Návštěvníci zde nenašli žádné nudné stánky s letáky, Sporťáček představil na jednom místě sporty tak, aby si na ně mohly děti „sáhnout" a poznat tak trenéry, kteří je povedou. Zároveň umožnil získat cenné informace o všem, co ke sportování patří. Nezapomněl pozvat ani fyzioterapeuty, sportovní lékaře a psychology. V průběhu dne na návštěvníky čekaly nejrůznější exhibiční vystoupení, rozhovory se sportovci, autogramiády…

S psycholožkou Bauerovou o sportování

MARKÉTA BAUEROVÁ.Obézních dětí přibývá. No a co?! Nemusí být všichni pouze štíhlí. Jak je to ale s psychikou dětí. Pomáhá jí sportování? A pokud ano, tak stoprocentně? Na tyto otázky a mnohé jiné zná odpovědi Phdr. Markéta Bauerová, vyučující na katedře pedagogiky a psychologie Vysoké školy tělesné výchovy a sportu Palestra.

 „Sport má kromě velkého významu rozvoje fyzické složky, zdraví a pohybových dovedností i velmi výrazný vliv na psychiku. Děti chodí do školy, mají vlastně sedavé zaměstnání. Sport na ně proto působí jako aktivátor sil," nepochybuje uznávaná psycholožka.

 „Přidala bych i hledisko psychosociální. Sport napomáhá kontaktu mezi vrstevníky, respektování autority, dítě se učí překonávat překážky, určitému překonávání nepohodlí," pokračuje žena, která nezamlčí ani zápory.

 „Ty vidím v extrémech. Někteří rodiče se snaží dítě specializovat velmi brzy. Jednostranně přetěžují jeho pohybový aparát. Také se stává, že navyšují tréninkové dávky stanovené trenérem, což je opět špatně. Vždy je třeba poradit se s odborníkem. Jde o koníček, proto je třeba se zeptat i na přání dítěte. Řada rodičů vede děti ke sportu jen proto, aby se zviditelnili a hojí si na nich své ego i nenaplněné ambice z mládí," tvrdí nekompromisně. Jak se ale rozumně domluvit s malým capartem?

 „Sport bych viděla jako vhodný způsob motivace. Nejde o to dovolit dětem bezbřehou volnost, ale vlastním pozitivním příkladem mu pomoci ke správné volbě. Dítě nechce něco dělat. Rodiče si proto na jeho aktivitu udělají čas, půjdou se podívat na jeho sport, případně ho s ním, pokud to jde, budou provozovat," dodává.

Kolocová: Do sporu mě nikdo nutit nemusel

KRISTÝNA KOLOCOVÁ.Jedním z hlavních taháků na letošním Sporťáčku bylo setkání s pětadvacetiletou českou reprezentantkou v beachvolejbalu Kristýnou Kolocovou. Se svojí partnerkou Markétou Slukovou reprezentovaly Českou republiku na XXX. Letních olympijských hrách v Londýně 2012, kde skončily na 5. místě. Jsou mistryněmi Evropy do 23 let, mistryně České republiky z roku 2011.

Kristýno, jaké byly vaše sportovní začátky?
Už od dětství jsem se chtěla všechno naučit, a to pěkně rychle, ať to byl fotbal s tátou, běhání, prostě cokoliv bylo možné. Na základní škole přišly na řadu další hlavně míčové sporty. Od čtvrté třídy jsem navštěvovala sportovní třídu, tam už na mě čekal i volejbal.

Nutil vás někdo do sportování?
Právě naopak, sport mě moc bavil, a tak jsem přesvědčovala rodiče, že ho musím dělat.

Proč jste si vybrala volejbal?
Vlastně ani nevím, byla to shoda náhod. Na základní škole byla jedna třída se specializací na volejbal. Sama jsem si vyhodnotila, že pokud mi šlo vybíjet, tak mně půjde i odbíjet. Vždycky jsem byla mezi lepšími ve třídě, a tak jsem neviděla důvod, proč sport měnit.

V pražském Olympu jste působila do juniorských let. Proč jste přešla od šestek pod otevřené nebe?
Pro mě s Markétou to bylo dost jednoznačné. Dva roky jsme hrály obojí. Osobní realizace pro nás ale byla daleko vyšší na beachvolejbalu. Chci vyhrát všechno, co můžu a na beachvolejbalu jsme na to jen dvě. Šestky jsou sice týmovější, ale náročnější v tom, že musí být celý tým dobrý. Navíc přišel hned výsledek v podobě titulu na mistrovství Evropy do 18 let. Proč to tedy nezkusit a podívat se jednou třeba na olympiádu.

