Kam dál reprezentace? Trenér Ludvík navrhuje kempy

Trenére, jak se tvořilo mužstvo?
Od posledního mistrovství Evropy, kdy jsme startovali v divizi A, se nám podařilo rozšířit kádr na cirka pětatřicet hráčů. Nicméně jsme věděli, že klíčové opory nemohou startovat a mladí ještě nejsou dostatečně připraveni. Počet byl tedy dobrý, s kvalitou to ale bylo jiné. Zatím.

Kdy začala příprava? Byla uspokojivá?
Dlouhodobá příprava začala v Hradci Králové, kde se hrálo první kolo Světové ligy. Tam se ukázalo, že má tým zdravého ducha, je bojovný, soudržný, nenajdete v něm žádné partičky. Herní obraz se také vylepšil. Mezidobím lze nazvat halové mistrovství světa v Lipsku, kde jsme sice skončili devátí, ale kluci hráli naprosto skvěle a kompaktně. Jenom smůla ve dvou koncovkách je připravila o větší úspěch. Nicméně jádro mužstva se vykrystalizovalo.

Poslední prověrky před evropským šampionátem obstaraly další kolo Světové ligy v Jihoafrické republice a přátelské duely ve Skotsku…
S vystoupením v Jihoafrické republice jsem byl po herní, především ofenzivní stránce maximálně spokojený. Bohužel nám od té doby vypadlo z kádru pět hráčů, které jsme museli nahrazovat. Obavy vzrostly po Skotsku, kde nám zápasy naprosto nevyšly, a to herně ani výsledkově.

Diskuse se vedly o tom, koho do branky. Proč jste si vybral Formánka na úkor Hanuse?
Nevybral jsem ho já, ale celý kolektiv. Největší diskuse proběhla s Tomášem Babickým. Do poslední chvíle jsme nebyli rozhodnutí koho postavit. Věděli jsme, že do sestavy nemohou promluvit zranění Filip Neusser a Pavel Chrpa. Rozhodli jsme se pouze podle aktuální formy a vyšlo to. Formánek odchytal svůj nejlepší turnaj v životě. Navíc působil na mužstvo velmi klidně, po chybách nezvyšoval stres. Kluci jsou mladí, vytvářejí si sami na sebe tlak. Znervózňuje je domácí prostředí, odpovědnost za výsledky, atmosféra velkého turnaje. Proč jejich stres ještě zvyšovat?

Výkonnostním cílem byla záchrana?
Ano, klíčové pro nás bylo udržet divizi B. Transformace mužstva, která začala boomem, to znamená nástupem mladých hráčů, nebude trvat dva roky, ale minimálně čtyři. Máme za sebou teprve první krok. Další nás čeká za dva roky, kdy se kádr může doplnit o další čtyři kvalitní hokejisty, ve skutečnosti se promění až na sedmi místech. Oni už existují, my ale musíme vydržet, až dozrají. Teď jim je jen šestnáct až osmnáct, až zestárnou, bude tým velmi dobrý.

V základní skupině jste dvakrát vyhráli a jednou prohráli. Díky tomu jste postoupili z druhého místa do semifinálových bojů. Složitá práce?
V Jihoafrické republice jsme sehráli poslední utkání s Ázerbájdžánem, který jsme porazili. Jde o silné mužstvo, jeho hokejisté ale hrají velmi individuálně. My jsme je přemohli kolektivním pojetím. Stejně tak v Praze.

Ve druhém střetnutí na vás čekalo Rakousko. Proč celek opět nebodoval?
Věděli, že jsou na tom naši soupeři momentálně velmi dobře. Nicméně byli unavenější než my, jelikož absolvovali třetí kolo Světové ligy. Bohužel je v našich hlavách stále zakořeněna obava hrát. Máme mladý tým a kluky musí vždycky něco nakopnout. Začnou do toho šlapat třeba až za nepříznivého stavu. To byl příklad zápasu s Rakouskem, které jsme dokázali v závěru zatlačit do kruhu, přesto jsme prohráli.

Se Švýcary jste museli zvítězit. Utkání o psychice?
S nimi jsme před šampionátem hráli pětkrát a vždycky prohráli. Co se k nám ale dostali informace, Švýcaři měli v Praze problémy, docházelo k rozkolům v jejich týmu. Těch jsme využili.

Co chybělo v semifinále s Poláky?
Důvody vidím v hlavách. Poláci si na nás věřili, my na ně méně. Rozdíly? Všimnete si, že jen minimum balonků, které zpracovávají, jim odskočí. V technice je veliká diference. Také nám odešly nám trestné rohy. Přesněji neodešly, chyběli nám hráči, kteří z nich dovedou dát branku. Zranili se Kuba Kyndl a Tomáš Procházka. Proto jsme z nich nedali gól, což je ostuda.

Tím se rozplynul sen o postup mezi elitu. Jste pro 'utkání zklamaných', nebo byste duel o třetí místo zrušil?
Hrál bych, bronz je dostatečně motivující. Na ni bych porážku od Skotska nesvaloval. Kluky srazily jednoduché chyby, jaké nedělali po celý turnaj. Navíc přestali stíhat fyzicky.

Jaké je vaše resumé domácího mistrovství? Jak na ně budete vzpomínat?
To je otázka. Záleží na tom, jaký bude další postup federace. V současné době je nutné do reprezentace zapracovat další mladé hráče. Důležité je si říci, zda jsme schopni je nyní rozvíjet. Podle mého názoru k tomu potřebujeme svazové hřiště, na kterém se budou konat kempy. Což znamená dvou až třídenní akce, při kterých bude mužstvo stoprocentně soustředěné a odpracuje třeba sedm tréninkových jednotek. Na jaře tři kempy, na podzim dva, k tomu jednou vyjet do zahraničí a stále dokola vše pilovat. Poté věřím, že může dojít ke zlepšení.