Jak jste spokojený s uplynulými týdny?
Proti minulému roku to byla v Austrálii docela pohoda. Loni jsem měl v hlavě nominaci na olympiádu, ale tentokrát jsem nic podobného nemusel řešit. Mohl jsem v tréninku experimentovat, což mě baví, a s ježděním si hrát. Možná jsem toho i najezdil víc než loni. Zaměřil jsem se na čisté průjezdy a vylepšil fyzičku.


V Austrálii a pak v Lipsku jste vyhrál předsezónní závody, jak si jich ceníte?
Sešla se tam silná konkurence. V prvním případě chybělo z nejužší špičky pět kajakářů, ve druhém tři. Závodil jsem z tréninku a porazil i olympijského vítěze z Ria Joea Clarka. Doufám, že budu ve vítězné šňůře pokračovat a udržím pozici světové jedničky.

Při soustředění v Austrálii jste byl v centru pozornosti. Nevadilo vám to?
Je to dáno tím, že se mi teď daří. Trenéři soupeřů si mě natáčeli na video, pak moje jízdy analyzovali a třeba druhý den to jejich svěřenci zkoušeli na vodě. Těžko říct, jestli se chtějí dopracovat k mé technice, ale docela mě to štvalo. Moc příjemné to nebylo…


Co to pro vás znamená, že díky výsledkům nemusíte bojovat v domácí kvalifikaci?
Považuji to za velkou výhodu. Příprava má volnější rozměr. Nemusím se stresovat a mohu se připravovat na tratích, kde se bude bojovat medaile.

Šampionáty se jedou ve slovinském Tacenu a francouzském Pau, jaké máte s těmito tratěmi zkušenosti?
V Tacenu to mám rád, ale už jsem tam asi čtyři roky nezávodil. Potřebuji tam mít něco najeto, protože voda je tam jiná než třeba v Troji. Je to hodně pádlovací, ale věřím, že to správně natrénuju. V Pau se voda zase hodně mění. Stalo se mi, že jsem polovinu jízd zajel na výbornou, ale druhou úplně pokazil.


Co s tím budete dělat?
Budu se tím zabývat, abych byl na podmínky stoprocentně připravený.

Máte představu, jak silná se tam sejde konkurence?
Co se týká šampionátů, tak budou ve výhodě domácí závodníci. To je ale stejné jako když my jedeme v Troji. Doufám, že se mi podaří obě tratě vypilovat a třeba domácím vyfouknu medaili.