VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Klučinová: Nejhůře bych chtěla skončit v první šestce

Praha /ROZHOVOR/ – Už 12. srpna se rozeběhne ve švýcarském Curychu dvaadvacáté mistrovství Evropy v lehké atletice. Česká výprava bude mít ve startovním poli řadu medailových želízek. Pověstným žolíkem mezi vícebojařkami se může stát pražská rodačka Eliška Klučinová, která si o respekt svých soupeřek hlasitě řekla v polovině června, kdy na svém „mateřském stadionu" v Kladně vylepšila národní rekord na úctyhodných 6460 bodů. Než se tak stalo, musela ovšem ujít 26letá závodnice pořádný kus cesty.

18.7.2014
SDÍLEJ:

ATLETICKÁ KRÁSKA, pražská vícebojařka Eliška Klučinová.Foto: Jiří Kottas

Kdo je Eliška Klučinová?Narodila se 14. dubna 1988 v Praze v Klánovicích. S atletikou začínala v Újezdu nad Lesy, poté se přesunula do Kladna a do USK Praha. Osobní rekord české vícebojařky je 6460 bodů. Toho dosáhla letos v červnu na Kladně. Trénuje ji František Ptáčník. Největším úspěchem Elišky je sedmé místo na mistrovství světa z roku 2013. Na olympiádě 2012 skončila osmnáctá. Na evropském šampionátu 2012 osmá. Nyní chce výš.

Jaká byla vaše cesta k atletice?
Malá Eliška měla ráda sport, a tak ji maminka na něj dala. (směje se) Nejdříve jsem chodila hrát tenis, ale pak jsem se přesunula na atletiku. Důvod byl prostý, pocházím ze tří dětí a pro pětičlennou rodinu byl tenis příliš drahý. Proto jsem se ocitla v Újezdu nad Lesy na tamním škvárovém oválu.

Kolik vám bylo let?
Sedm, začala jsem úplně maličká. Jako děti jsme běhaly různé ty přespolní běhy. Od té doby mám asi nejspíš odpor k osmistovce, která uzavírá sedmiboj. Z té jsem vždycky šílela, vážně ji nemám ráda. (směje se)

Vaši rodiče vás vedli k atletice?
Vyloženě mě do ní nenutili. Atletika mě od začátku bavila a žádné scény, že nechci jít na trénink, jsem nedělala. Maminka atletiku dělala, celkově je pohybově nadaná. Ráda hrála volejbal a vůbec všechny sporty jí bavily a šly. Taťka není zas tak šikovný, sport má ale taky hodně rád. Je na ty adrenalinové, skáče padákem a podobně.

Kdy se začala vaše dětská snaha rozrůstat o další disciplíny?
Poměrně brzy, jelikož jsem chtěla utéct od přespolních běhů. V deseti jsem se tak dostala k překážkám. V Újezdu nad Lesy byly podmínky jen pro běhání, proto jsem s ostatními jezdila vyzkoušet si například výšku jinam. V tomto věku to ale nebylo až tak moc potřeba.

V patnácti letech se stočila vaše cesta na Kladno. Jak?
V žákyních jsem byla mnohonásobnou mistryní. Neřeknu vám ale přesně čeho a v jakých disciplínách. Vědělo se ovšem, že jsem talentovaná. Na Kladno mě přivedla kamarádka. Přes jednoho jejího známého jsme ve středočeském kraji závodily za ně. Pak jsem se tam vydala na tamní sportovní gymnázium.

Přišla na vás během kariéry řekněme pubertální krize?
Ne, vůbec. Nikdy jsem neměla tendenci skončit a jít za klukama. Běhala jsem si po stadionu a bavilo mě to.

Jste narozena ve znamení Berana, znamená to, že jste tvrdohlavá?
Jak na co, trochu určitě, ale věřím, že v lepších směrech.