Olymp je policejní klub. Neměly jste po letech drilu touhu po větší volnosti?
Přijít na šestky znamená v prvních minutách natáhnout si zpocený a smradlavý chrániče a obout se do tenisek. Kdežto na písku je to o plavkách. Tato malinká nuance možná také hrála svou roli. Nejdůležitější ale byly možnosti prosadit se.

Vyběhly jste na písek a všichni řešili vaše těla. Vyhovuje vám image krásek?
To jsme hodně probíraly ve spojitosti s olympiádou. Myslím si, že se nakonec image naší dvojice udrželo v mezích. Byly jsme sice viděny jako ty krasavice, co oslnily všechny svým zevnějškem. Na druhou stranu, pokud bychom nebyly páté, tak po nás neštěkl ani pes. Vizáž, to je jen taková přidaná hodnota.

Jak je to s Kiki a Maki?
To jsou přezdívky, které nejsou asi stoprocentně libé a nezní úplně ideálně. My si tak samy říkáme, protože je to krátké a na kurtě není během výměny čas na víc než na zkratky. Naše přezdívky vznikly už v dětství.  Byly jsme malé, pořád jsme běhaly vedle sebe, byly nejlepší kamarádky. To, že se to dostalo do médií, bylo pro nás docela překvapující. Bereme to tak, že si nás tak lidé lépe zapamatují.

V poslední době jste se nezúčastnily z důvodu nemoci Slukové několika turnajů včetně dvou českých. Jak moc vás mrzelo, že jste nestartovaly v Praze na Císařské louce?
Moc. Věděly jsme ale, že s tím nemůžeme nic udělat. Markéta se snažila uzdravit, seč mohla, prošla řadou vyšetření. Rády bychom si zahrály v Praze, rády bychom se představily českým fandům. Na akci jsem se alespoň šla podívat, jen nastoupit jsem nemohla.

Podívala jste se i na republikový šampionát?
Ne, Opava je přeci jen moc daleko. Navíc ten turnaj nebyl zrovna ideálně propagovaný. Na to, o co na něm šlo, byl v ústranní. Kdyby byla úroveň organizace lepší, tak bych se tam zajela podívat. V těchto podmínkách to ale nemělo smysl.

Turnaj vyhrály Martina Bonnerová s Barborou Hermannovou. Jak se vám líbí tento pár?
Je to relativně mladý pár, jehož výsledky jsou proto hodnoceny kladně. K některým z nich se dostaly trochu jak slepé k houslím, protože se ve světové Tour objevily v hlavních soutěžích díky bodům Klapalové s Háječkovou, které skončily. Ony vlastně zadarmo přebraly jejich pozici v hlavních soutěžích. Pokud hrály v kvalifikacích, tak nepostoupily ani jednou. Je to tedy podle mě nespravedlivé. Zase musím uznat, že se, jako jedny z mála, snaží u nás dělat beachvolejbal profesionálně. Jestli budou úspěšné, ukáže až čas.

Martina Bonnerová Deníku řekla: „K výkonnosti Kiki a Maki nám chybí věk a tím pádem více zkušeností." Souhlasíte?
Samozřejmě, že nesouhlasím. Pokud srovnám nás čtyři, tak je Martina výrazně nejslabší. Barbora má ale hodně talentu a je vážně šikovná. Podle mě jejich pár nejvíc sráží fyzička, kterou máme o hodně lepší. To, že jsou holky mladší a nemají tolik zkušeností je sice pravda, my jsme ale vozily medaile z mistrovství Evropy do 18, 19 a 23 let, což ony nedokázaly. Jestli obsadí na olympiádě v Rio de Janeiru páté místo, tak budeme jenom rády. Budeme jim držet palce.

V jakém stavu je nyní Markéta Sluková?
V lepším. Snad už jsme se ve spolupráci s českými a rakouskými lékaři dopátrali problému. Doufáme, že v půlce října vyjedeme do São Paula na další turnaj a bude už všechno tak, jak má být.

Více informací o akci přinášíme v dnešním (středečním) Pražském deníku. Exkluzivní rozhovor s badmintonistou Martinem Koukalem, pak v jeho čtvrtečním vydání.