Jak se cítíte?
Jde to. Fyzicky zvládám, i když mi ještě chybí rychlost, na kterou jsem zvyklý. Tělo až na drobné bolístky drží, ale ty se najdou vždycky.

To nemohou říct všichni vaši spoluhráči. Lvy sužují četná zranění…
Bohužel. Asi mám štěstí na tělo. Už se taky dokonale známe. Vím přesně, co potřebuji. A trenér na mě netlačí. Určitá cvičení si po konzultaci s ním mohu lehce přizpůsobit.

Letošní příprava je velmi krátká. Vyhovuje vám to?
Spíš kratší, nicméně je hodně podobná loňskému modelu. Ono je to každý rok plus minus stejné. Jeden až dva týdny nabírání fyzičky, pak takový mix s balony a nakonec herní část.

Tu už absolvujete dlouho, ale zatím se vám výsledkově nedaří. Čím si to vysvětlujete?
Až budeme kompletní, všechno se zlepší. Potřebovali bychom dát urychleně dohromady smečaře Stefana (Skakiče). Citelně nám chybí blokař Alex (Nedeljkovič). Já dědek jsem byl v Budějovicích jediný blokař.

A tým se rodí. Jak se vám jeví jeho složení?
Lidsky jsme si sedli – parta funguje. Oba Srbové jsou hodně šikovní. Výborný kauf byl Australan Luke Smith. Jde o zkušeného smečaře, který nám pomůže. Jeho výkony teď trpí nerozehraností. Až bude míče lépe trefovat, bude to dobré.

Včera jste si poprvé zahráli na Podvinném mlýně, který se stane vaší domovskou halou. Zamlouvá se vám přesun?
Hala je větší, což je pro volejbal lepší. Na druhou stranu k nám loni soupeři i kvůli malé hale nejezdili rádi. Ovšem jedna věc je neoddiskutovatelná – týmu s našimi ambicemi sluší moderní aréna.

Co říci k výkonu a k porážce 1:3 od Českých Budějovic?
No, já jsem z výkonu nadšený nebyl. Sledoval jsem dost sebe a musím přiznat, že jsem se hlavně v útoku trápil. A to bývala moje deviza. Měli jsme velké problémy především s výborným plachtícím podáním Jihostroje. Alespoň víme, na čem je třeba pracovat. Bez výborného servisu a příjmu to nepůjde.

Času není mnoho, už příští neděli nastoupíte na Štvanici k duelu s Kladnem. Co na předehrávku na otevřeném antukovém kurtu, před televizními kamerami, říkáte?
Myšlenka je to zajímavá, prospěšná pro propagaci volejbalu. Nicméně mě trochu vyděsilo další zkrácení přípravy. Rozhodně ještě nejsme v ideální formě. Nicméně se utkání nebráním, na antuce jsem toho odehrál dost. Bohužel jako téměř jediný z týmu. Většina kluků vůbec netuší, co od utkání čekat. Navíc hrajeme s Kladnem, kde je více volejbalistů s antukovou minulostí, v podstatě o šest extraligových bodů.

Jak vzpomínáte na své souboje na antuce?
V dobrém. Často jsem hrával na antuce s nahrávačem Jardou Škachem. A to byla záruka vítězství. Antukové turnaje byly vždy skvělým zpestřením léta. Poseděli jsme s kamarády, se kterými jsem se jinak v sezoně míjel.

Budete se na zápas nějak speciálně připravovat?
Ano, čekají na nás dva tréninky na antuce.

Je něčím specifické hrát na tomto povrchu?
Antuka klouže. Pak si musíte zvyknout na to, že nad vámi není strop. Do hry vstupuje sluníčko, vítr a déšť. Doufejme, že bude panovat dobré počasí. Ve výsledku ale bude foukat pro oba týmy stejně.