Talentovaný mladík má za sebou přelomový rok, v němž zažil více výher než porážek. V jeho úvodu dostal v dresu Zubří první extraligovou příležitost. Na zlato sice ambiciózní celek z Valašska nedosáhl, na bronz však ano.

To už měl rodák z Ivančic podepsaný tříletý kontrakt v Dukle. „Je to také kvůli vysoké škole,“ vysvětloval. Jenže přišly nevydařené přijímací pohovory a zrodil se profesionál.

Do toho připočtěme pozvánky z reprezentace, zatím ovšem jen na lavičku, a nově evropské poháry. „Je toho dost. Naštěstí jde většinou o příjemné věci,“ usmívá se Klíma před duely 3. kola Challenge Cupu.

Psal se 24. únor 2018 a vy jste proklouzl do základní sestavy Zubří v zápase s Hranicemi. A po něm slavil výhru i devět vstřelených branek.
V té době jsem byl sice členem áčka, ale jen jsem se v něm rozkoukával. Šlo o typické štěstí v neštěstí. Měli jsme hodně zraněných i nemocných a já vlastně příležitost musel dostat. Nastoupili jsme hned tři mladíci. Pocity byly krásné, nejdůležitější ovšem bylo, že jsem poté pravidelně hrál.

A dostavilo se i zklamání. Bylo těžké skousnout semifinálovou prohru s Plzní?
Semifinále mě vážně vzalo. Po posledním zápase jsem měl slzičky na krajíčku. Plzeň byla o něco lepší, o krok nás překročila. Nicméně jsem měl sérii dlouho v hlavě.

Pomohla vám v léčbě „bronzová náplast“?
Určitě, navíc po vývoji série. Doma jsme nejprve prohráli a druhé utkání zvládli až po sedmičkovém rozstřelu. Bronzové medaile si moc vážím.

To už jste byl na odchodu. Co na přestup do Dukly říkali vaši tehdejší chlebodárci?
Nikoho v Zubří jsem nepotěšil. Chtěl bych poděkovat všem lidem v klubu i okolo něj, že mi nedělali problémy a nechali mě dohrát sezonu. Snažil jsem se jim za to odvděčit kvalitními výkony.

Jenže přišel další zádrhel. Oproti původním plánům se z vás nestal vysokoškolák.
Doufám, že to brzy napravím. Hlásil jsem se na školu zaměřenou na biologii, což nebyla ideální volba. Absolvoval jsem maturitu a stresoval se, do toho jsem hrál extraligu… Příští přijímačky si musím pohlídat. Už se začínám učit, vzdělání je pro mě důležité.

Život házenkářského profesionála se vám nezamlouvá?
Má to svoje výhody. Stíháte všechny tréninky, posilovnu, nepodceníte rehabilitaci. I teoreticky se zlepšíte. Konečně mám čas sledovat nejlepší světovou házenou. Když jdu do zápasů, cítím se lépe připravený po fyzické i mentální stránce.

Polepšil jste si přechodem do Prahy?
Zázemí je v podstatě srovnatelné. V Zubří loni opravili halu, ovšem Juliska má taky svoje výhody. Všechno je na ní po ruce. Mluvím hlavně o rehabilitaci a fyzioterapeutech. V tom jsem si polepšil.

Nechybí vám vyhlášení zuberští fanoušci?
Věděl jsem, že v Praze chodí na házenou méně lidí. V Zubří přišla vždycky celá dědina a hnala nás dopředu. Věřím, že se to v pohárech a play-off extraligy změní.

Zatím na play-off dva body ztrácíte. Nebojíte se, že budete hrát jen o záchranu?
Nepochybuji o tom, že se zvedneme a ani o play-off se nebojím. V něm navíc uhrajeme zajímavý výsledek.

Co vás k optimismu opravňuje?
V Dukle se událo hodně změn. Vyměnili se trenéři, do Německa odešel Dido Mubenzem, dlouho byl zraněný Kuba Sviták, hrajeme novým stylem… Mějte trpělivost, potřebujeme trochu času.

Ještě jednou ke kladům i záporům. Dostal jste se do reprezentace, v ní ale neodehrál ani vteřinu. Jak vnímáte svou pozici?
Tady bych žádné zápory neviděl. Být v reprezentaci je čest. Získáte nové zkušenosti. Vážím si už jen toho, že jsem s Finskem seděl na lavičce. Každý by rád hrál, na place ale byli lepší kluci, než jsem já. To neznamená, že bych se vzdával, o svou pozici budu bojovat.

Co si máme představit pod termínem zkušenosti?
V reprezentaci se dbá na každý detail. Tréninkem s lepšími jdete rychleji nahoru. Cítím, že jsem se zlepšil v obraně i útoku.

To se vám bude jistě hodit v poháru. Víte něco o litevské házené?
Osobní zkušenost s ní nemám. Viděl jsem dvě videa a vím, že Kaunas v lize naposledy s přehledem porazil loňské mistry. Pokud ale předvedeme naši hru, budeme proměňovat šance a vyvarujeme se technických chyb, můžeme postoupit. Jde o to najít rovnováhu mezi agresivitou a disciplínou.