Od sezony 2007/08 platí v nejvyšší české florbalové soutěži několik pravidel. Hraje se s balonkem, florbalkami, mezi mantinely, na hřišti stojí dvě branky a Jiří Curney. Není tedy divu, že právě jemu patří téměř všechny myslitelné rekordy (kromě počtu zápasů, jimž vévodí legendární brankář Tomáš Kafka, pozn. red.). Během prvního říjnového pondělí navíc před kamerami ČT sport zakulatil „Karas” celkový počet svých tref v Livesport Superlize na rovných šest set. „Věděl jsem, že nějaké milníky se blíží, ale když jsem se to dozvěděl, tak jsem byl trochu zaskočený, že se něco takového stalo. Je to pro mě velké překvapení. Naštěstí příjemné a pozitivní,” usmívá se zkušený harcovník, který ale na konci uplynulé sezony nečekaně vypadl ze hry a dlouho se pral s vážnou nemocí.

Šest set branek v součtu základní části, play-off a play-down je fantastické číslo. Zmíněný milník je významný a poměrně unikátní i v rámci českého sportu obecně. „Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Vůbec nevím, jak porovnání s ostatními populárními sporty. Je jasné, že ve fotbale těch gólů tolik nepadá, a nejsem si jistý, jak je to třeba v porovnání s hokejem, který má za sezonu více zápasů. Každopádně každý milník potěší, i když už to tolik nehltám, ale když to přijde, tak bych lhal, kdybych řekl, že z toho nemám radost,” míní florbalová legenda.

Pro porovnání se zmíněným hokejem a extraligou, která se hraje od sezony 1993/94, tak její čtyři nejlepší střelci v historii Viktor Hübl, Petr Ton, Petr Sýkora a Viktor Ujčík nastříleli lehce přes 380 branek. I z tohohle pohledu se jedná ve vašem případě o neuvěřitelné číslo.

Ty jo, to jsem nečekal. Upřímně jsem si myslel, že se bude jednat o vyšší čísla, protože vím, že ti kluci, kteří hráli v extralize řadu let, byli schopni nasázet hodně gólů za sezonu. Nikdy jsem to nezkoumal a nesrovnával a popravdě jsem teď celkem překvapený a o to víc si nyní svého milníku vážím.

Zdroj: Česká televize

K vašemu číslu se přiblížíme srovnáním s legendárním Jaromírem Jágrem, který nastřílel v NHL dohromady 844 gólů. I když je samozřejmě hodně těžké a možná až moc ambiciózní porovnávat naší florbalovou superligu a jednu z nejslavnější sportovních lig na světě.

Je to nádherné číslo. Na něj mi chybí ještě přes 200 gólů, což je ještě hrozně daleko, takže tenhle rekord asi Jardovi nechám (smích). Rozhodně je to ale krásné číslo, protože všichni víme, jak je NHL náročná a co všechno musí hráči obětovat, aby se v ní podobně jako naše největší hokejová legenda úspěšně prosadili. Samozřejmě, i když florbal bývá často s hokejem srovnáván, tak si přiznejme, že je to jiný sport. U nás padá více branek, hokej má zase více zápasů a není snadné v takové porci sypat gól za gólem.

Svou 600. branku jste vstřelil v televizním zápase proti Bohemians. Myslíte, že kdybyste před utkáním věděl, že vám, v uvozovkách, hrozí tenhle milník, že byste byl trošku nervóznější, nebo byste to vůbec neřešil?

Tahle varianta, která se udála teď, kdy jsem se to dozvěděl, až když jste mi psal s žádostí o rozhovor, je z principu lepší, protože mně se párkrát stalo, že když mi všichni předhazovali, že mi chybí k nějaké metě pár bodů, tak ať člověk chce nebo ne, tak vždycky to má v hlavě a nejde se toho zbavit. Zbytečně jsem se k tomu pak podvědomě upínal a nepovedlo se mi to „hned”. Čili to, že jsem o tom vůbec nevěděl, je pro mě ideální.

Takže až se zase bude blížit další milník, tak to máme tutlat do té doby, dokud jej nepřekonáte a nepřijde vám od nás zpráva?

