i sestry Vopálkovy. Lenka i Markéta jsou od začátku kariéry součástí pražského Steppu. Lenka, starší ze sester, hraje na pozici centra. Je jednou z nejvýznamnějších hráček, ona je tou, od které se očekávají vstřelené branky. I Markéta zastává velmi důležitou pozici, jejím úkolem je chránit branku týmu proti střelám protihráček. 

20.6.2013
SDÍLEJ:

Sestry Vopálkovy, vlevo Lenka, vpravo Markéta.Foto: Jiří Růžička

Děvčata, jaká byla vaše cesta k vodnímu pólu?
Markéta: Obě jsme nejprve plavaly. Otec plaval, když byl mladý. Postupně jsme se to učily a rodiče nás dali do oddílu. Nějak přirozeně jsme u plavání zůstaly. Já jsem měla krátkou pauzu, ale Lenka se plavání věnovala vlastně celý život. Dokud tedy nezačala s vodním pólem.

Co jste dělala během pauzy, když jste neplavala?
Markéta: Zkoušela jsem gymnastiku.

Proč jste vyměnily plavání za vodní pólo?
Lenka: V patnácti mě prostě plavání přestalo bavit. Měla jsem dobrou výkonnost, když jsem plavala prsa, ale v kraulu ani znaku jsem neviděla žádnou perspektivu. Moje výsledky nebyly nijak výjimečné. Proto jsem se rozhodla zkusit vodní pólo. A sestru jsem tam přitáhla později.

Hrajete spolu v jednom týmu, jak to ovlivňuje rodinnou atmosféru?
Markéta: Řekla bych, že o vodním pólu mluví celá rodina.
Lenka: Se sestrou máme docela odlišné zájmy, i charakterově jsme každá jiná. Vodní pólo je něco, co nás spojuje. Tréninky máme třikrát až čtyřikrát týdne, jezdíme tam i zpět spolu.
Markéta: Navíc je vodním pólo sportem týmovým, takže máme i společné kamarádky. I když se třeba nebavíme o pólu, mluvíme o lidech, kteří jsou s ním spjati.

Kolik času vám zabírají tréninky?
Lenka: Nyní trénujeme trochu méně, ale běžně to jsou tak tři až čtyři tréninky, každý z nich trvá okolo hodiny a půl.

Je náročné skloubit tréninky s jinými aktivitami a se školou?
Markéta: Tréninky se konají docela pozdě, takže jediný problém je, že se třeba moc nevyspíme, když musíme druhý den brzy vstávat.
Lenka: Stíhám studium překladatelství i práci v mateřské školce. Tréninky jsou až večer od osmi hodin, takže s tím žádný problémy nemám.
Markéta: Já mám v současnosti různé brigády. Občas nemohu jít na trénink, protože večer pracuji v klubu.

Přemýšlela jste někdy o práci v prostředí vodního póla?
Markéta: Moc šancí uživit se v tomto prostředí není. Vodním pólem si asi vydělávají jen lidé, kteří pracují jako členové svazu.

Jak to máte se sesterskou rivalitou?
Lenka: Výhodou je, že sestra je brankařka a já hraji v útoku. Rivalita existovat nemůže, protože jedna neumí to, co druhá a naopak.

V čem si vzájemně radíte?
Lenka: Můžeme probírat hráčky, jak střílí… Jednotlivé situace vidím jinak. Já z útoku a Markéta z obrany, takže někdy řešíme, jak dané věci každá z nás vnímá.
Markéta: Zas tolik toho ale na probírání není, protože v podstatě všechny naše soupeřky už známe, hrajeme proti nim pravidelně.

Je české vodní pólo konkurenceschopné v zahraničí?
Lenka: Teď momentálně není, základna dospělých není moc velká. Juniorky ale nedávno hrály výborně v Austrálii a v Evropě skončily páté.

Zvládly byste si prohodit vaše posty?
Markéta: Já už Lenku občas zažila v brance. Myslím, že by to zvládla. Možná ale ne úplně psychicky, protože i v tomto ohledu je brankařský post dost odlišný.
Lenka: Potřebuji nutně dávat góly. (směje se) Nelíbilo by se mi, kdyby na mě někdo pořád střílel.

Jaké má vaše sestra silné a naopak slabé stránky?
Lenka: Docela dost to souvisí s postem, který hrajeme. Sestra je trochu víc introvert a flegmatik. Občas není až tak nabuzená ke hře, jak bych si já představovala.
Markéta: Já ten klid potřebuji, abych se mohla soustředit.