V jakých?
Při atletice se člověku hodí určitá zarputilost, jinak těžko odběháte trénink, jak máte. Pokud byste se pobavil s mým partnerem, tak by možná měl jiný názor, ale ten tu není, a tak můžeme tvrdit, že mluvím pravdu. (směje se)

Které povahové vlastnosti vám pomáhají při atletice?
Dobře zvládám stresové situace, jsem houževnatá. Většinou beru vše s nadhledem. Když nejde o život, tak víme, o co jde. (směje se) Bez toho nemůžete dvoudenní závody zvládnout. V sedmiboji se může vždy něco pokazit, ale dá se to taky napravit. Proto je třeba zůstat nad věcí.

Znamená to, že jste flegmatická?
To rozhodně ne! (směje se) Svou cholerickou stránku si ale většinou nechávám jen do závodu. V běžném životě mě jen tak něco nerozhází.

Cholerická stránka vám jistě pomůže ještě k rychlejšímu běhu. Jak je to ale v technických disciplínách? Chováte se při nich jinak?
I ve výšce a dálce je to hlavně o rychlosti a výbušnosti. Jedině při osmistovce nemusíte mít výraznou dynamiku.

Tedy, čím větší naštvání, tím vyšší výkon?
Ne, ne, ne! (směje se) Před závodem je dobrá určitá nervozita, ale vyložený vztek mě většinou nikam neposunul. I když občas to zafunguje.

Máte nějaké vlastnosti, které vás sportovně brzdí?
Určitě by se nějaké našly. (přemýšlí) Ne, že bych byla nějaký hloubavý typ, ale v tréninku občas vymýšlím, co se mi nelíbí a kecám do toho trenérovi. Bylo by lepší, pokud bych to nedělala. Přeci jenom už ale nejsem ta dorostenka. Musím už umět říci, co mi vyhovuje a co ne. Potom hledáme společný konsenzus.

Přepadne vás někdy lenost? Ze své pozice nechápu, jak můžete po první disciplíně pokračovat.
Neřekla bych lenost, ale vyčerpání. Před dvoustovkou občas přijde únava, a to je pak těžké dokopat se k dalším výkonům. Je to dřina, ale vybrala jsem si ji sama.

Jedním z vašich atletických mezníků byl jistě přestup do Kladna. V čem vám pomohl?
Do té doby pro mě byla atletika pouze koníčkem. Rozhodovala jsem se, jestli se jí mám zabývat nebo zůstat na osmiletém gymnáziu. Pak jsem se ale rozhodla a začala na Kladně trénovat pětkrát týdně, někdy i více, jelikož přišly na řadu dvoufázové tréninky.

Byl na Kladně nějaký kouč, který vás výkonnostně výrazně posunul?
Ano, Víťa Rus. To je člověk, kvůli kterému jsem na Kladno šla. Netrénovali jsme tolik jako ostatní, kteří jak na běžícím pásu přidávali v juniorech osobáky, ale občas byli taky zadření. Pozitivní pro mě je, že mě nezadřel. Zlepšuji se proto až teď. A ne, že bych měla v juniorkách svůj vrchol.

Jak nesli na Kladně váš přechod do USK Praha?
Já si myslím, že v pohodě. Chtěli, abych za ně závodila déle. Což se mi povedlo ještě dva roky. Pak už mi ale bylo naznačeno, že by bylo dobré, abych vedle tréninku USK také reprezentovala.

Vy jste to brala jako nutný posun?
Ano, jelikož Víťa Rus trénuje pouze na sportovním gymnáziu. Už jsem všechny přerostla, byla jsem nejstarší, chodili mladí, ještě mladší a já se už mezi nimi cítila hloupě. V Praze jsem naopak byla nejmladší, což mě hned potěšilo. (směje se)

V čem to v USK bylo jiné?
Ve všem. Na Kladně jsem rozdíly neviděla, ale tady je to jasné. Zaprvé je všechno o penězích. Na Kladně by mě atletika neuživila. Musela bych si najít práci. V USK dostávám plat, mám ubytovnu, mám tu lepší regeneraci, fyzioterapeuty. I nějaký lékař se dá domluvit. Mohu se věnovat jen sportu.