Je to tak. Máme to od teď takhle nastavené. Pokud se mi povede ještě něco překonat, tak mi vždycky napíšete zprávu a uděláme rozhovor (smích).

Litvínovská Verva v domácím zápase s pražskou Spartou.
Po Pastrňákovi vyprodala litvínovský zimák Sparta. Rozjeté Vervě podlehla 2:4

U vás je posouvání milníků, respektive rekordů, už nějaký ten čas na denním pořádku…

Pro některé lidi už to musí být nuda. (usmívá se) Pro mě ale ne. Už mi taky není dvacet a vím, že nebudu sbírat nějaké nesmysly bodů za sezonu. Každopádně mě florbal pořád baví a dokud budu hrát, tak mě bude bavit i překonávání podobných met.

Aktuálně se blížíte k dalším milníkům. Řekli jsme si, že vám je radši nebudeme říkat, ale máte vy nějaký svůj bodový kariérní cíl, kterého byste rád dosáhl?

Jestli mám jeden říci, tak je to tisícovka bodů v základní části. Neříkám, že se k tomu nějak zvlášť upínám, ale samozřejmě je to nějaký nějaký strop a něco, co mi bliká v hlavě. Dá se říct, že je to blízko a zároveň strašně daleko, protože bodů mi chybí pořád strašně hodně a je mi jasné, že nebudu hrát dalších deset let. Kdyby se to však podařilo, tak by to bylo, alespoň pro mě, úžasné číslo.

V uvozovkách jsme teď slyšeli takové naznačení dalšího vývoje vaší kariéry? Tisícovka a konec?

To nevím. Tohle říkat nechci, protože to nevím. Můžu říci, že skončím, až dosáhnu tisíc bodů, což může být za nevím kolik let, a já na to v té chvíli třeba už nebudu mít výkonnost. Může to tak třeba být, ale může přijít jiná výzva, jiná motivace nebo může přijít můj konec z jakýchkoliv důvodů o mnoho dřív. Čili to takhle nemám explicitně postavené, že tisíc a dost.

Fotbalisté Admiry jedou po třech výhrách a jedné remíze k derby na Motorlet.
Pražský fotbal o víkendu: Kdo, kdy, kde a s kým?

Vaši největší superligoví pronásledovatelé jsou Tom Ondrušek a Marek Vávra z Chodova. Sledujete, jak se jim daří ohledně toho, že mohou v budoucnu některé vaše rekordy pokořit?

Teď jsem koukal, že „Mini” (Marek Vávra) i Tom také překonali nějakou metu, takže tomu člověk neunikne, ale není to tak, že bych to sledoval nějak hodně. Každopádně oba dokazují, že jsou výborní hráči. Klobouk dolů před nimi, protože těch bodů mají taky hodně. S Tomem jsem občas v kontaktu, občas si napíšeme a pogratulujeme si. Vím, že jsou za mnou, ale nevím z hlavy, jaký mají přesně náskok. Jestli to není deset bodů, tak jsem v klidu. (smích)

Jak u které disciplíny. Obecně je to rozpětí zhruba dvou až tří set bodů.

Samozřejmě, oba dva jsou mladší a mohou tak hrát déle než já. Když mě překonají, tak se svět nezblázní. Zažil jsem v životě horší věci (úsměv). Daří se jim, pro Chodov jsou důležitými postavami a když si udrží stálou výkonnost a budou dál dávat hodně gólů jako teď, tak proč ne?

Dosáhl jste skvělých, v rámci českého sportu možná i unikátních, milníků a na další si brousíte zuby. Čemu za to nejvíce vděčíte?

To je dobrá otázka. I díky tomu, co jsem si zažil, tak na prvním místě je to zdraví. To je klíčový faktor. Měl jsem vždy výborné spoluhráče, důvěru trenérů, dostatek času na hřišti, a to všechno jde dohromady.

Chystáte nějakou oslavu? Třeba dort šesti sty svíčkami?

Možná si koupím růže. Šest set růží a dám si je sám sobě. (smích) Vím to teprve krátce a rozhodně nic neplánuji a ani nevím, že by někdo něco plánoval. Nechám se případně překvapit.

