Kdo je Eva Korniová?

Narodila se 25. září 1980 ve Frýdku-Místku. Hraje na postu křídla v týmu RC Dragon Brno. V dresu se lvíčkem na prsou odehrála celou sezonu 2013. Jejím největším úspěchem je třetí místo z mistrovství Evropy divize A v roce 2013 v Praze. S Dragonem Brno vybojovala tři republikové bronzy. Trojka jí je asi souzena, jelikož je pyšnou maminkou tří dětí, 11letéto Alexandra, 7leté Sáry a 3,5leté Rozálie.

Evo, překvapila vás nominace na Ragbistku roku?
Ano, překvapená jsem byla. Myslela jsem si, že budu třeba v desítce nejlepších, ale ne v nejužším výběru.

Koho byste mezi nejlepšími čekala vy?
S další trojicí bych souhlasila, mezi nominovanými mi ale chybí Šárka Šimánková ze Sparty a Bára Bendová z Petrovic. Mezi čtyřkou bych si ale dovedla představit kohokoliv z našeho reprezentačního týmu.

Čím jste tedy hlasující mohla přesvědčit?
Tím, že na hřišti vynikám rychlostí, a taky pokládám hodně pětek. To pak ostatní dobře vidí a zapamatují si to. To je ovšem má jediná síla. Nemám ale tolik zkušeností, jako holky, které nastupují za nároďák už několik let. To já za něj hraji jediný rok.

Rychlejší jste proto, že jste bývalou atletkou. Jak to tedy bylo s vaší běžeckou kariérou?
S atletikou jsem začínala okolo sedmi let. Nedělala jsem jen ji, odmalička jsem třeba hrála s klukama před domem fotbal. Od osmé třídy cirka do devatenácti let jsem dělala basketbal. Dokonce jsem dostala nabídku na přestup do Olomouce do juniorské 1. ligy. Rodiče ale nesouhlasili s mým přestupem do tamního sportovního gymnázia. V devatenácti jsem se přestěhovala do Brna a chtěla tam ještě něco s basketem udělat. Už jsem ale pracovala a nezvládala dvoufázově trénovat i chodit do zaměstnání.

Jak reagovala mladá Eva, že nesmí přestoupit na Hanou?
Byla jsem na rodiče naštvaná. Bylo mně nějakých šestnáct a oni mně už podruhé stopli sportovní kariéru, která mohla být vrcholová. Naši mně to ale vysvětlovali tím, že je pro ně nejdůležitější vzdělání a sport staví pouze na druhou kolej.

V čem vám pomohla atleticko-basketbalová průprava ve chvíli, kdy jste se rozhodla pro ragby?
V Brně jsem vlastně hledala basketbalový oddíl a dostala kontakt na Mácu Pelikánovou, která přes zimu hrála košíkovou a v dalších obdobích ragby. Ta mě přemluvila, abych zkusila i ragby.

Odkdy tedy hrajete a čím vám ragby učarovalo?
Na první trénink jsem dorazila v květnu 2009. Ragby mě zaujalo asi kontaktem. Byla jsem vždycky „mlácená" svým starším bratrem, který dělal box na docela dobré úrovni. Takže jsem měla vždycky blízko k bitkám. Ty já ráda! (směje se)

Jak je vlastně náročná příprava takové vrcholové ragbistky?
V době turnajů se u nás v Dragonu trénuje dvakrát týdně, v přípravě čtyřikrát. Vzhledem k tomu, že mám ale tři děti, tak mě v klubu vycházejí vstříc a neodtrénuji to, co ostatní holky.

Jak náročné je skloubit práci, péči o tři děti a ragby?
Někdy to náročné je. Moje rodina mi ale hodně pomáhá, a tak se dá říct, že se vždycky nějak domluvíme.

Chodí děti na vaše zápasy? Nepošilhávají po ragby?
Ano, občas chodí. Nejstarší Alexandr ale po ragby rozhodně nepošilhává. Nemá ho rád a neuznává. Nechápe, co vede lidi k tomu, aby měli dobrovolně otlučená kolena a krvavé šrámy. Sára, ta je sportovně založená. Dělá sportovní gymnastiku a občas byla i na tréninku těch nejmenších na Dragonu.

