Michale, s jakými pocity trávil svátky kapitán posledního týmu extraligy?

Potěšilo mě, že jsem si trochu odpočinul. Volejbalové pocity byly samozřejmě horší než v minulých sezonách. Čekali jsme, že bychom se mohli prát o play-off, i když už jsme věděli, že nám posily vlivem různých vnějších aspektů nemohou pomoci a všechno zůstane na těch, co zbyli z loňského kádru a na juniorech.

Nenapadlo vás, že máte dobrou práci a nemáte zapotřebí prát se o záchranu s pokolikáté oslabeným týmem?

Ne, snažím se vše zkombinovat, abych neodbýval práci, mohl trénovat co nejvíce a byl platným hráčem týmu. Volejbal beru jako skvělou zábavu, v podstatě relaxaci po práci.

Civilní zaměstnání vám dává finanční nezávislost na volejbalu?

Dalo by se to říci.

Kolik času vám 'bere' sport?

Obchodování na burze je pro mě prací na plný úvazek, k tomu mám poloviční úvazek v ČZU.

Vrcholový volejbalista trénuje cirka osmkrát týdně. Co vy?

V průměru se zúčastním zhruba poloviny tréninků, všech odpoledních. Absolvuji extraligové a pohárové zápasy.

Neměl byste za podobné konstelace uvažovat spíše o druholigovém volejbalu?

Samozřejmě jsem už podobně uvažoval. Nabídky od ČZU ale stále dostávám. Partnerka je nyní ve Spojených státech amerických, volný čas jsem chtěl vyplnit něčím smysluplným. Hrát v ČZU mě naplňuje a baví. Všechno další je otázka pro vedení.

Asi máte ke klubu vztah?

Veliký, do ČZU jsem přestoupil jako junior, když jsem šel do Prahy na vysokou školu. Mám vztah ke klubu, městu, v jeho centru jsem si našel dobrou práci. Nechtěl jsem proto nikdy nikam přestupovat.

Před dvěma sezonami jste byl hráčem na hraně, více času trávil ve čtverečku pro náhradníky než na hřišti. Necítil jste křivdu?

Na postu přihrávajícího smečaře jsme byli dva. Více prostoru dostával a lepší formou se prezentoval zkušenější a tehdy stoprocentně stabilnější Martin Böhm. Na plac jsem se přesto dostal, s Martinem jsme si fandili. Křivdu jsem nikdy nepociťoval, tím spíš, že jsem v té době dokončoval studia, začínal v nové práci a volejbalu se nevěnoval na sto procent.

S příchodem brazilského kouče Rafaela Petryho jste se stal vůdčí osobností týmu. Výzva?

Ano, nespojoval bych vše pouze s příchodem nového kouče, ale hlavně s odchodem Martina Böhma do Příbrami a dalšími hráčskými změnami. Tým se začal budovat. Měli a máme výborné středové hráče, loni zářili Donovan Džavoronok na smeči, nahrávač Matyáš Démar, univerzál David Kuboš. Postavila se základní šestka a s tou se pracovalo.

Když přijde k týmu brazilský kouč, dají se čekat věci. Jaké?

Jednalo se pro nás o velikou změnu. Všechno bylo hodně rychlé, objevily se nesrovnalosti okolo odchodu bývalého trenéra Jana Maliny. Rafael Petry určitě nepatří mezi špatné kouče, bylo otázkou zvyku, kdy se zažije nový styl trénování, koučinku při zápasech a podobně.

Co se skrývá pod termínem nový styl trénování?

Pan trenér jistě přinesl nové druhy cvičení. Na druhou stranu mělo ČZU štěstí, že v něm vždy působili trenéři, kteří sledovali trendy a uplatňovali je na hřiště. Obměny jsou přesto zajímavé, do přípravy se aplikovaly různé cvičební pomůcky. Fyzička vzniká také trochu jinak.

V čem spatřujete rozdíly v koučinku?

Jan Malina je výborný kouč, trénoval juniorské národní výběry, vychoval spoustu skvělých hráčů. Dlouhá léta pomáhal tvořit mládež v ČZU, podílel se na řadě juniorských a kadetských titulů. Jde o hodně klidného člověka. Svou povahu přenášel také na hřiště. Rafael Petry je impulsivnější, okolí více burcuje.

Prospěla mladíkům ráznější ruka?

Na tuto otázku nejsem schopný odpovědět. Někomu prospěla, jinému třeba ne. Někdo chce klid a druhý potřebuje vyburcovat.

Jak jste na tom vy?

