„Když to všechno skončilo, tak jsem se sbalila a odjela na sjezdovky.VPampeagu to byly úžasné lyžařské dny, ale ne běžecké, ale sjezdařské,“ zářila olympijská vítězka.

Co jinak v dubnu děláte?

Když jsem na Šumavě, tak si jdu občas zaběhat, projedu se i na kole. Jiné roky jsem se na to úplně vybodla, ale teď se snažím udržovat, aspoň pětkrát v týdnu něco dělat.

Dřív jste jezdila v dubnu i na dovolenou k moři. Jak to bude teď?

Vynechám to, protože nikam nespěchám. Nemusím přeci v létě trénovat. Dřív jsem jezdila do tepla, protože to jindy nešlo.

Lázně jste nikdy nezkoušela?

V lázních jsem byla jako mladší, ale přišla na to, že jsou pro mě trápením. Místo toho jsem raději jezdila k moři, kde bylo teplo a písek. Potřebovala jsem regenerovat především psychicky, chtěla se bavit a žít jinak. Režim v lázních mě nebavil.

Vlastně jste nikdy po sezoně nemusela ani na operaci, jako třeba sjezdaři často chodí?

Naštěstí ne. Jednou jsem řešila dutiny, ale nikdy to nebylo nic vážného, abych musela na zákrok.