„Museli jsme vidět, jak se holky popasují se semifinále a finále mistrovství Evropy,“ líčí Perušič. Svým reprezentačním kolegyním Kristýně Hoidarové Kolocové a Michale Kvapilové fandili a následně vysekli i poklonu. „Stříbro je skvělý úspěch. Obě pilně trénují, předvedly skvělé výkony a medaili si zaslouží.“

Čeští plážoví volejbalisté žijí dlouhodobě ve stínu něžnějšího pohlaví. „Je těžké se holkám vyrovnat,“ uvědomuje si Perušič. „V posledních letech uhrály výborné výsledky. Získaly evropské medaile, zúčastnily se olympiády… Můžeme jen pracovat, abychom se jim přiblížili,“ říká a s úsměvem doplňuje: „Ani zlato z Tokia by nám asi nepomohlo. Plážový volejbal je u nás navždy spojený s dívčími půvaby.“

Možná má pravdu, sympatické je, že se domácím kráskám snaží Perušič s Schweinerem alespoň přiblížit. Deváté místo z turnaje na světovém okruhu v Haagu z června tohoto roku je toho nejlepším důkazem. „Rozdíl byl obrovský. Zjistili jsme toho o našich nedostatcích až příliš,“ vrací se Perušič například k zápasu s exmistry světa a držiteli bronzu z Ria.

V čem byli Alexander Brouwer a Robert Meeuwsen lepší? „Velký rozdíl byl v technice a přesnosti, na útoku i servisu. S Holanďany jsme prohráli hlavně kvůli slabšímu podání. Zatlačili nás a my si hůř přihráli i nahráli,“ vysvětluje kapitán české dvojice.

Cíle pro mistrovství republiky? Zlato

Dost poznámek do notesu, třeba už pro mistrovství republiky, které od 1. září hostí pražská Gutovka. „Areál zatím moc neznáme, chystáme se v něm ale týden trénovat,“ libuje si člen Beachclubu Strahov. „Loni měli výhodu domácího prostředí Martin Tichý s Jindrou Weissem a republiku vyhráli. Teď je chceme napodobit.“

Kurt a na něm písek. V čem může být užitečná jeho detailní znalost? „Prostředí hraje podstatný vliv. Je dobré znát směr a intenzitu větru, hloubku a kvalitu písku,“ vysvětluje Perušič za třetí tým předešlého šampionátu. „Rozhodne momentální forma. Největšími našimi soupeři budou obhájci, vyhrát ale může dalších šest párů.“

Ať už vše dopadne jakkoli, jisté je, že hlediště požene dopředu nejhlasitěji „své“ chlapce. „Je rozdíl, pokud hrajete doma, kde panují očekávání, nebo venku takzvaně bez tlaku. Na fanoušky se moc těšíme. Extrémní trémou netrpíme. Žádné nervové zhroucení na Gutovce nečekejte,“ směje se.