Osobně se řadím do sorty hráčů, kterým je to jedno. Pohoda i vzruch by měly být vhodně vybalancované. Trenér by měl být oporou lavičky, zdobit by ho měl nadhled, nemá se nechat strhnout hrou. Pokud volejbalisté usínají na hřišti, měl by na ně zakřičet.

Prozradíte nám způsob, jakým komunikuje kapitán s brazilským trenérem?

Komunikace probíhá samozřejmě anglicky. Diskutujeme spolu často, letos hlavně o našem přístupu ke hře a trénování. O tom, v čem jsme nejistí, čím přesyceni.

Loňská sezona dopadla pro ČZU nad očekávání. Šesté místo po základní části, čtvrtfinálová prohra 1:4 s nadupaným Karlovarskem. Čím to?

Šlo nesporně o úspěch, loni jsme hráli pěkný a bojovný volejbal. Úspěch byl v agresivitě, správném řešení herních situací. Ani letos nehrajeme špatně, malý krůček nám ale vždycky chybí. Do koncovek se dokážeme dostat, neumíme je ale vyhrát.

Schází síla individualit?

Možná. Potřebovali bychom ještě jednoho útočícího hráče.

Takového jakého jste loni našli v Donovanu Džavoronokovi?

Určitě šlo na útoku o silného hráče, který dovedl rozhodnout zápasy.

Skončila sezona a on odešel, stejně jako nahrávač Matyáš Démar. Kolikátý odchod ústředních opor. Co jste si říkal?

Nic. Filozofie klubu je o tom, že vychovává mladé hráče. Což se mu daří. Bohužel nejsou prostředky udržet je. Nikdo se nemůže divit, že mladí volejbalisté s velikou perspektivou chtějí odejít do světa. Jde o naši malou přirozenou evoluci.

Po dalších odchodech ztrácíte motivaci, nebo ji získáváte?

Věci neberu pesimisticky, klub, jeho vedení, základna má potenciál, abychom každou sezonu vytvořili tým na extraligové úrovni.

Před sezonou se opět hovořilo o play-off. Neměli jste příliš velké oči?

Ne, rekapituloval jsem si v hlavě podzim a našel osm bodů, které jsme zbytečně ztratili. Pokud bychom je měli, usilujeme o play-off. Cíl tedy přehnaný nebyl.

Pokud se podíváme na výsledky, zjistíme, že jste venku získali jediný bod. Vyhrát na palubovce soupeřů je o zkušenosti?

Máme hodně kolísavé výkony. O prostředí výsledky nejsou. Dokážeme zahrát dobře a špatně doma i venku. Musíme se stabilizovat, dokázat hrát konzistentně po celou dobu setů. Pak teprve porazíme ty, co máme a alespoň potrápíme lepší celky.

K prvnímu duelu jste nastoupili 22. října a 12. prosince poprvé (a naposledy) vyhráli. Co jste si říkal, po dlouhou čekací dobu?

Samozřejmě šlo o složité období. Na tým dopadla deka. Měli jsme těžký los, nedokázali se chytit. Šňůra porážek se podepsala i na relativně lehkých zápasech, při kterých jsme věděli, že máme zvítězit. Jenže jsme nevedli, snažili se o to více a nic nám nešlo. Pokud bychom na začátku sezony urvali nějakou výhru, všechno by bylo jinak.

Tým se musel sžít s novým nahrávačem. Vyhovuje vám Jakub Sobek?

Kuba je fajn kluk, dobrý nahrávač s potenciálem. Student vysoké školy, který o volejbalu hodně přemýšlí. Všechno nám s ním relativně klapalo od začátku. Může jít o stejný případ, jako byl Matyáš Démar, který přišel z Liberce, kde dělal dvojku. V ČZU dostal příležitost, dřel, až se z něj stala opora, jež si svými výkony zasloužila angažmá ve Francii.

Matyáš Démar se v první sezoně hledal.

Naše souhra v základní části tehdy nebyla stoprocentní, v play-off už byl ale skvělý, stejně tak po celou dobu druhé sezony. Kuba by mohl jít jeho cestou.

Musí se nahrávač přizpůsobit týmu, nebo je vše naopak?

Nahrávač se snaží vyhovět smečujícím hráčům. Platí to ale i opačně.

David Kuboš vstupuje do druhé sezony na univerzálu. Už v něm cítíte podobnou jistotu, jakou oplýval reprezentant Finger?

