Náš výkon na olympiádě pořád rezonuje, o curling je obrovský zájem, říká Paulová

Jak začala vaše curlingová cesta?

Dostala jsem se k tomu úplnou náhodou. Narodila jsem se na pražských Roztylech, kde jsem vyrůstala. V deseti letech mi tam postavili první curlingovou halu v České republice. Já jsem tehdy doufala, že je to bazén, ale nebyl, bylo to zmrzlé. Zpočátku to teda bylo trochu zklamaní. Ne, samozřejmě si dělám legraci. Úplnou náhodou nabírali děti z okolních základních škol. Pro mě to rozhodně nebyla láska na první pohled. Ten sport mi nic neříkal, bylo to pomalé. V té době jsem milovala všechny míčové hry, při kterých byl člověk akční a vyblbnul se. Curling takový na první dobrou není. Trvalo to, než jsem k němu přilnula tak, že jsem ho neopustila a pravděpodobně nikdy neopustím.

Měla jste během začátků s curlingem nějakého trenéra, který vás zásadně ovlivnil?

Moje osobní mantra je taková, že nikdy nemám idol, nějaký jeden konkrétní vzor. Snažím se brát si z každého něco a držím to tak doteď. Držím to tak v práci i na ledě. Kolem mě se vystřídalo poměrně dost lidí a myslím, že se mi povedlo si z každého vzít to nejlepší. Na každého vzpomínám jinak a každého oceňuju z jiného důvodu.

Jaká je v současnosti u nás situace s trenéry curlingu? Je jich dostatek?

Stále máme spíš nedostatek trenérů. Momentálně je to tak, že abyste byl trenér, musíte být taky nadšenec. Situace není taková, že byste se tím mohli živit. Ani náš týmový trenér, který s námi byl na olympiádě, se neživí trénováním curlingu, natož mládežničtí trenéři. O to cennější to ale samozřejmě je, že ti lidé jsou ochotní věnovat svůj volný čas a snaží se situaci v českém curlingu zlepšit.

Curlingové opojení přineslo zájem lidí. Hráči v Trutnově sní o speciální hale

Vy byste se někdy chtěla věnovat trénování?

To je dobrá otázka. Asi jo. Myslím, že je důležité, aby člověk předával svoje zkušenosti a znalosti dál. Každopádně se zatím úplně nevidím u dětí. Když jsem je zatím trénovala, tak jsem byla moc ťuťuňuňu a maminkovská. To asi není správná vlastnost trenéra. Zatím by mě víc lákalo trénovat dospělé nebo přesněji lidi kolem dvaceti, kteří vyjdou z juniorského věku. Na druhou stranu mi to přijde jako polovičatá práce. Když přijdete už k hotovému sportovci, tak máte trochu jednodušší pozici. Možná by bylo fajn začít od píky, zatím si ale myslím, že na to ještě nemám potřebné kvality.

Začít byste s tím chtěla až po hráčské kariéře?

Určitě až po kariéře. Teď na to není čas. Kdybych šla teď trénovat, tak by byli nešťastní všichni. Můj partner, zaměstnavatel i ty děti. Vždycky by to někdo odnášel nedostatkem času.

Doporučila byste curling jako sport pro děti?

Určitě, ale až později. Curling není sport, do kterého by se vyplatilo hodit dítě v šesti a čekat, že z něj bude hvězda. Je to o tom vyzkoušet si na začátku i další sporty, vyzkoušet, co funguje a nefunguje, a získat obecnou znalost. Ke curlingu je vhodné přejít kolem deseti až dvanácti let, kdy už děti nějaké základy mají a můžou se specializovat na tuhle disciplínu. Curling je přece jenom disbalanční sport a je k němu potřeba vyvinutá mentální připravenost. To malé děti úplně neocení.

Olympijští manželé mají jasno. Když se při curlingu nedaří, je lepší mlčet

Pojďme se podívat na vaši kariéru a úspěchy. Už uběhl nějaký čas od olympiády, tak jak se za ní ohlížíte?

Byl to neuvěřitelný zážitek a životní zkušenost, která mě osobně posunula. Nehledě na výsledek, který byl skvělý. Vidím, jak mě to posunulo ve fungování a smýšlení. Doufám, že bude ještě nějaká další.

Co jste říkala tomu, jak se díky vám začalo v Česku mluvit o curlingu?

Je to neuvěřitelné. Asi jsem byla trochu naivní, protože jsem si říkala, že asi nějakou pozornost strhneme. Že bude ale až taková, to mě ani nenapadlo. Myslím si, že to pořád rezonuje. Čekala jsem, že to už půjde dolů, ale pořád to tak není. Stále mě poznávají lidé na ulici, zvlášť když jdeme s manželem. Jsem pyšná na to, že první poznají mě a ne jeho. Myslím, že jsme svoji práci udělali tak, jak bylo potřeba. Teď doufám, že se podaří přinést další výsledky, které curlingu pomůžou v mediálním prostoru. Teď se třeba bude hrát mistrovství světa mužů v Las Vegas. Věřím, že kluci zabojují a pomůže to nakopnout zájem o curling.

Jak se zvýšil zájem vyzkoušet si curling a případně ho začít hrát i pravidelně?

Zájem je obrovský. Hlavně z Brna hlásí, že mají kapacity zaplněné až do června. V Praze to vidíme trochu míň, protože jsme omezení prostorem. Haly, které tady jsou, jsou plně vytížené. Jediné volné časy jsou v dopoledních hodinách. Případně se můžou hráči podívat na stránky hrajcurling.cz, kde jsou ještě nějaké možnosti. Jsme ale limitovaní prostorem.