Nikdy neplnila stránky sportovních rubrik, ale byla velikou hvězdou. Nikdo z českých veslařů totiž nedokázal vyhrát olympiádu. Jí se to však povedlo v roce 2012 v Londýně, i když jí to kvůli zranění mezižeberního svalu hodně bolelo.

K tomu rodačka z Brna přidala celou plejádu medailí ze světových a evropských šampionátů. Tu poslední už jako matka malé Adélky. Letos se v 39 letech snažila o nominaci na OH v Tokiu.

„Ještě jsem chtěla pokračovat, ale když jsem zjistila, že jsem těhotná, bylo jasno,“ prozrazuje .

Loučení prý není snadné. „Mám za sebou dvacet let na vodě. Zavírá se jedna kapitola, jsem smutná a dojatá, ale zároveň se těším na to, co přijde, takže pocity jsou smíšené,“ přiznává.

Zatím neví, jestli se narodí druhá dcera, nebo Adélka přivítá bratříčka. Ani se nezaobírá myšlenkou, že by jednou mohl vzniknout sesterský dvojskif.

Topinková druhý návrat neplánuje

„Rodiče si nepřáli, abych veslovala. Dobře věděli, jaká je to dřina. Na druhou stranu bych byla šťastná, kdyby děti sportovaly,“ říká.

Synek fandil na kole
Generační kolega a neméně slavný veslař Ondřej Synek kariéru Mirky Knapkové kopíroval. „Jsme dávní kamarádi. Závodili jsme společně už od roku 2001. Nejvíc si vzpomínám na olympijské finále v Londýně. Celou dobu jsem jel na kole podél kanálu a fandil. Teď Mirce a celé její rodině přeju hodně zdraví a štěstí.“

Druhý návrat neplánuje, ale toho prvního po narození Adélky nelituje. „Byl to úplně jiný rozměr než dřív, ale povedlo se mi získat evropský bronz. Překvapilo mě, že to jde, protože jsem věděla, kolik jsem toho naspala a natrénovala,“ vzpomíná.

Olympiádu v Tokiu stráví u obrazovky. „Ale nebudu mít nutkání, že bych tam měla být. Mám odzávoděno a splněno,“ usmívá se čtyřnásobná olympionička.

A na co bude nejvíc vzpomínat? „Na kombinaci dřiny a překonávání sama sebe. Bavilo mě to, i když to občas bolelo. Voda je pro něco krásného. Líbí se mi, když na ní loď jede,“ dodává zasněně.