Vstup do sezony ale Vršovičankám nevyšel, když prohrály prvních pět duelů v soutěži. Pak ale přišla výhra v Havlíčkově Brodu a především překvapivá remíza s juniorkou Slavie.

Ivo, napadlo vás při bojích v Přeboru Prahy, že byste se mohly propracovat až tak vysoko?
Nedá se říct, že bychom to očekávaly. Mezi Přeborem Prahy a 1. ligou žen totiž zeje výkonnostní propast. Především čtyři roky ve 2. lize byly někdy docela krušné. Na konci loňského ročníku jsme ale i s trochou štěstí postoupily, což byl obrovský úspěch, jak pro nás, tak pro celý oddíl.

Po oslavách se výrazně proměnil kádr sokolek. Jak jste změny vnímala?
Šlo o logický proces. Musely jsme posílit, a tak přišlo hodně nových hráček. Ty, co loni postoupily, jsou ale dále členkami týmu, hrají sice o něco míň, ale jsou tu s námi.

Jak se projevily změny na klima v týmu?
Kolektiv je sice jiný, řevnivost se ale neobjevila. Jsem ráda, že mohu říct, že je tu skvělá parta, která se dokáže semknout. Což bylo dobře vidět v Havlíčkově Brodu, kde jsme prohrávaly už o čtyři branky, a přesto dokázaly poprvé v sezoně zvítězit.

Prvních pět utkání jste ale prohrály. Nenapadlo vás, že jste si ukously z příliš velikého krajíce?
Ani ne, kdybychom to nezkusily, nevěděly bychom, jestli to zvládneme. Takto sportovec neuvažuje. Když je šance, musí jít za výzvou.

Jak moc vám pomohlo před pražským derby vítězství v Brodu?
Samozřejmě pomůže každá výhra, desátá i ta první. Nikdo na nás ale nevyvíjel žádný tlak.

Jak hodnotíte remízu se Slavií?
Za bod jsme rády, i když dobře víme, že jsme mohly mít oba.

Kam sahají ambice sokolek v letošní sezoně?
Vyhrát co nejvíce střetnutí, udržet naši skvělou partu a 1. ligu. Na SVŠ Plzeň, béčko Zlína i Kobylisy určitě máme, no a dneska se ukázalo, že v domácí hale můžeme bodovat s každým.