Když jej pak v čase 16:11 překonal Tomáš Bechný, slušně zaplněné hlediště zklamaně vydechlo. Tak moc je namlsal svými skvostnými zákroky famózní Tomáš Petržala.

 „Přiznám se, že jde o můj osobní rekord. Takto dlouho jsem ještě čisté konto neudržel. Moc si ale považuji i zhruba dvanácti minut, po kterých jsem neinkasoval na letošním Akademickém mistrovství světa," vracela se ke svému galapředstavení gólmanská jednička.

 „S pěti obdrženými brankami za třicet minut můžeme být samozřejmě spokojení. Bohužel se ale musíme podívat i dopředu a zamyslet se nad tím, proč jsme ve druhé půli nedokázali udržet náskok a neporazili soupeře minimálně o deset," pokračoval kriticky reprezentační gólman, jenž trochu překvapivě odešel z dukelské svatyně patnáct minut před koncem střetnutí.

 „To už se mi moc nedařilo. Trochu jsem se rozhodil při několika brankách. Potřeboval jsem se znovu zkoncentrovat a na lavičce v klidu probrat se svými spoluhráči některé problémy při bránění, například to, kdo kryje kterou tyč. Nakonec jsem se ale do branky nevrátil. Dan měl čtyři skvělé zákroky, a tak bylo jasné, že není potřeba dalších změn," vysvětlil hrdina utkání.

O zlomeném nosu Daniela Rangla

Stachanovci se jak známo rodili ve třicátých letech minulého století v Sovětském svazu. Šlo o lidi, kteří usilovali o dosažení mimořádných pracovních výkonů, a to mnohdy až na hranici sebeobětování. Dnes tací běhají po dukelské palubovce.

Například takový Daniel Rangl, který se do branky Dukly postavil se zlomeným nosem. A navíc na něj čekalo srovnání s výkonem Tomáše Petržaly.

 „Zlomeninu jsem si způsobil na čtvrtečním tréninku při basketu. O tom, že bych nechytal, jsem ale vůbec neuvažoval. Všichni brankaři mají práh bolesti posunutý výš, než obyčejní smrtelníci. Nebudu ze sebe ale dělat nějakého hrdinu. Nos mě nebolel, a tak jsem šel," líčil čtyřiadvacetiletý borec, jehož odpovědnost v koncovce rozhodně nesvazovala.

 „Jít do branky po Tomovi je vždycky těžké. Na druhou stranu ale v té chvíli nebyla naše obrana ideální. Proto jsme se prohodili a doufali, že tím dáme klukům potřebný impuls. Neměl jsem až tolik zákroků, snad jsem ale nezklamal," věřil ambiciózní brankař, který zlikvidoval osm minut před koncem za stavu 23:17 důležitou sedmičku.

 „Z chycené sedmičky jsem měl docela radost. Nemyslím si ale, že by šlo o nějak klíčový zákrok. V žádné chvíli utkání jsem nepochyboval o našem vítězství. Bylo jen otázkou, o kolik to bude," dodal Rangl.

Martin Lehocký opět na palubovce

Řadu pozitiv si mohl zapsat do svého notesu trenér pražské Dukly Pavel Pauza. Jedním z největších byl návrat pětadvacetiletého tvůrce hry Pražanů Martina Lehockého po vleklém zranění. Proti Zubří se na palubovku podíval zatím jen na omezenou dobu. Důležité ale bylo, že z ní odcházel po svých s jasnou vizí dalších startů ve žlutém dresu.

 „Od prvního kola jsem nenastoupil, proto jsem se zatím na hřišti cítil trochu nesvůj. Až ale doplním tréninkový deficit, bude všechno opět v pohodě. Nejdůležitější je, že se cítím zase stoprocentně fit," tvrdil Lehocký.

O cestě Jakuba Kastnera na hřiště, z něj a zase zpátky

Zajímavou cestou prošel v utkání se Zubřím jednadvacetiletý křídelník domácích Jakub Kastner. Nejprve se představil jako vyhlášený střelec, když se v první třináctiminutovce trefil za Orságova záda hned pětkrát. Následně jako veliký spalovač, který neproměnil dva rychlé brejky. Ve druhé půli pak byl po jednom ze střetů odnesen s bolestnou grimasou ze hřiště, aby se na něj překvapivě vrátil a oslavil tak triumf se svými spoluhráči.

 „Před zápasem jsme si v šatně jasně řekli, že chceme na Zubří vyrukovat agresivní hrou, což se nám taky dařilo. Výborně chytal Tomáš a my chodili do rychlých útoků a dávali snadné góly," naznačil plány vicemistrů hráč, kterého ale štěstí v koncovce brzy opustilo.

 „Úvod jsme odehráli ve vysokém tempu. Máme stále hodně zraněných, a tak jsme nemohli příliš střídat. To neznamená, že si neproměněné šance nevyčítám. První jsem zakončil zbrkle a při druhé už mi došly síly. Všechny jsem dal do běhu," objasňoval Jakub, jenž se sedm minut po změně stran poroučel na zem po akci na brankovišti Zubří.

 „Byl jsem jasně za zuberským hráčem, který mě naprosto zbytečně trefil do stehna. Takové zákroky podle mě do házené nepatří. Teď mám klasického „koňara", kterého mi doktor rychle zaledoval, na chvíli jsem si sednul do studeného bazénku a vrátil se na hřiště," nechal nahlédnout do patnáctiminutovky, které křídlo strávilo v útrobách kabiny.

Zbývá otázka, proč vše za rozhodnutého stavu podstupoval?

 „Chtěl jsem hrát. Jak už jsem říkal, je nás málo a já věděl, že mohu týmu ještě pomoct," doplnil Kastner.

HC Dukla Praha – HC Gumárny Zubří 28:22 (15:5)

Dukla: Petržala, Rangl – Šimůnek, Petružela, Kern, Kastner 5, Sviták 2, Šik 4, Mráz 1/1, Piskač 3, Konšel 5, Kotrč 2, Lehocký 1, Šůstek 5. Trenér Pauza.