Tací jsou házenkáři, kteří nastupují v Přeboru Prahy, to jest v páté nejvyšší soutěži republiky. Přesto jsou hrdí na své jméno a i Sparta může být pyšná na partu srdcařů v rudém dresu. Své o tom ví čtyřicetiletý kapitán mužstva Miroslav Rychtařík, který svého času chytal interligu v Lounech.


Kapitáne, mohl byste nám představit družstvo Sparty?
Momentální Sparta znamená to, co ze Sparty zbylo. My jsme se dali dohromady před šesti lety, coby bývalí spoluhráči. Všichni už jsme svoji vrcholovou kariéru zakončili a začali hrát pro radost. Tehdy jsme začínali jako Sparta C, protože áčko startovalo v první lize. V současnosti vyšší kategorie skončily a my se posunuli do pozice áčka. Všechno si hradíme sami, s přispěním několika sponzorů.

Kde vás najdeme?
Hrajeme ve Břvích, kde nám nabídl útočiště pan Šmíd z místního Sokola. To už je mimo Prahu, kam jsme se dostali díky stále se zvyšujícím nájmům pražských hal. Sparta v tuto chvíli vlastní pouze halu na Podvinném mlýně, která je hodně vytížená. Volné hodiny se najdou pouze o víkendových dopoledních, což je pro nás, otce od rodin, nevyhovující.

Odkud se rekrutují hráči Sparty?
Část hráčů jsou odchovanci ledečské házené. Honza Borský, Pepa Miškovský, Fanda Brettl strávili celý svůj házenkářský život na Spartě. Věkově se pohybujeme nejčastěji okolo čtyřiceti let. Letos k nám přestoupil mladý kluk Honza Vitner z Lokomotivy Vršovice, který nám může maximálně zkazit věkový průměr (smích).

Uvažujete o opětovném zřízení mládežnické Sparty?
V této chvíli ne, nemáme totiž dostatek dětí a obávám se, že ani času, abychom se věnovali výchově sparťanského potěru. Naše děti, pokud už udrží míč, nastupují za Duklu. Dá se bohužel říct, že na Spartě mládež „umřela“.

Jaká je budoucnost sparťanské házené?
Nejasná, my srdcaři jednoho dne skončíme a to buď administrativně, anebo proto, že nebudeme fyzicky stačit. Já už chtěl skončit loni. To, že se tak nestalo, způsobila moje zabejčenost, to že jsem kovaný sparťan.

Nebylo by pro punc jména Sparty lepší zaniknout?
Přiznám se, že jsme uvažovali o tom, že Spartu pohřbíme. Pokud bychom totiž hráli pod hlavičkou Sokola Břve, plynuly by nám z toho výhody. Nechtěli jsme ale dopustit zánik házenkářské Sparty.

Jako velký sparťan musíte jen těžko snášet prohru s béčkem Slavie?
Máte pravdu, ta je opravdu hrozná. Nicméně si myslím, že je Slavia B velmi silný tým. Jde o kluky, kteří hráli házenou na špičkové úrovni, a tak prohra s těmito hráči není ostudou. V Přeboru Prahy se setkáváme i s hráči jako je Jiří Kotrč. Ten po hřišti sotva chodí a pak to vezme na desíti metrech, opře se do míče a omete ho o tyč. Potkat se s takovýmto panem hráčem je pro nás stále motivující.

Mluvíme o srdcařích, kolik máte ve svém středu fanoušků Slavie?
To neprozradím (smích). Je ale pravda, že třeba Petr Kratochvíl je slávista jak poleno. Když nastupuje, nechá na hřišti za Spartu naprosto všechno.

Jak moc je pro účastníky Přeboru Prahy, hrající takzvaně pro radost, důležité vítězství?
Já jsem ochotný při každém utkání nechat na hřišti duši. Třeba i druhý den si s klukama voláme a řešíme, proč jsme prohráli. Emoce zchladnou rychle, ale touha po vítězství ta zůstane vždycky.

Kam letos míří házenkářská Sparta?
Reálně bychom rádi hráli o třetí místo. Nad naše síly je určitě Praha 4 B tvořená bývalými hráči Dukly a Slavia B. Se zbytkem jsme schopni hrát vyrovnanou partii.

David NEJEDLÝ