Je nějaká sestřina vlastnost, kterou byste chtěla mít?
Markéta: Lenka má velmi silnou vůli a velké ambice, já zdaleka takové nemám.
Lenka: Markétě závidím její klid. Jsem strašně výbušná a často se rozčílím i kvůli zbytečnosti. Občas řeknu nebo udělám něco, čeho zpětně lituji a vím, že Markéta by to neudělala, protože by si na rozdíl ode mě nejprve všechno v klidu promyslela.
Markéta: Lenka má navíc takzvaný spasitelský syndrom. (obě se smějí)

Jak se projevuje?
Markéta: Ve chvíli, kdy se nám nedaří a Lenka ví, že potřebujeme zabrat ve střelbě a v poli, má pocit, že musí sama zachránit celý tým.
Lenka: To pak hrozně šílím, snažím se hodně střílet. Chci prostě všechno zachránit. Nutno říct, že to má většinou spíš opačný efekt.

Co pro vás znamená vodní pólo?
Lenka: Stojí mi na něm část života, mám tam kamarádky, věnuji mu velkou část volného času. Myslím a doufám, že ještě nějakou dobu součástí mého života bude.
Markéta: Obě už jsme v týmu přes deset let, takže je to naše součást, strávily jsme tam i celé dospívání. Vůbec si nedovedu představit, že by to mělo skončit. Lenka mě dokonce dvě sezony trénovala, bylo to v období, kdy jsem přecházela z pole do branky. Tehdy nebylo úplně jednoduché oddělit trenérskou a sesterskou rovinu.

Povedete jednou vlastní děti k vodnímu pólu?
Lenka: Už teď trénuji malé děti v přípravce, je jim kolem šesti let. Když chodí odmalička do bazénu, přirozeně je to začne bavit. Takže ať už budu mít kluka nebo holku, jsem rozhodnutá, že půjde plavat.
Markéta: Mám to podobně. Myslím ale, že bude záležet také na tom, jak to bude cítit partner.
Lenka: To já mu to nakážu, žádná diskuze nebude, děti prostě půjdou plavat. (směje se)

Podporují vás rodiče?
Markéta: Opravdu hodně. Jednak finančně, protože to není úplně nejlevnější sport, ale i tím, že chodí fandit na naše zápasy. Už si ani nepamatuji, kdy byl v Praze zápas, na kterém rodiče nebyli.

Zbývá vám čas i na jiné aktivity?
Lenka: Baví mě tancovat flamenco a třikrát týdně chodím na bootcamp. Hrozně mě to nabíjí.
Markéta: Když mám volno, ráda si užiju klidu domova, zajdu na kávu s kamarádkou. Líbí se mi, když jsou aktivity vyvážené.

Jaké máte sportovní cíle?
Lenka: Hrála jsem v reprezentaci, ta nyní hlavně z finančních důvodů bohužel nefunguje. Kdyby se obnovila, ráda bych ještě odjela hrát nějaký turnaj. Vždy mě to vybičovalo k lepším výkonům. Mým snem bylo jet s oddílem na turnaj mistrů.
Markéta: V pólu žádné velké ambice nemám, maximálně být součástí reprezentace, ale ani to není vysloveně mým snem. Chci se v stávajícím týmu co nejdéle udržet hlavně kvůli společnosti ostatních holek.

Trávíte spolu volný čas?
Markéta: Jak kdy. Většinou ten čas trávíme společně ještě s dalšími lidmi z póla. Samy dvě už trochu míň. Ale když je potřeba si o něčem promluvit, tak si na sebe čas uděláme.
Lenka: A jdeme nakupovat. (směje se)

Proč by se měly děti věnovat vodnímu pólu?
Lenka: Plavání je zdravý sport, na rozdíl od jiných tolik nezatěžuje klouby. Děti baví kolektivní hry, ve vodě si vlastně hrají.

Máte nějaké sportovní vzory?
Markéta: Mým sportovním vzorem je moje sestra.
Lenka: Mám idoly mezi španělskými hráčkami póla.

Jakého sportovního úspěchu si nejvíce ceníte?
Markéta: Tuto sezonu jsme získaly stříbrnou medaili. Myslím, že jsme si ji letos opravdu zasloužily.
Lenka: V Manchesteru na mistrovství Evropy skupiny B jsme skončily druhé, ve finále jsme hrály právě s Velkou Británií. Prohrály jsme jen o gól, a když jsme odcházely z bazénu, celé hlediště se zvedlo a tleskalo nám.

PETRA KLEINOVÁ

Autor: Redakce

20.6.2013
SDÍLEJ:
Celkem na úseku dálnice D6 bouralo 42 aut.
AKTUALIZOVÁNO
41

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Deskové hry si můžete v Tyršově domě zahrát až do neděle.
15

Největší festival deskových her zavítal do Tyršova domu. Koná se už po sedmnácté

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Rodinná nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a jeho manželky Renáty se ohradila proti slovům dalšího miliardáře a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v časopisu Forbes, že Kellner si udělal školu, ze které pro sebe čerpá dobré absolventy. Babiš magazínu řekl, že takovou činnost nepokládá za charitu.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení