„Řekla bych, že je to ještě hodně daleko. Přesně sedm a půl kola. Myslím, že to bude hodně bolet, protože na konci sezony docházejí síly. Zvláště po minulém víkendu, kdy se jel vícebojařský šampionát v Hammaru. Čtyři závody v nohách zůstaly. Nicméně se na finále svěťáku těším,“ prohlásila den před závodem na 3000 metrů trojnásobná olympijská vítězka, která se v Heerenveenu připravuje už od pondělí.

Asi jste jen netrénovala. Měla jste možnost se někam podívat?
Dopoledne jsme trávili na ledě, odpoledne chodili s Nikolou Zdráhalovou na procházky. Závodíme tady často a na Nizozemsko tu bylo poslední dny nezvykle krásné počasí.

Líbí se vám v Heerenvenu?
Je to tady specifické, protože hala je vždycky plná fanoušků. Přijdou si závody užít a umějí vytvořit skvělou atmosféru. Je znát, že rychlobruslení je tady doma.

Fandí tu lidé i vám, když domácí Nizozemky často oberete o medaile?
Není to úplným pravidlem. Záleží, s jakou přijedu formou. Samozřejmě mě Holanďané za roky, co tu závodím, znají, a taky mi projevují sympatie.

Přijedou za vámi do haly Thialf i čeští fanoušci?
Tak to nevím, ale je vyprodáno, takže bude problém dostat se dovnitř. Jeden z mých místních příznivců za námi před pár dny přišel kvůli lístku. Dostáváme nějaké pro vlastní potřebu, a tak jsme mu jeden dali.

V průběžném pořadí SP vedete o 33 bodů před Kanaďankou Blondinovou a o dalších pět před její krajankou Weidemannovou. Finále se boduje dvojnásobně. Máte propočítáno, co by mohlo na prvenství stačit?
Snažím se moc nepočítat. Pojedou i Holanďanky, které v Hammaru nestartovaly. Vyhrát může kdokoliv. Ve hře je také Ruska Voroninová, která na mistrovství světa v Salt Lake City předvedla výbornou formu. Nebude to o tom, jestli budu na pódiu, ale jak se to všechno bodově promíchá.

Jakou roli hraje to, že se jedná o poslední závod sezony?
Ten bývá nejtěžší. Je potřeba mít správně nastavenou hlavu. Od neděle budu mít volno a už přemýšlím, co budu dělat. Ale i na poslední start se musím zkoncentrovat. Buď to klapne, nebo ne.

Už víte, jak budete trávit zasloužené volno?
Těším se, že nebudu pořád na cestách. To je pro mě osobní dovolená. Nebudu si muset nařizovat budík, nebudu mít čas určený, kdy se musím oblékat. Budu pánem svého času.

Před týdnem jste při vícebojařském MS v Hammaru skončila těsně čtvrtá. Neberete sobotní start jako odvetu za brambory?
Původně jsem šla v Norsku na start s tím, že nemám šanci na placku. Nakonec to byl zvláštní závod. Mohla jsem na bronz dosáhnout. Chyběl mi maličký kousek. Zezačátku bych čtvrté místo brala, ale pak mě trošku zamrzelo. Udělala jsem pár chyb, ale už nemá cenu se v tom babrat.

Ještě máte před sebou poslední závod, ale bez ohledu na to, jak dopadne, můžete se ohlédnout za uplynulou sezonu?
Nemohu říct, že by dopadla špatně, ale bylo to místy takové nahoru dolů. Docela jsem se potýkala s virózami. Několikrát jsem doháněla tréninkové manko a často jsme improvizovali. Hlavně vzhledem k mistrovství světa v Salt Lake City ale mohu být spokojená. Zlato a stříbro se světovým rekordem se počítají.

Z MS jste přivezla cenné kovy, jak se to na vašem rozpoložení projevilo?
Uvolnila jsem se. Najednou jsem cítila, že zmizel tlak, který na mě před tím doléhal. To po šampionátu odpadlo.

Končíte čtrnáctou sezonu ve světové elitě. Cítíte nějaký rozdíl proti době, kdy jste začínala?
Přijde mi, že ač bych nemusela, jsem čím dál víc nervóznější. Nechci vypadnout z boje o stupně vítězů a beru si to hodně k srdci. Možná si toho nakládám zbytečně moc. Někdy je to těžké. Hlava dostává docela záhul.