Aleš Tláskal začínal s volejbalem v Novém Městě nad Metují, odkud přestoupil do Hradce Králové a před sezonou do metropole. Za svou kariéru už těch vět o talentu slyšel bezpočet. „Poslouchají se hezky, ale sám o sobě takhle neuvažuji. Pořád musím pracovat, abych ambice potvrdil a ostatní nezklamal,“ míní hráč, který své uplatnění našel na liberu. „Tam není moje výška problém. Jen někdy při příjmu na prsa mě balon přelítne. Zase jsem pohyblivější,“ líčí s úsměvem.

Nad nabídkou Lvů neváhal. „Chtěl jsem se přesunout do většího klubu. Do Prahy jsem šel i kvůli škole a klukům, se kterými jsem se znal z reprezentace,“ vypočítává Tláskal. V metropoli našel komfortnější podmínky. „V Hradci bych určitě neměl ranní tréninky. Díky tomu je na všechno více času, můžeme se zaměřit na jednu činnost a pilovat ji. K dispozici máme i maséra,“ pochvaluje si. Horší to bylo s orientací ve velkoměstě a samostatným životem. „Orientace v metru mi asi týden dělala problémy,“ přiznává. „Bydlím na intru, kde si musím obstarávat jídlo. Teď už to jde, vaříme si. A moje specialita?“ přemítá student Gymnázia Přípotoční. „Většinou si koupím bagetu,“ směje se.

Tomáš Kriško (č. 2) v souboji na síti.
Energie přinesla bod. Lvi předvedli v Brně zlepšený výkon

Dost bylo gastronomického okénka – Tláskal sleduje jiné cíle. Především by rád v červenci uspěl s reprezentací na mistrovství Evropy v Tbilisi. „Ještě se tam musíme probojovat,“ připomíná dubnovou kvalifikaci. „Máme dobrý tým. Určitě to dáme,“ zdůrazňuje libero. Sebevědomí mohl českým mladíkům nalít turnaj MEVZA, na němž před několika dny získali bronzové medaile. „Škoda prohraného semifinále se Slovinci. Zápas s nimi jsme nezvládli hlavou,“ vysvětluje volejbalista. „Na Euru potřebujeme skončit do šestého místa, abychom se podívali na mistrovství světa,“ odkryje další metu a nezamlčí ani tu osobní. „Chtěl bych co nejdříve hrát mužskou extraligu. Samozřejmě vím, že to nebude zadarmo.“