Sportovní gymnastiku vidím spíše jako ženský sport a ragby jako mužský. Jak to vidí maminka? Chtěla by, aby se její dcery honily za šišatým míčem?
Pokud by to bylo jejich rozhodnutí, tak určitě. Je mi jedno, jaký sport budou dělat. Pokud bych jim to znemožnila, tak si ho stejně za pár let samy najdou. Vím to z vlastního příkladu. Až nyní naši pochopili, že byl pro mě sport hlasem mého srdce.

Souhlasíte s výrokem, že je ragby mužský sport, který také hrají ženy?
Rozhodně nesouhlasím. Sporty nejsou ženské a mužské, ale těch, kdo je chtějí provozovat. Pokud chtějí nějací muži dělat třeba synchronizované plavání, tak ať jdou. No a my zase hrajeme ragby.

Jak se cítí ženy v rámci „ragbyové rodiny"?
Nedoceněny! Už jenom proto, že jsme na mistrovství Evropy podaly výkon, jaký jsme podaly. Chlapi sice mají horší výsledky, ale zato lepší zázemí a podporu k přípravě celkově.

Co by pomohlo ženskému ragby? Peníze?
Určitě nyní asi nejvíc. Všechno v naší společnosti se přeci odvíjí od peněz. Když jich budeme mít víc, budeme častěji trénovat i jezdit na více turnajů.

Jak vzpomínáte na pražský šampionát?
Ráda, už jenom kvůli výsledku, který odměnil naši dřinu z přípravy.

Postup do elitní divize se ale nekonal…
Dopadlo to tak, jak mělo. Nad námi jsou zatím neprobádané vody. Úroveň o divizi výš je v tuto chvíli asi mimo naše možnosti.

Cítíte do budoucna reálnou šanci na postup?
České holky na to mají. Teď bude záležet na zázemí, které jim bude vytvořeno.

Bude u toho Eva Korniová?
To asi už ne. Mám vizi, kdy s ragby skončím. A to, až získám s Dragonem extraligové zlato. Možná to bude už po této sezoně. (usmívá se)

V ní Brno přezimovalo na druhém místě.
Mohlo to být lepší. Spoustu turnajů jsme si prohrály samy, chybami, o kterých víme. Jsem přesvědčená o tom, že máme na to, abychom porážely i Spartu, a to lehce.

Jak toho docílit?
Musí nás chodit více na tréninky. Pokud se to stane, tak si lépe zažijeme akce. Všechno musí být kolektivnější. Sparta už je na tom tak dobře, že si na mě počká ve dvou hráčkách, kterým já neuteču. Se signály to bude jiné.

Tipy Evy Korniové

Ragbista roku
„Volím Pavla Syrového, se kterým jsme skoro stejně staří. Vyběhnout v takovém věku na hřiště se podle mě cení."

Ragbistka roku
„Dala bych všechny holky! Podle mě anketa bez favoritky. Když naléháte, tak řeknu Páju Čuprovou. Kdyby ta v národním týmu nebyla, tak by se ostatním hrálo o hodně hůř."

Trenér roku
„Jsem jednoznačně pro Dana Beneše, který vychovává mladé kluky. Má skvělý, stoprocentní přístup k ragby, takový, jaký by měl mít každý z nás."

Reprezentant/ka roku
„Tak to je těžké! Dát do jedné kategorie muže i ženy. Zkusím říct Vatu (Vakhtang Pailodze). On je stejný obětavec jako trenér Dan Beneš."

7´s ragbista
„Moje volba je Aleš Stejskal. Třetí král do skupiny obětavců."

Talent roku (hráč do 21 let)
„Tak tady se omlouvám, ale nikoho z nominovaných jsem neviděla hrát. Znám jen jednoho, a to jen z fotek a navíc z pařby."

Talent roku (hráčka do 21 let)
„Ty už znám a jsem pro Domču Dohnalovou. To je šikovná holčina, přirozený talent, který má na to vyniknout. Pokud vím, tak je poctivá v přípravě, a tak, až získá zkušenosti, bude dobrá."

Rozhodčí roku
„To je otázka?! Asi mě každý z nich někdy naštval. A taky si to nechci u ostatních rozházet, řeknu tedy, že si to zaslouží všichni nominovaní."

Osobnost ligy
„Nechápu celou kategorii. Kdo je to osobnost ligy?"

Akce roku
„Rozhodně beach ragby. Dobrá oddechovka na konec sezony. "

Tým roku
„Dragon Brno?! To je opět těžké říct. Někdo vyhraje v mužích a jiný v ženách. No a třetí triumfuje mezi mládeží…"