Bez nadsázky se dá říct, že Praha je městem rekordům zaslíbená.

Dvořákovi utekl primát

A co rekord, to originální příběh. Od Emila Zátopka, který několik ze svých rekordů běžel na rozkaz vojenských nadřízených, až po Tomáše Dvořáka, jenž dosáhl v desetiboji při Evropském poháru 1999 na Strahově součtu 8994 bodů.

Jen těsně mu utekla magická devítitisícová hranice. Tu pak o dva roky později zlomil v rakouském Götzisu jeho tréninkový kolega Roman Šebrle. „Měl jsem rekord na dosah, ale nepovedlo se to o pár bodíků. Prokaučoval jsem to ve všech deseti disciplínách, ale nejvíc v té poslední desáté," přiznal tehdy Dvořák, který dobíhal závěr patnáctistovky ve zdánlivě volnějším tempu.

V Praze zářil Bubka i Simeoniová

Jeden ze svých mnoha rekordů (603 cm) vytvořil na Strahově legendární tyčkař Sergej Bubka. Východní Němka Irina Meszynskiová hodila diskem 73,36 m při mítinku Družba, který měl atletům socialistických zemí nahradit bojkotované OH 1984 v Los Angeles.

Na stejném stadionu se to podařilo třem atletkám při mistrovství Evropy 1978. Postaraly se o ně italská výškařka Sara Simeoniová výkonem 201 cm a dvě reprezentantky SSSR. Tatjana Zelencovová vyhrála 400 metrů překážek za 54,89 a Vilma Bardauskieneová, která v kvalifikaci dálky překonala jako první žena světa metu sedmi metrů. Litevka tehdy doletěla na značku 709 cm.

Polka přišla o rekord i kariéru

Zajímavý příběh se váže k rekordu, který vytvořila 9. července 1965 při Memoriálu Evžena Rošického časem 11,1 Polka Irena Kirszensteinová. Původně byly totiž rekordmanky dvě. „Stejného času dosáhla i její krajanka Ewa Klobukowská, ale v roce 1967 byla vyloučena ze soutěží žen a o tři roky později byly všechny její výkony zrušeny," sdělil Deníku atletický statistik Milan Urban.

Podle chromatinového testu byla totiž Klobukowská prohlášena za muže. Později však byl sextest v jejím případě označen jako nespolehlivý a nepravdivý. Po letech všechny pochybnosti sama vyvrátila. Vdala se a porodila syna. Omluvy a rehabilitace se ovšem nikdy nedočkala…

Jako na běžícím pásu 

Bývalá gymnastka Daniela Bártová byla v devadesátých letech jednou z prvních propagátorek ženského skoku o tyči a světové rekordy tehdy překonávala jako na běžícím pásu.Za svou kariéru jich vytvořila sedmnáct a osm z nich bylo halových. Právě dva – 420 cm (24. 1. 1996) a 443 cm (14. 2. 1998) - skočila v pražských přetlakových halách. Kdy se Praha dočká dalšího rekordu?

close Rekordy v Praze. Infografika. info Zdroj: Redakce zoom_in