„Nejdůležitější bylo, že kluky turnaj bavil. Navíc odvedli i výkon, na který mohu být pyšný," usmíval se šestadvacetiletý kouč sešívaných Jiří Strnad. Pak se jal popisovat schopnosti svých svěřenců.

 „Tkaničky si ještě nezavážou. Co se ale týče fotbalu, tak jsou mnohem dál. Snaží se už obcházet protihráče a dát gól. Lepší přihrávky i připravenější střely přijdou na řadu, až trochu povyrostou," pokračoval lodivod, který ve svém týmu rád vybral jednoho talentovaného kluka pro „první rozhovor".

 „Všichni jsou moc šikovní. Moje volba ale padla na Alexe, který poctivě maká při tréninku i při zápasech. Má charisma střelce, pro které se stal i nejlepším kanonýrem turnaje," doplnil.

A tak jsme si povídali se sedmiletým a zároveň sedmigólovým Alexem Wesolovskym.

Alexi, jak se ti líbilo na turnaji?
Dobře.

Kdo byl vaším největším soupeřem na akci?
Asi Dolní Chabry.

Čím jste je přehráli?
Gólama. (směje se)

Proč jste dali víc gólů než Chabry?
Protože jsme si dobře přihrávali.

Na turnaji jsi dal sedm branek. Jsi spokojený?
Jo.

Jaký je tvůj recept na góly?
Musíš dostat míč u branky, prokličkovat se a nahrát. On ti nahraje zpátky a ty dáš gól. (směje se)

Jak dlouho hraješ fotbal?
Dva roky.

Co už umíš?
Kličky, přihrávky a střelbu.

Jaké jsou tvoje cíle?
Dát nejvíc gólů a dostat se do Barcelony.

A do Slavie?
Jo, nejdřív do Slavie a pak do Barcelony.

Máš nějaký fotbalový vzor?
Jo, Messiho.

A ze Slavie?
Ne, tam ne.

Slavia – Ďáblice 2:0, – Union Vršovice 4:2, – Slaný 7:0, – Dolní Chabry 7:0, – Dukla 7:0

Slavia: Šubrt, Busek, Saal, Sandev, Charvát, Holub, Wesolovsky, Novotný, Pech. Trenéři Strnad, Micka.