David byl vždycky dobrý hráč, měl smůlu, že za Michalem Fingerem nehrál. Bylo to logické, Michal je jednou z největších nadějí českého volejbalu. Po jeho odchodu dostal David příležitost, které se chopil bravurně. Jen chvíli loni hledal jistotu, pak se stal tahounem a letos v úvodu dokonce vévodil extraligovým statistikám. Bohužel ho na chvíli zastavilo zranění kotníku, což je jednou z příčin, proč máme jen šest bodů.

Když jdete večer spát, nebudí vás ze snu duel v Ústí? Prohráli jste ho v koncovkách 1:3 a nasměrovali se na dno tabulky.

Šlo o zlomový zápas. Což jsme všichni věděli a jeli do Ústí s tím, že musíme za každou cenu vyhrát. Možná jsme podlehli vlastnímu tlaku, možná se jen špatně vyspali. Hra nám nešla, trápili jsme se. V Ústí se hraje špatně, má atypickou halu, výraznou podporu diváků. Zvítězit jsme ale měli, třeba ve druhém setu jsme vedli 23:20 a nedokázali uspět. Což je fatální. Pak vzniknou podobné problémy.

Z rozhovoru vyplývá, že máte kvalitního nahrávače, univerzála, blokaře, sice málo smečařů, ale dobrých. Na vašem kontě ovšem vidíme jen šest bodů. Kde je chyba? V trenérovi? Uvítal byste nového?

V současné době je všechno hlavně o nás hráčích. Každý z nás nese svou část viny.

V čem cítíte svůj díl?

Nejsem stabilní, jako jsem byl například v loňské sezoně. Asi je to způsobeno tím, že málo trénuji. Úlevy dostávám přeci jen už tři roky po sobě.

Dal jste si do nového roku předsevzetí - budu více trénovat a vrátím se do staré formy?

Každý z nás hráčů by měl dát volejbalu daleko více. Nejde jenom o účast na trénincích, ale o zodpovědnost ke hře. Chce to, abychom řešili některé jednoduché herní situace tak, jak jsme byli zvyklí už od juniorů či v loňské sezoně. Koncentrovali se po celou dobu zápasu, nedopláceli na bodové výpadky, které nás stojí vítězství.

Co se dá se sezonou udělat?

Hodně, čeká na nás ještě deset utkání, extraliga je vyrovnaná. Netvrdím, že jsme schopni porazit každého, rozhodně ale najdu spoustu týmů, které můžeme přehrát a nasbírat tolik bodů, abychom se pohybovali na hranici play-off.

Nebojíte se trojlístku SG Brno, Dobřichovice a Nymburk, tedy vedoucích mužstev druhé nejvyšší soutěže?

Případnou baráž bychom měli vyhrát. Jsem přesvědčený, že se nás nebude týkat. Několik let po sobě jsme hráli play-off a vyrovnaně s výbornými celky. Letos máme horší sezonu, všechno se ale jistě dá brzy do kupy a nejpozději v příští sezoně opět zaútočíme.

Uniqa extraliga – výsledky Pražanů

ČZU – Brno 1:3 (-24,-13,23,-17), Karlovarsko – ČZU 3:0 (17,20,19), ČZU – Benátky na Jizerou 2:3 (23,-17,22,-18,-10), Kladno – ČZU 3:2 (20,19,-23,-23,13), ČZU – České Budějovice 0:3 (-19,-16,-16), ČZU – Zlín 0:3 (-22,-27,-17), Odolena Voda – ČZU 3:0 (23,23,23), ČZU – Ostrava 2:3 (16,-22,-22,22,-6), Liberec – ČZU 3:0 (15,16,15), ČZU – Příbram 3:0 (22,24,21), Ústí nad Labem – ČZU 3:1 (18,27, -14,32), Brno – ČZU 3:1 (23,20,-22,11).

1. České Budějovice 12 10 2 0 0 36:8 34
2. Liberec 12 9 0 2 1 31:15 29
3. Karlovarsko 12 7 1 2 2 30:15 25
4. Brno 12 6 3 0 3 28:19 24
5. Zlín 12 5 1 1 5 22:23 18
6. Odolena Voda 12 4 2 1 5 24:23 17
7. Benátky nad Jizerou 12 4 1 3 4 23:24 17
8. Příbram 12 3 3 0 6 20:27 15
9. Ostrava 12 3 2 1 6 20:26 14
10. Kladno 12 1 2 4 5 20:31 11
11. Ústí nad Labem 12 1 1 1 9 11:33 6
12. ČZU Praha 12 1 0 3 8 12:33 6