V dohrávce třetího kola MOL Cup hostila žižkovská Viktorka na domácím trávníku olomouckou Sigmu.
Žižkov v poháru končí, podlehl Sigmě. Favoritovi byl ale vyrovnaným soupeřem

Je za námi úvodní porce superligových kol. Jak se na začátku sezony cítíte? Protože na vaší bodové produktivitě vůbec není poznat, že jste si prošel před půlrokem tak těžkým obdobím, kdy nebylo vůbec jasné, zda se kvůli Miller Fisherovu syndromu ještě na hřiště podíváte a oblažíte fanoušky svými góly.

Musím říci, že to načasování nebylo ideální vůči konci minulé sezony. Stalo se mi to těsně před play-off. Na druhou stranu to byla výhoda v rámci toho, že jsem měl dost času na to, abych dal tělo zpátky do formy, aby to vyšlo přesně na začátek aktuálního ročníku. Cítím se dobře a vůbec nepociťuji, že bych si prošel tím, čím jsem si prošel. Kromě toho, že si na to občas vzpomenu, tak se jinak cítím fyzicky v pohodě. Dalo to velký kus práce, abych se dostal zpátky na úroveň, na níž jsem byl předtím, než mi byl Miller Fisherův syndrom diagnostikován. Nešlo to během měsíce nebo dvou. Začínal jsem úplně od nuly.

To samozřejmě všichni velmi rádi slyšíme, že se cítíte dobře. Můžete pro čtenáře připomenout vaši cestu? Kdy jste se zapojil do tréninkového procesu?

Snažil jsem se začít na sobě pracovat, co nejdřív to šlo. Už když jsem byl v nemocnici, tak jsem pořád dělal nějaké cviky, ale bylo to strašně málo, protože mi toho tělo ani víc nedovolovalo. Víc jsem se začal rozhýbávat v rehabilitačním centru v Berouně. Reálnou přípravu jsem začal s naším kondičákem Honzou Hejným, který vše fakt dobře načasoval. Řešili jsme to i s trenéry ze Sparty a vyšlo fakt přesně tak, jak mělo. V dubnu jsme začali s lehčími tréninky a postupně jsme přidávali. Měli jsme nastavený plán, který perfektně zafungoval.

Příprava se vyplatila hned na začátku srpna, kdy jste se vrátil do zápasu. V poháru proti České Lípě jste dal gól a měl jste navrch i asistenci.

Tam jsem ještě nebyl úplně stoprocentně fit. Zhruba měsíc předtím jsem pomalu začínal trénovat s klukama v hale. Celý červen jsem s nimi vůbec nebyl na hřišti. V červenci jsem se začal postupně zapojovat s zvykat si zpátky na to tempo a intenzitu. Začátky přípravy s týmem tak nebyly snadné, ale s tím jsem počítal. Věděl jsem, že vše směřuje k tomu, abych byl do startu ligy připravený a mohl klukům pomoci.

Což se povedlo. Cítil jste nějaké zadostiučinění, když jste se nastupoval v prvním kole do duelu s Chodovem, nebo když jste vstřelil první gól Sparty v sezoně?

Když jsem šel na zápas proti Chodovu, tak mi bliklo, že je to můj první superligový zápas od února, ale jakmile se začalo hrát, tak už jsem se soustředil jen na samotnou hru. Nemůžu žít v tom, co bylo. Samozřejmě, gól vám vždycky pomůže, ještě když to bylo v první třetině. Teď už však jedu dál a nechci z toho dělat vědu. Jsem rád, že jsem to těžké období překonal a doufám, že už něco podobného nezažiji.

Prostor střídaček ve fotbalovém areálu ČAFC Praha, kde ke konfliktu došlo.
Skandál v pražském fotbale. Napadení fotografky během zápasu šetří policie

V to my samozřejmě také doufáme. Přinutilo vás to třeba více sledovat svoje tělo? Dovedu si představit, že v sezoně se člověk soustředí hodně na výkon, na tým a občas na tyto věci zapomíná…

Tím, že jsem si zažil to, co jsem si zažil, tak ve mně ta myšlenka, že bych si měl více hlídat své tělo, je. Ale přiznám se, že mi to občas v koloběhu tréninků a zápasů tak úplně dobře nejde. (úsměv) Vím, že bych potřeboval občas i větší odpočinek, ale ono se to líp říká, ale hůř dělá. Nároky sportu na té nejvyšší úrovni jsou neúprosné. Když někde zvolním, tak poté můžu přestat stíhat a může se to propsat na mých výkonech. Snažím se však dávat si na to větší pozor než dřív.