Trénujete zde víc?
(směje se) Ano, trénuji. Největší šok pro mě nastal ve chvíli, kdy jsem přišla z Kladna, kde se moc neběhalo, šlo o takový mladý trénink a najednou jsem běhala s pořádně rychlýma holkama. I posilovna se změnila. Trenér Ptáčník sází právě na ni. To mně vyhovuje, jelikož jsem silovější typ závodnice.

Jak složitý vztah probíhá mezi ženou závodnicí a mužem trenérem?
Můj trenér je flegmatik. No, on je trochu cholerik, ale skrytý, umí se ovládat. Když je mu nejhůře, tak si jde někam zakouřit a vrátí se naprosto v pohodě.

Potřebujete mít vedle sebe autoritu nebo toužíte po diskusi?
Asi mám ráda obojí. Pokud je v určitých chvílích trenér přístupný diskusi, tak je to dobré. Pak ale musí říci: „hele, jdeme!"

Jedete na víceboj. Poznáte před ním, že to bude dobré?
Trenér se kasá, že to pozná, i když jsem teď na Kladně překvapila. Takový výkon taky nečekal. Já to většinou moc nevnímám. Mohla bych dospět k tomu, že je to špatné a mohla bych tomu podlehnout. Krátce před závodem měříme úseky a já se ani neptám, jaké jsem měla časy. Prostě to nechci vědět.

Říkala jste, že zrovna nemilujete běhy a sedmiboj začíná závodem na 100 metrů překážek. Jak se na něj těšíte?
Nemohu říci, že bych se vyloženě těšila. Jde o disciplínu, která mě moc nejde. Přijde vždycky určitý stres. Ne tak hrozný, jak při osmistovce, ale je to taková ta nervozita, jestli nezakopnu, neupadnu. Sedmiboj by hned skončil.

Posléze je na řadě výška a koule. Tyto disciplíny máte raději?
To ano, na druhou stranu jsou to ale technicky hodně náročné disciplíny. Tedy je to opět o překvapení. Pokud vyjdou překážky a výška, tak už to většinou není kde zkazit. Na kouli můžete pohořet, ale neztratíte tolik bodů, to ve výšce je každý centimetr znát.

Je koule ta správná disciplína pro ženy? Narážím na koulařky mého dětství stráveného v socialismu.
No tak my házíme čtyřkilovou koulí a na to nemusíme vypadat robustně a taky neházíme dvacet metrů. To kluci to mají horší, sedmikilová koule dá zabrat.

Poté jdete na dvě stě metrů a následuje odpočinek. Jak ho trávíte?
Většinou jsem po dvoustovce tak vyčerpaná, že si dám nějaký regenerační drink, jdu na masáž, dám si večeři, je půlnoc a já jdu spát a nic neřeším. Teď na Kladně se skončilo dřív, tak jsem šla do lesa objímat stromy (směje se) a nabírat energii.

Druhý den zahajujete dálkou, kterou máte ráda. Nebo se mýlím?
Já ji ráda mám. Ve víceboji je to ale natolik zrádné, že na ni máte jen tři pokusy. Pokud nezaložíte první, jste nervóznější, pak ani ten druhý a je to pěkný průšvih. V té době na mě není moc hezký pohled, přemýšlím, jestli posunout odraz dozadu, musím ale skočit daleko. No, nikomu bych to nepřála.

