Martine, jste v klubu spokojený?
Maximálně. Všechno funguje a zatím jsem nenarazil na žádný problém. Pokud se něco docela malého objeví, tak se to okamžitě řeší a vyřeší. Přístup od všech lidí v klubu je naprosto profesionální.

Líbí se v Praze vaší partnerce?
Moc, dostala se na lepší pozici v práci. Klub nám pronajal pěkný byt. Učíme se žít v Praze.

Co si pod tím mám představit?
Po tréninku, nebo o volném víkendu, vyrážíme za poznáním. Třeba teď o víkendu jsme se byli podívat na Vyšehradě a na Letné a objevovali tam útulné kavárny i restaurace.

Bylo něco, co vás překvapilo v tréninku?Pojetí posilovny od kondičního trenéra Petra Růžičky. Používám svaly, které jsem předtím snad ani neměl. (směje se)

Zapadl jste snadno do kolektivu? A co říkáte tomu, že vám byla svěřena funkce pokladníka?
Opravím vás, my říkáme pínaře. Tomu, jak mě kluci přijmou, jsem nechal volný průběh. Všichni si ovšem rozumíme a vztahy v kabině jsou úplně v pohodě. Že mě zvolili pínařem, je pro mě čest. (směje se) Byla to jejich volba. Uvidíme, jestli měli šťastnou ruku.

Losování bylo tajné?
Nejdříve se demokraticky schválily všechny věci, za které se bude platit. Třeba za rozhovory, pozdní příchody, úborovou nekázeň… Poté proběhlo tajné hlasování.

Jste přísný pínař?
Důsledný. V telefonu jsem si vypracoval tabulku a nikdo mi neunikne. Pokud snad ano, mám tajné zvědy, kteří mi to nahlásí. Vybírat je radost. (směje se)

Ve Lvech se poprvé připravujete pod vedením zahraničních trenérů. Je to jiné?
Zatím jen při nácviku obrany. Učíme se několik systémů, se kterými jsem se ještě nesetkal. Postupně je vstřebáváme a jsme na dobré cestě.

Už víte, jestli se propracujete do základní sestavy?
Na to je zatím brzy. Rozhodnutí, kdo bude nastupovat, si asi trenéři nechávají až těsně před sezonu. Jsme tu čtyři a každý z nás má něco, co trenér v každém zápase využívá. Točí nás rovnoměrně. Těžko říct, jak to dopadne.

Zítra vyrážíte do Francie na turnaj. Těšíte se?Na cestu moc ne. Pojedeme dvanáct hodin, což není nic příjemného. Stejně se ale asi jen přesunu z postele do autobusu, kde budu pokračovat ve spánku, nebo poslouchat hudbu.

Konfrontace s německým, francouzským a belgickým volejbalem. Máte stanoveny cíle?
Určitě je skvělé změřit síly s jiným stylem volejbalu. Favority turnaje by měli být Němci, domácí hráči a snad i my. Belgičany řadíme trochu níže. Samozřejmě by bylo fajn vyhrát, ale výsledek nebude rozhodující. Klíčové bude se co nejlépe naladit na extraligovou sezonu. Ta pro nás začíná už příští neděli v Unyp areně utkáním s Odolkou.