Předčasně skončil na Masters v Budapešti (do 100 kg) a Grand Slamu v Abú Zabí (nad 100 kg). V minulých dnech člena USK Praha trochu strašilo brzké vypadnutí z mistrovství Evropy v Montpellieru. Hned v první zápase kategorie nad 100 kg totiž ve střetnutí s Turkem Munirem Ertugem doplatil na technickou chybu.

O co šlo? „Byl jsem výborně připravený. Po dlouhé době jsem se cítil skvěle, ale bohužel mě potkala diskvalifikace. Při pokusu o útok jsem měl hlavu příliš brzy na žíněnce. Mrzí mě to, že jsem to zvoral,“ krčil rameny obrovitý bojovník k Kristových letech.

Nešťastné opření hlavou

Jedná se o poměrně nové pravidlo, kdy se judista při chvatu nesmí dotknout hlavou tatami. „V poslední době na to doplácí víc závodníků. Mě to potkalo teď, ale při květnovém mistrovství světa v Dauhá jsem v semifinále takto vyřadil obhájce bronzu Zelyma Kocojeva z Ázerbájdžánu,“ poznamenal rodák z Jihlavy.

„Občas se to stane a je potřeba si dát pozor. Člověk je zvyklý jít do akce někdy až příliš po hlavě,“ pousmál se otec dvou malých dětí. „Tohle pravidlo se mi moc nelíbí, nicméně ho zavedli a nedá se s tím tím nic dělat. Musí se s tím počítat.“

V přípravě se na to prý nedá zaměřit. „Že bych se někdy dotkl hlavou žíněnky, se mi stalo poprvé. Ani v tréninku si to neuvědomuju. Teď jsem do Turka nastoupil, on mi trochu pomohl a bohužel jsem se o hlavu opřel. Hned mi bylo jasný, co bude následovat. Nejde se na to připravit, spíš je potřeba se toho vyvarovat,“ konstatoval.

Na pařížskou olympiádu, kde bude usilovat o třetí zlatou medaili, nemá diskvalifikace vliv. „Nominaci bych měl mít jistou. Je ale potřeba si pozici ještě pojistit, a tak jsem se o startu v Montpellier rozhodl na poslední chvíli. Stejně bych do Francie jel, po šampionátu jsem měl domluvené rybaření,“ prozradil. „Vyhodnotil jsem to tak, že když už tam pojedu s pruty, tak se poperu i na Evropě.“

Vyhrál třičtvrtěhodinový souboj

Na vyřazení v prvním kole pak celou dobu myslel a hryzalo ho, jak to dopadlo. Úlovky mu pak ale náladu přece jen spravily. „U vody jsem si vyčistil hlavu. Na rozdíl od loňska, kdy jsme chytali na Rhôně, jsme letos jeli na moře a poslední den ulovili tuňáka. Dal jsem si s ním třičtvrtěhodinový souboj. Bylo to krásné a těžké, ale vyhrál jsem,“ usmíval se.

Po odpočinku se Lukáš Krpálek zase vrhl do přípravy. „Vyrážím na tréninkový kemp do Japonska a není vyloučeno, že začátkem prosince budu startovat na Grand Slamu v Tokiu. To ale ještě musíme s trenéry vyhodnotit,“ pokračoval.

Zároveň vysvětlil, jak je to s úvahami, jakou si směrem k Paříži vybrat hmotnostní kategorii. „Vypadá to spíš na nejtěžší váhu, ale uvidí se, jak bude probíhat celá příprava a jak se domluvíme. Dalo by se zápasit v obou, jenže už mám nějaký věk. Je to obrovská motivace a výzva, ale jde také o to, aby tělo všechno zvládlo.“

Nezastírá, že olympijská sezona může být jeho poslední. „Možné je všechno, ale bude žádoucí, abych byl příští rok maximálně zdravý a pokusil se v Paříži nějakým způsobem uspět,“ dodal.