Začátek sezony možná nevyšel Spartě podle představ. Jak úvodní měsíc Livesport Superligy hodnotíte? Hrála svou roli třeba zásadní obměna kádru?

Na Spartě jsou před každou sezonou velká očekávání, ale zmíněná obměna byla celkem výrazná. Přišlo hodně mladých kluků, skládají se nově lajny a budují nové fungující vazby. Navíc se nám nepovedl první zápas, což nám příliš nepomohlo. Vím, že je to taková fráze, ale musíme jít postupně, o to víc se snažit a makat na tom, abychom byli ještě lepší, protože ostatní týmy jsou taky výborné a konkurence je velká. Máme dost malých kluků, kteří věřím, že se budou neustále zlepšovat.

Televizní zápas s Bohemkou, ve kterém jste dovršil jubilejní šestistý gól v superligové kariéře, ostré derby, pro Spartu největší. Vy jste v něm dokázali vyhrát. Dá se říct, že to je pro vás dobrý odrazový můstek?

Doufáme v to. Potkaly se dva týmy, kterým se na začátku sezony moc nedařilo. My jsme je přetlačili o gól, vyhráli jsme a získali pro nás důležité tři body, ale neříkám, že jsme se od něčeho brutálně odrazili. Zkrátka jsme získali jsme tři body, které jsme chtěli, a které se určitě budou počítat. A jestli to bude odrazový můstek? To uvidíme časem. Teď máme Boleslav, čili velmi těžkého soupeře. Každý zápas bude náročný. Určitě se nikdo neporazí sám a nesmíme nikoho a nic podcenit.

Areál fotbalového klubu TJ Březiněves.
Hlasování fanoušků rozhodlo. Areál v Březiněvsi je čtvrtý nejlepší v republice

Zmínil jste Mladou Boleslav, která vás teď čeká o víkendu. Je to váš bývalý zaměstnavatel v jeho řadách jste nastřílel velkou část těch svých 600 gólů. Jak se na tento zápas těšíte a jaká to pro vás bude prověrka?

Nemá smysl si nic nalhávat. Boleslav je v této určitě největší favorit na celkové vítězství. Přivedla skvělé posily, má nového trenéra a dělá všechno pro to, aby získala titul zpátky. Je navíc v úplně jiném rozpoložení než my. Pomalu každému dává deset, patnáct gólů a kluci jsou v trošku jiné pohodě. Rozhodně ale předem nic nevzdáváme. Na utkání se co nejlépe připravíme a pokusíme se překvapit. Bolka je sice favorit, ale rozhodně jí nebudeme chtít dát nic zadarmo.

Kde by mohl být recept na Mladou Boleslav? Čím myslíte, že byste jí mohli zaskočit?

Bolka má tři výborné vyrovnané lajny a vynikajícího gólmana. Bude těžké u ní hledat nějaké skulinky a chyby. Bude to hlavně o nás. Musíme se dívat na sebe a prostě předvést dobrý výkon. V zápase se může stát všechno, což už se v superlize letos ukázalo. Tatran ztrácí, Vítkovice teď prohrály v Lípě, nám se třeba povede přibrzdit Boleslav… Nebo nám naopak třeba taky nařežou, kluci jsou rozjetí, daří se jim dávat hodně gólů a zatím vypadají, že moc chyb nemají. Je těžké něco tipovat, zkrátka uvidíme v neděli.

Jste v kontaktu s některými spoluhráči z Boleslavi, s nimiž jste strávil několik let? Zkoušíte nějaké špičkování?

V kontaktu s nimi jsem, ale hecovačky vůbec neprobíhají. Mají úplně jinou formu a jiné starosti než my, takže jsem spíš potichu. (úsměv)

Autor: Richard Wagner