Říká se, že je oštěp o technice.
To je taková zvláštní disciplína. S technikou se perou i profesionální oštěpaři, kterým to najednou létá třeba o deset metrů méně. My máme opět jen tři pokusy. Navíc nemáme tolik času ho trénovat. Například já si loni „urvala rameno", takže ho vůbec netrénuji. Všechno je pro mě překvapení. Přijdu, pokusím se hodit a koukám, jak to jde. Je to opět o nervy. (směje se)

Pokud cítíte dobrý výkon, těšíte se na osmistovku?
Nikdy! Ani když bojuji o osobák. Nevadila mně snad jen nyní na Kladně, kde jsem měla takový náskok, že bych český rekord udělala, i kdybych to „došla". Jinak je to osm set metrů pekla.

Máte po dvou dnech vůbec sílu slavit?
Jak kdy, pokud je co, tak oslava člověka dobije. Hlavně se musím jít pořádně najíst. Po dvou dnech hladovění jsem schopná sníst tři večeře za sebou. Teď jsem šla ale hodně do sebe, nepiji alkohol, nejím sladké, takže je to taková oslava o vodě. (směje se)

Podléháte vlastenectví? Máte pocit, že běžíte za Českou republiku?
Mám, pokud navléknu reprezentační dres, tak si řeknu, že na stadionu nejsem jen za sebe, ale že běžím i za české fanoušky.

Na Kladně jste si udělala osobní rekord 6460 bodů. Vládne s ním spokojenost, anebo máte plány na vyšší známku?
Každý rok nám na středisku vrcholového sportu předají plán, který bychom měli splnit. Já tam měla 6400 bodů, tedy jsem překročila. Můj cíl ale míří k mistrovství Evropy. Výkon na Kladně je hezký, ale uspět musím v Curychu.

Co si pod tím mám představit?
Nejhůře bych chtěla skončit v první šestce. Uvažovala jsem i o medaili. Letos šly ale mé soupeřky nahoru. Nic ovšem není dopředu nemožné.

Cítila jste na Kladně rezervy?
Ano, byly tam. Myslím si ale, že ne moc veliké. Tak uvidíme, jestli se to dá lépe poskládat.

Nebojíte se, že ta pravá forma přišla předčasně?
Toho se bojíme vždycky. Říká se, že kdo má formu v květnu, tak ji nemá ve chvíli, kdy ji má mít. Nicméně já si myslím, že nebyla má forma ještě dostatečně doladěna a bude gradovat až teď.

Kdo patří do okruhu vašich největších soupeřek?
Je tam hlavně Britka Katarina Johnson-Thompson, která je hodně dobrá dálkařka, umí skočit 196 centimetrů do výšky a je hodně rychlá. Pak jsou tam Němky, Holanďanky. Nechci na nikoho zapomenout, ale je jich dost.

Jaké jsou mezi vámi vztahy?
S někým se bavím více a s někým méně. U mě je to ale o tom, že mě sráží jazyková bariéra. Anglicky se sice domluvím, ale nijak slavně. To některé další taky. Když se pak potkají dvě, které si nerozumí, tak si moc nepokecají. Mezi sedmibojařkami vládne dobrá atmosféra, ne rivalita za každou cenu. Roztleskáme si rozběh, povzbudíme se.

V minulosti vás často srážela zranění. Jak jste na tom nyní?
Neznám vrcholového sportovce, který by o sobě řekl, že je zdravý. Já mám odoperovaný jeden hallux (vybočený palec nohy), začíná mě bolet na druhé noze. Pobolívají mě achilovky a rameno. To jsou ale taková bebíčka, která mě nezastaví.

Apropo, myslíte už někdy na letní olympiádu 2016 v Riu?
Ano, to je pro mě taková meta, kam bych se chtěla dostat. Po ní zvážím, co dál, jestli třeba budu mít dítě nebo budu ještě pokračovat.

