„V době, kdy se zmírnily restrikce a na závodiště dorazili fanoušci, se ve mně něco pohnulo. Zjistil jsem, že mi dostihová atmosféra strašně chybí,“ přiznal David Liška.

Drsné podmínky v Dubaji

„Šel jsem do sebe, upravil si stravu a nakonec se dostal do formy, že mohu jezdit. Nebylo to lehké, ale moc jsem z toho nevypadl. Chci vydržet,“ popisoval momentální rozpoložení, kdy se vrací do dostihového kolotoče.

Ovšem minulou zimu na tom mladík nebyl dobře. „Potil jsem týdně nějakých pět, šest, ale i sedm kilo, a to bylo moc. Když jsem startoval v Dubaji, tak mi váha stoupala ještě víc. Až na pětasedmdesát kilo,“ vzpomínal na neradostné období.

„To už shodit nešlo. Sáhl jsem si na dno. Arabové na mě tlačili, abych šel o váhu níž. Z Česka jsem byl zvyklý na 55 kilo a oni chtěli 52. To je dost. Bylo to těžký i psychicky. Po návratu jsem se rozhodl, že to balím.“

Těžké zranění v okresním přeboru

close David Liška se při prvním dostihovém dni ve Velké Chuchli vrací po doběhu s koněm Remmek k dekoračnímu paddocku. info Zdroj: Tomáš Bernat zoom_in David Liška se při prvním dostihovém dni ve Velké Chuchli vrací po doběhu s koněm Remmek k dekoračnímu paddocku. V dostihové přestávce, kdy už ale pracoval u Martiny Havelkové, se vrátil ke své staré vášni – fotbalu. Jenže při prvním zápase okresního přeboru špatně došlápl a nezvyklý pohyb kolena skončil zraněním křížového vazu a operací.

„Kopal jsem za Drahonice. To je vesnice na Strakonicku kousek od Albrechtic, odkud pocházím. Chtěl jsem hrát kvůli pohybu a proto, že mám fotbal rád,“ nastínil David Liška, jehož bratři se točili kolem mičudy a sám je fanouškem Sparty.

„Od listopadu jsem se vrátil k tréninku. Váhu se mi už dařilo držet na přijatelné úrovni, a tak jsem si řekl, že bych to měl zkusit v dostizích. Připravil jsem si fyzickou přípravu a jídelníček. Věděl jsem, že si ho musím udělat jenom pro sebe, aby vyhovoval mému tělu,“ vysvětlil.

Do středy si může trochu dopřát

Co vlastně smí špičkový žokej konzumovat? „Jedná se o lehká jídla. Je to skoro veganská strava. Hlavně zelenina, ovoce, z masa prakticky jen losos nebo tuňák. Teď se držím na šedesáti kilech, ale hlavní je, že se netrápím hlady jako dřív, kdy jsem nejedl čtyři dny,“ přiznal.

„Po dostizích se mohu najíst víc. Tak do středy si trochu dopřávám, pak uberu na velikosti porcí, ale ještě den před startem si dám lehké jídlo. Nejedná se už o hladovění. Nasytím se dost,“ pochvaloval si David Liška.

Na žokeje je docela vytáhlý. Měří 178 centimetrů a teď jezdí minimální váhu 58 kilogramů. „To znamená, že každý týden sundavám dvě kila. Důležité bylo, že si moje tělo rok odpočinulo a hmotnost se mi daří snižovat. Metabolismus už funguje, jak má,“ vykládal původem Jihočech.

Chce si udržet váhu

Padají z něj rajtky

"David u nás jezdí minimálně pětkrát týdně, za což jsem ráda. Má zkušenosti a koním rozumí. Ozvala jsem se mu loni v dubnu, jestli by to nechtěl v Chuchli zkusit. Kývl na to, ježdění mu asi už začínalo chybět. Jsem zvědavá na jeho návrat. Určitě počítám, že bude nastupovat s našimi koňmi. Sezona teprve začíná, ale už na konci té loňské jsem pozorovala, že ho to k dostihům táhne. Popravdě jsem s tím trošku kalkulovala. Myslím, že comeback může zvládnout. K tomu však bývá potřeba i trochu štěstí. Každopádně je fajn, že se mu povedlo srovnat váhu. Už z něj padají rajtky…"

Martina Havelková, dostihová trenérka v Chuchle Areně a nejúspěšnější česká žokejka

Nyní se kromě ježdění u trenérky Havelkové snaží prosadit v cvalové sezoně. „Když Martina potřebuje, občas jí v dostizích jedu koníka. Jsem ale v kontaktu i s řadou majitelů. Rozhodující je váha, jakou koně nosí. Pokud je mých osmapadesát moc, jedou je lehčí jezdci,“ konstatoval.

„V Bratislavě jsem jel jedničkový dostih a mám i nabídky na České derby. V Chuchli v pátek nastoupím ve Velké dubnové ceně,“ zmínil. „Dopředu se ale moc nedívám. Mým cílem je zůstat zdravý a být v pohodě. A hlavně aby mi držela váha.“

V jednom je David Liška poučený. „Kdyby po mě někdo chtěl, abych šel ještě o dvě nebo tři kila níž, tak určitě řeknu ne.“