Úvod nechť je pozitivní. Nový kouč získal v pěti duelech pět bodů, za dvě výhry, jednu remízu a dvě prohry. Jeho předchůdce ve dvanácti pouhých osm. A to Slavia nestartovala proti slabým celkům WHIL Senci, Nitře a Jindřichovu Hradci. Družstvo více bojuje. Hra má tvář. Řezáč hráčky burcuje, stále vymýšlí nová překvapení, variabilně mění obranné systémy, točí hráčky… Sliboval ale větší podporu lavičky děvčatům na hrací ploše. Ta se zatím nekoná. Ostravanky nebo Veselanky po celý zápas svou základní sedmičku povzbuzují, červenobílé působí jako mumie. O poločase duelu s Porubou se celá lavička soupeřek rozcvičuje, slávistky se baví. Zařazení studené hráčky pak může způsobit jediné, zranění.

Největší problémem Řezáče, potažmo celé Slavie je úzký kádr. O gólmankách mluví sám trenér, který po duelu s Porubou říká. „Před utkáním jsem tvrdil, že máme lepší brankařku. To se ale nepotvrdilo.“ Zajímavé je, že ve chvíli, kdy se Lucii Satrapové nedaří, nestřídá. Navíc forma reprezentační gólmanky není o jednom utkání, už přes rok minimálně stagnuje. Řešením slávistického brankoviště by tak mohlo být posunutí talentované Petry Kudláčkové do interligového výběru.

Osa týmu je zřejmá. Tvoří ji zmiňovaná Satrapová, tak trochu náladová kanonýrka Černá s jasnou slabinou v bránění, kapitánka Hana Kutlvašrová, která se však v posledních třech duelech potýká s poklesem formy a na hřišti působí, jakoby jí došly síly. V neposlední řadě pak „veteránka“ Martina Jonášová. Snad jen s ní může vládnout v Edenu stoprocentní spokojenost.

Slavia nemá klasického pivota. To bylo obzvlášť patrné ve střetnutí s Porubou, kde na tomto postu nastupuje reprezentantka Petra Vítková. Jedničkou sešívaného výběru je přeučená levá spojka Lenka Mouleová hrající rok na pivotu. Copak o to v obraně je více než platná, v útoku se ale střelecky hledá. Alternativy nejsou. Trenér Řezáč zkoušel další dvě hráčky, mladičkou Kamilu Vondráčkovou, jenž ale ještě nedorostla kvalit WHIL a „křídlo“ Marii Kvasničkovou, která si vyzkoušela další post, na kterém už nikdy nebude hrát.

Ani křídla nejsou v Edenu v optimálním rozpoložení. Jana Knedlíková podává nejstabilnější výkony. V obraně, zejména té osobní je velice cenná, v posledních dvou duelech se ale neprosazuje v útoku. Prý za to může viróza. Náhrada za ní Adéla Raková, je jen stínem hráčky kdysi bojující o reprezentační dres. Není divu, proslýchá se, že její zájmy nejsou házenkářské a její tréninková účast slabá. Monika Jedličková, před dvěma roky „tajfun z Třebíče“ doplácí na prodělanou nemoc, ale i na paličatost. Nejen brankařky WHIL, ale i autor tohoto článku dobře ví, kam vystřelí. Proto nyní nastupuje více Andrea Königová. Ta prokázala veliký přehled při řešení rychlých brejků. Z pozice křídla ale v posledním duelu s Porubou ani jednou nevystřelila, přestože se před ní otvíraly díry nevídaných rozměrů.

Pokud shrneme problémy ve spojkovém řadu, dojdeme ke zjištění, že ani zde nemá trenér kam sáhnout. Pravou spojku okupuje Černá, pokud by ale nemohla hrát? Edita Vaňková přestoupila do Liberce, zraněná je Agáta Romanczinová. Na střední spojce alternuje Jonášová, případně Černá, někdy se na ní objeví i Kutlvašrová. Ta opanuje post spojky levé, kde se ukazuje ve velmi pozitivním světle Karolína Burdová. Je jen škoda, že se jedna z nejlepších střelkyň loňského ročníku 1. ligy bojí jít ve WHIL do koncovky. Druhým problémem je to, že jde o kmenovou hráčku Havlíčkova Brodu, který má přednostní právo na její starty. A tak zbývají talenty juniorky Eliška Jačková a Tereza Pokorná. Jejich vývoj, házenkářský, ani mentální ale ještě zdaleka není u konce.

David Nejedlý