Autor: David Nejedlý

18.7.2014
SDÍLEJ:

SERVIS

Bankovnictví a finanční služby - Fakturantku/administrativa 20 000 Kč Práce na pozici fakturantky v menší přepravní společnosti + administrace dokumentů spojených s přepravou a provozem, znalost cizích jazyků anglicky a ruský . Výhodou bude, pokud budete umět práce s ekonomickým programem Pohoda. Místo pracoviště: Za zastávkou 373, Praha - Dolní Měcholupy . Plat: 25.000 - 30.000 Kč/měsíc. Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 30 000 Kč Ostatní pracovníci v oblasti prodeje nabídkový specialista čerpadel. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 50000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Znalost AJ na komunikativní úrovni, základy AutoCAD, ŘP skupiny B, znalosti v oboru vodního hospodářství a technologie čerpadel výhodou. Pracoviště: Hidrostal bohemia s.r.o., Pražská, č.p. 462, 252 29 Dobřichovice. Informace: Jindřich Vimr, +420 226 804 413,605 214 753. Ochrana a ostraha - Ochrana a ostraha Pracovník ostrahy 13 500 Kč Pracovníci ostrahy, strážní Vrátní. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč, mzda max. 14500 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Místo vhodné pouze pro OZP - vymezená chráněná pracovní místa, , Zaměstnanec bude vykonávat práci na pozici vrátný., Náplň práce:, kontrola příchodů a odchodů zaměstnanců a dalších osob, výdej klíčů, obsluha pultu EZS, EPS a CCTV, evidence návštěv, řešení mimořádných situací v objektu, přebírání pošty a její třídění dle požadavků, obsluha telefonní linky a přesměrovávání hovorů., Požadavky:, osvědčení o profesní kvalifikaci - strážný, čistý trestní rejstřík, zdravotní způsobilost, spolehlivost, samostatnost, dobrou fyzickou kondici, chuť pracovat, uživatelská znalost MS Office a práce s počítačem, základní znalost AJ, , Pracovní doba: , 12 - ti hodinové směny, , Nabídka:, 90 - 95,- Kč na hodinu , Zázemí stabilní společnosti , Možnost profesního i platového růstu , Zajímavý motivační program. Pracoviště: Discret ts s.r.o. - sezemická, p 9, Sezemická, č.p. 2757, 193 00 Praha 913. Informace: Martin Maršovský, +420 777 155 283. Řemeslné práce - Instalatér - topenář 25 000 Kč Instalatér Instalatér Přijmeme instalatéry - topenáře na HPP nebo na ŽL. Je možná spolupráce i s montážnimi skupinami. Práce v bytové a průmyslové výstavbě. Práce pouze v Praze a okolí. Nástup možný ihned.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trénink české fotbalové reprezentace
5

Pozor na polské dravce v útoku. Čeští fotbalisté chtějí navázat na říjen

Sparta - Mladá Boleslav 3:5.
7

Mladá Boleslav srazila Spartu z čela tabulky

Trenér pražských Lvů Pomr: Mentální kouč mě za projev chválí

/ROZHOVOR/ Jsou série těžší a lehčí. Nikdo ale dopředu neurčí, jak dopadnou. Po zápasech s týmy z horní poloviny tabulky poměří Lvi Praha síly s papírově slabšími. Na devátý celek volejbalové extraligy čekají postupně desátá Odolena Voda, dvanácté Benátky, osmý Zlín a jedenáctá Ostrava. Až v sobotu krátce po 18 hodině prosviští lužinskou halou první míč duelu s Aerem, u lavičky domácích bude odhodlaně postávat trenér Tomáš Pomr. V srdci víru ve své svěřence, v zádech podporu publika i mentálního kouče. Ale nepředbíhejme…

Raketová žena Kubáňová: Spousta lidí se diví, že squash chybí na olympiádě

Je mistryní světa v racketlonu, který kombinuje tenis, squash, stolní tenis a badminton. Pouze jeden z těchto sportů chybí na olympijských hrách. Ano, jde o squash, ve kterém Zuzana Kubáňová je zároveň domácí mistryní za rok 2017. „Mrzí mě to, právě squash patří k nejkomplexnějším sportům na světě. Určitě by si zasloužil být zařazen do programu olympiády,“ říká Kubáňová.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT