Mráz a Petržala. Kamarádi a teď soupeři

„Radka si poprvé vybavuji z Třeboně, kde jsem chytal za muže a on válel v dorostu," vzpomíná Petržala. „Bavit jsme se ale začali až na Dukle," popisuje Mráz. „Radek mi zavolal a vyptával se na poměry v týmu. Bylo mi sympatické, že nechce přestoupit naslepo," říká gólman. „Tomáš je hrozně hodnej kluk, snaží se pomoct všem troubům, kteří jsou v Praze bezmocní. Což jsem byl přesně já," nebojí se sebeironie spojka.

Po každém zápase chodili na kachýnku a pět piv 

Žili spolu na jedné ubytovně a připravovali se na největší úspěch, zisk mistrovského titulu v sezoně 201011. „Tomáš byl daleko větší persona. Měl pokoj o patro výš," směje se Mráz. A rychle zpochybní iluzi o ideálních sportovcích.

„Podstata úspěchu tkví v psychice. Po každém zápase jsme chodili na kachýnku a pět piv," prozradí střelec. „Nevím, kolik piv si dal Radek, ale já maximálně dvě," brání se informaci ochránce dukelské svatyně. Mezi oběma to zkrátka jiskří. Není ale daleko doba, kdy prokázali, že se mohou právem označit za přátele.

Na odchod z Dukly si pomatuje 

V létě 2014 se rozhodla Dukla k radikálnímu kroku. Omlazovací kúru odnesl nejen Radek Mráz, ale také reprezentant Kamil Piskač, nebo další zkušená spojka Vojtěch Šik. Tomáš Petržala s postupem nesouhlasil: „Hodnoty hráčů se posouvají někam, kam by nemusely. Radek dával házené něco navíc. Což u jeho nástupců často nevidím," stojí si stále za svým názorem.

„Nic zásadního jsem ale neudělal. Nejsem ten, kdo má rozhodovat. Jen jsem poskytl rozhovor Deníku," uvádí tehdejší i dnešní kapitán Pražanů a rychle doplní, že ho v klubu za postoje nikdo nelynčoval. „Samozřejmě si na odchod z Dukly dobře pamatuji," líčí Mráz. „Tomáš za mě bojoval, což mě moc potěšilo. Asi kvůli kamarádství. Že jsem na hřišti poleno, musí vědět," otočí dramatické okamžiky opět v žert. „Radek by se mě taky zastal. Patří mezi hrstku lidí, na které se můžu spolehnout," uzavírá téma Petržala.

Radka naučil nějaké finty 

Na vzájemný souboj se oba těší. Ideální by bylo, kdyby se setkali při sedmimetrovém hodu. „Nějaké finty jsem Radka naučil," culí se gólman. „Jasná střela na hlavu. Buď uhne, nebo ne," žertuje střelec.

„Od té doby, co jsem se ostříhal, má pocit, že mám okolo hlavy víc místa," rozvíjí téma Petržala. „Tak budu mířit mezi nohy. Tomáš je má od přírody tak narostlé, že je nemůže dát nikdy k sobě," směje se už nahlas Mráz.

Dukla je favorit 

Ať už dopadne utkání jakkoli, vyhodnotí ho oba borci pospolu. „Máme už takovou tradici. Na podzim spal Tomáš u mě, teď se chystám já k němu," prozrazuje opora šestého týmu soutěže, kterému se naposledy usínalo lépe. „V našich vzájemných zápasech většinou rozhoduje domácí prostředí," uvědomuje si Mráz, který přesto nepanikaří.

„Dukla je favorit. My můžeme hrát bez nervů. Jedeme si vyzkoušet atmosféru play-off. Chceme vyhrát. Buď to klapne, nebo ne." Tomáš Petržala žádná ale nezná. „Brno má svoji sílu, vynikajícího gólmana, střelce Hastíka, Radka… Zaslouží si náš respekt," vypočítává. „My si ovšem musíme věřit, šlapat na sto procent a zvítězit. Nic jiného nás nezajímá."