„Průběh byl ale hodně divoký,“ přiblížil Ježek. „Mně se po deseti kolech podařilo nastoupit a zbylých dvacet jsem díky vytrvalostním schopnostem náskok udržel.“
V Británii naskočil Ježek ještě do kilometru s pevným startem. „Jenže to tak dobré nebylo,“ vysvětluje. „Už i v paralympijském podání se jedná o úzce specializovanou disciplínu, kde já nemám žádnou šanci.“
S trenérem Viktorem Zapletalem brali Manchester jako první vrchol roku a zároveň jako test na letošní světový šampionát, který koncem srpna zavítá k Atlantiku do Bordeaux. „Hodně jsme se na závod soustředili a vyšlo to!“ oddechuje pražský cyklista. „Teď už mám klid na přípravu, nemusím se honit za výsledky.“
Zlato ze svěťáku přibylo do vitrínky vedle dalších letošních medailí. Ty vybojoval v Americkém poháru, kam ho nedávno pořadatelé pozvali, aby navýšili konkurenci. „Jel jsem tři disciplíny a všechny tři vyhrál,“ směje se Ježek. „No, byli trošku zaskočení, ale myslím, že pozvánka přijde i za rok.“
Jiřího Ježka teď čekají závody doma. V kalendáři má zapsány třeba etapové Lidice „Co dál se uvidí,“ dodává. „Aspoň čtrnáct dní bych rád osahával dráhu v Bordeaux. Pokud to nevyjde, tak zajedeme do Dolomit potrénovat kopce.“
A nejbližší závod, kde bude k vidění? „Zítra Lopatárna v Plzni a o víkendu přebor Prahy v časovce. V neděli mě pak asi čeká další trénink,“ uzavírá.
Bordeaux asi v českém podání uvidí velké věci. Píle Jiřího Ježka už cosi naznačuje!
