Od šesti let jezdil bikros. K cyklistice se pak vrátil ve čtrnácti, a to už bylo v Dukle Praha. Původně myslel na kariéru silničáře, jelikož nastoupil na podzim, začal trénovat na dráze. A už u ní jako stíhač zůstal. Na silnici si ale občas odskočí.

„Fotbal nebo florbal mě neoslovovaly, ale kolo mě vždycky bavilo. I když jsem měl mezi bikrosem a dráhou asi tři roky pauzu, jezdil jsem často na biku. Třeba závody seriálu Kolo pro život. I teď po sezoně se na nějaký maraton vypravím,“ vypráví osmnáctiletá naděje.

Kouč kvůli rekordu probděl několik nocí

Jeho záběr dokumentuje i letošní rekordní bilance. Dvakrát překonal nejlepší český juniorský čas ve stíhačce na 3 kilometry. K tomu přidal rekordy na 20 kilometrů na venkovním oválu i na kryté dráze v Motole. To však nebylo všechno. Trenér Thun po nocích propočítával, jestli by byl Matyáš schopen udržet vysoké tempo z „dvacítky“ i na hodinovce a překonat rekord z roku 1988. To se mu za týden povedlo, i když s tak dlouhou jízdou bez soupeře neměl zkušenosti.

Výkon Františka Trkala překonal o 332 metrů a natáhl ho na 47,111 kilometru. „Krize mě prakticky nepotkala. V závěru jsem dokázal zrychlovat. Jsem šťastný, že jsem do toho šel,“ usmívá se Janoš. Pikantní na tom je, že pátý rekord vytvořil 30. září, tedy poslední den juniorské kariéry. Od 1. října už jezdí s muži do 23 let.

Není divu, že Thun má pro mladíka slova chvály. „Rád pracuji s dospívajícími sportovci. Jsou ve věku, kdy je pro ně trenér ještě autoritou. Matyášovi nechybí cílevědomost, motivace, i když někdy není na škodu bič. Patří mezi závodníky, kteří se bez talentu dokázali prosadit až k rekordům,“ rozpovídal se kouč.

„Během roku neměl výrazné výsledky, ale v závěru sezony se nám povedlo formu uplácat. Přiznám, že jsem byl při hodinovce strašně nervózní. Snad ještě víc, než když Matyáš startoval na mistrovství světa. Kolegové trenéři zaznamenávali v počítači hodnoty z každého kola, z čehož nám vycházelo, jak si stojí v porovnání s Trkalovým časem,“ popisoval trenér atmosféru při rekordním pokusu.

Rám kola vznikl ve výzkumném projektu

Zajímavé při porovnání časů bylo zjištění, že Matyáš předjel svého předchůdce na dvacátém šestém kilometru. Spolehnout se při tom mohl na nejlepší dostupný materiál. Rám mu přímo na míru postavila pražská firma Festka, která se podílí na výzkumném projektu podporovaném Evropskou vesmírnou agenturou a spolupracuje i s ČVUT.

„Díky tomu máme nejlepší rámy. Jedná se o karbon, ale důraz se neklade na nejnižší váhu, ale na tuhost materiálu. Jde o to, aby se kolo pod jezdcem nekroutilo a nedocházelo k jinému pohybu než dopředu,“ líčí Janoš.

Jeho cílem je prosadit se v omniu. Je součástí olympijského programu a skládá se ze čtyř hodnocených závodů – hladkého, na prvenství, vylučovacího a bodovacího. „Z vytrvalostních dráhových disciplín je omnium nejdůležitější. Chtěl bych se v něm za pět let probojovat na olympiádu v Paříži,“ prozrazuje svůj sen student průmyslové školy kybernetické bezpečnosti.

Nejbližším cílem je stíhačka jednotlivců na 4 kilometry. „Pěkné by bylo překonat český rekord, ale zkusíme na tuhle disciplínu postavit i družstvo,“ vykládá Janoš a přiznává, že přemýšlí také o seniorském rekordu v hodinovce, který od roku 2005 drží výkonem 49,700 kilometru Ondřej Sosenka. Není však jisté, jestli na to dojde už v příštím roce.

„Matyášova výkonnost by měla stoupat. Má na to předpoklady a přál bych mu medaili,“ vzal si na závěr slovo Thun. „Bohužel se nadře víc než ostatní, kteří disponují určitým talentem. Je ale srdcař, který si umí poručit.“